Středa 18. března 2026
Od konce 12. století, kdy byla v Jihlavě nalezena stříbrná ruda, začíná plánovitě vznikat nové sídlo – v roce 1270 mu dal Přemysl Otakar II. městský stavební řád, jeden z prvních na našem území. V tomto období, tedy ve 13. století, začíná vznikat kolem rozlehlého náměstí blok domů budoucí radnice.
Postupným spojováním gotických patricijských domů od roku 1425 vzniklo sídlo správy města, které prošlo renesančními i barokními přestavbami – i po rekonstrukci v letech 2004–2006 slouží magistrátu.
O historii města i radnice se dočtete v souvisejících článcích na konci tohoto textu.
Celodenní programová nabídka byla bohatá, já jsem se však zúčastnila jen přednášky doc. Sylvie Stanovské z brněnské univerzity a následujícího koncertu renesanční vokální hudby – oba programy se konaly ve velké gotické síni jihlavské radnice.
Při oslavě dějinné události je však třeba zmínit perlu písemnictví, kterou město Jihlava vlastní:
Jan z Gelnhausenu byl mimořádně schopný člověk – stal se písařem na dvoře Karla IV., cestoval v jeho službách po Evropě, poté vstoupil do služeb olomouckého biskupa Jana ze Středy, až ve stáří přesídlil do Jihlavy, kde působil jako veřejný notář a rektor školy.
V Jihlavě dal Jan z Gelnhausenu popud pro vznik několika kodexů. Starobylá kniha nesoucí jeho jméno obsahuje galerii osobností od Václava I. po markraběte Jošta – ne však skutečné portréty, slouží pouze pro právní účely zákoníku. V iniciále „S“ se v Gelnhausenově kodexu poprvé setkáváme se znakem Jihlavy. Této knihy si Jihlavané tak považovali, že ji nechali vyzdobit pravým zlatem.
Přednáška docentky Stanovské o významné kapitole v kulturním životě města, jihlavském mistrovském zpěvu v 16. století, byla obsažná a nadmíru zajímavá. Bohužel bych nedokázala interpretovat její slova, proto jsem se obrátila na textové zdroje a sestavila z nich krátký souhrn o době, na niž můžeme, my Jihlavané, být právem hrdí.
Hlavním centrem mistrovského zpěvu se v 1. polovině 16. století stal Norimberk – písně dosáhly vysoké úrovně zásluhou ševcovského mistra, nejproslulejšího pěvce a zároveň básníka Hanse Sachse (1495–1563). V době luterské reformace se mistrovský zpěv (Meistergesang) rozšiřoval do německy mluvících okolních zemí, kde vznikala bratrstva.
Jediným prokazatelně doloženým místem v našich zemích, kde vzniklo bratrstvo mistrů pěvců, je právě Jihlava. Myšlenka založit vlastní jihlavské bratrstvo měla velkou podporu luteránských duchovních a profesorů jihlavského humanistického gymnázia, proto zažádali o zřízení pěvecké školy a potvrzení bratrstva, které městská rada schválila.
První slavnostní vystoupení proběhlo 29. července 1571, kde zazněla „Píseň o původu mistrovského zpěvu“, která vyprávěla o jeho dvanácti zakladatelích.
Od té doby pořádalo bratrstvo „školy“ a pěvecké soutěžní slavnosti čtyřikrát do roka v nádherném radničním sále.
Přednášející doc. Stanovská uvedla i jména výtečných jihlavských mistrů pěvců, která se zachovala. Dne 4. října 1615 zaznělo v gotickém radničním sále 19 písní o vzniku města Jihlavy, ale z těch se bohužel zachovala pouze jediná, která vypráví o setkání kupce a hrnčíře, jež bylo příčinou odhalení stříbra, ukrytého v jihlavských kopcích.
V roce 1615 dostali jihlavští mistři pěvci dárek z Norimberka, vzácný obraz s portrétem nejslavnějšího mistra pěvce Hanse Sachse – obraz je dosud k vidění ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava.
Ke konci 16. století dosáhlo město hospodářského vrcholu, Jihlava se stala obchodním městem a její sukno se vyváželo po celé zemi i do zahraničí.
Jihlavští mistři zpěvu formovali v převážně německém měšťanském prostředí hudební život města – pěvci a varhaníci působili v kostelích sv. Jakuba a Nanebevzetí Panny Marie. Členskou zvyklostí a povinností mistrů pěvců bylo doprovázet svoje zemřelé druhy na jejich poslední cestě.
Dne 21. října 1621 se konal pohřeb člena jihlavského bratrstva Abraháma Letschera, nápěv skladby pro tento účel vytvořené se jmenoval „Pláč“. Kvůli nepříznivé politické situaci po bitvě na Bílé hoře se tato skladba stala posledním kusem, při kterém zazněl mistrovský zpěv.
Po skončení přednášky začal koncert vokální hudby.
Výběr skladeb v programu připomíná některá důležitá data v historii města Jihlavy, např. pobyt císaře Zikmunda v roce 1436 a přijetí basilejských kompaktát, kterými skončily husitské války.
Desetičlenný českobudějovický soubor Dyškanti řídil Martin Horyna – jejich koncert byl úžasný, ale hlavně:
zpívali na stejném místě gotického sálu jihlavské radnice, kde v 16. století předváděli své umění jihlavští mistři pěvci – to je skvělé! Děkovala jsem životu, že mi tenhle zážitek dopřál…
Související články:
Chvála hudbě – hudební tradice Jihlavy
Kolem noční Jihlavy po historických pamětihodnostech
Za posledním puchýřem do Humpolce – páteční zájezd účastníků do Jihlavy