Arnolecké hory

Velikonoční přechod hřebene
Bílá sobota 15. dubna 2017

Už několik let, vždy o velikonocích, kdy bývá z hřebene Arnoleckých hor, prý nejnižších v republice, skvělý výhled, podnikáme výpravu, při níž přejdeme jejich nejatraktivnější část. Hřeben těchto, nám nejbližších hor, které převyšují okolí pouze o 150 až 200 metrů, se táhne z Celenského kopce u Polné až k Netínu, což činí asi 20 km. Při dobrém počasí je masiv, tvořící dominantu krajiny, pozorovatelný ze vzdálenosti až 50 km.
Nenápadné a ne příliš turisticky frekventované území nabízí nejen velmi proměnlivou a půvabnou krajinu česko-moravského pomezí, ale i unikátní evropské rozvodí Labe-Dunaj, kde poutníci na vlastní oči uvidí, jak z jedné strany kopce stéká voda pramene Řehořovského potoka do Černého moře, a téměř na dohled je na stejném návrší pramen Jamenského potoka, čili říčky Šlapanky, jejíž vody končí v moři Severním.

Na autobusové nádraží v Jihlavě se v 6:45 dostavilo kromě nás pořadatelů šest turistů, kteří se nezalekli časného odjezdu a trasy 25 km uvedených v pozvánce. Start přechodu Arnoleckých hor byl v Řehořově, kam nás dovezl autobus, cílem byla autobusová zastávka v Měříně – tento oblouk podle oficiálních údajů z turistických map odpovídá délce 25,5 km.
Převážnou část trasy jsme šli po zelených turistických značkách, z Dědkovské hory do Měřína po žlutě značené cestě.

Soupis lokalit, kterými jsme procházeli: Řehořov – evropské rozvodí Kopeček (627 m n.m.) – Nadějov – V Kopaninách (623 m) – rozcestí Velký Ochoz (600 m) – Stáj – pramen Balinky – Havlina (707 m) – Kyjov (703 m) – hájovna Pavlov (648 m) – Dědkovská hora (694 m) – Blízkov – Měřín.

z Řehořova do Stáje, pak na Havlinu a Dědkovskou horu, cíl v Měříně 15.4.2017

na evropském rozvodí Labe-Dunaj nad Řehořovem

Členitý terén s mnoha výhledovými místy umožnil v turisticky přívětivém počasí sledovat značnou část Českomoravské vrchoviny – Žďársko a Bohdalovsko, na druhé straně Brtnickou vrchovinu, Řehořovskou pahorkatinu s elegantním a odevšad viditelným Kopečkem, Měřínskou kotlinu s vystupujícími tajemnými kříby… I obce, kterými jsme procházeli, nabízely spoustu krásných zákoutí a historických zajímavostí.

na rozcestí Velký Ochoz nedaleko obce Stáj; foto Míla Bradová

návesní lochy ve Stáji

z Řehořova až na Dědkovskou horu po zeleně značené turistické trase

Jedno z míst, které turisty nikdy nezklame, je pramen řeky Balinky na jižním úbočí Havliny, nejvyššího vrchu Arnoleckých hor – odpočinek u zurčícího pramene a zápis do pamětní knihy patří k požitkům, kterých se pochodníkům během cesty dostává.

u pramene Balinky; foto Míla Bradová

Pak už jen vystoupat po svahu a jsme na nejvyšším bodě Arnoleckých hor – Havlina se svým červenobílým vysílačem je zdaleka viditelná, i když krásou ji daleko předčí Dědkovská hora, sice o několik metrů nižší, ale těžící ze své dobré pozice téměř v závěru hřebene – odedávna se nechává obdivovat ve všech ročních obdobích.

nejvyšší vrch Arnoleckých hor Havlina (707 m n.m.)

výhledová trasa na hřebeni Arnoleckých hor

K Dědkovské hoře, jako výraznému a krásnému krajinnému prvku v širém okolí, se upíraly zraky obyvatel, kteří na úsvitu dějin vystupovali po jejích zalesněných kamenitých svazích protkaných množstvím životodárných potůčků a prosili božstva o ochranu – dodnes má vrchol hory tajemnou atmosféru a také artefakty zde umístěné umocňují magické kouzlo místa.

u Dědkovy studánky na svahu hřebene

My jsme se však na vrcholové plošině zachovali velice prozaicky – z dříví nasbíraného vůkol jsme rozdělali ohníček a opekli si klobásky. To už jsme za sebou měli skoro 20 kilometrů, takže je jasné, že krmě přišla vhod a odpočinek také. Co si tak lebedíme, vynořili se z lesa dva kolegové-cyklisté, kteří si upravili v propozicích navrženou trasu a věřili, že se s námi setkají na tomto strategickém místě. Můžeme tedy uvést, že Velikonoční přechod Arnoleckých hor pořádaný Klubem českých turistů, odborem Čeřínek Jihlava absolvovalo osm pěšáků a dva cyklisté.

klobásková odměna na Dědkovské hoře; foto M. Bradová

výprava pěšáků a cyklistů na Dědkovské hoře na Bílou sobotu 15.4.2017

Směrovník na Dědkovské hoře udával, že do Měřína je po žlutě značené turistické trase 6,5 km – cesta z kopce rychle ubíhala, takže v Měříně nám ještě zbyl čas na prohlídku několika pamětihodností. Autobus přijel přesně v 15:48 a my jsme v první části jízdy, až k Řehořovu, v pohodlí sledovali z oken hřeben na obzoru, který jsme během dnešního dne poznali a přešli.

Pro čtenáře, kteří chtějí získat více informací a obrázků z přechodu Arnoleckých hor, nabízíme články z roku 2015 a 2016.

4 odpovědi na “Arnolecké hory”

  1. Vycházka Arnoleckými horami byla opravdu turisticky velmi příjemná.
    Reportáž je napsaná výborně a fotky dokládají, že po celých 25 km vládla mezi účastníky akce pohoda. Díky za vaše průvodcovské služby 🙂
    mb

    1. Děkujeme za návštěvu a pochvalný komentář. Třeba poslouží jako doporučení a pozvánka těm, kteří trasu dosud neznají. 🙂
      Díky, že jsi projevila zájem – jednak o vycházku, poté i o naše stránky 🙂

    1. Ve článku z roku 2016 jsem slíbila, že jakmile se dozvíme něco nového, ozvu se – to stále platí. Jsme ale jen prostí dělníci na vinici Páně.
      Dala bych přednost odpovědi na Váš mail, ale neuvedl jste ho – sdělila bych Vám kontakt, který může rozhodnout o vedení tras.
      Děkuji Vám za důvěru a zdravím.

Napsat komentář: Míla Bradová Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*