Nová turistická trasa na Vysočině vede kolem památníku vojáků padlých v napoleonských válkách
Neděle 13. srpna 2017
Radňov je malá zemědělská obec (≈ 50 obyvatel) na Vysočině mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem v oblasti vymezené povodím potoků Úsobského a Perlového, které oba ústí do Sázavy – Úsobský u Chlístova a Perlový v Okrouhlici, kam zeleně značená pěší turistická trasa vede. Z železniční zastávky je to do Radňova asi 1,5 kilometru, nejdříve loukami v údolí, pak zpevněnou cestou po náhorní plošině s vyhlídkou do kraje.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813003.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813005.jpg)
Na návrší nad obcí jsme se zastavili u křížku s poměrně novým nápisem, který mě přiměl k hledání podrobnějších informací.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813012.jpg)
Dočetla jsem se, že tento největší statkář v Radňově, jehož rod od nepaměti hospodařil na zdejších polích, schopný a lidmi vážený, v letech 1925–1945 starosta obce, prošel martýriem komunistické zvůle. Příběh o něm a stejně postižené rodině Hanauerových, i osudy zdejšího soukromě hospodařícího zemědělce Františka Brože, lze vyhledat na webu (Křivdy na duši i na majetku) – je to mrazivé, ale velice poučné čtení.
Značená cesta pokračovala do Květinova (≈ 240 obyvatel), ke kterému patří jak Radňov, tak nedaleké Kvasetice (≈ 11 domů, přibližně 10 obyvatel), které bohužel značená trasa obchází, a tak se poutníci nedozvědí o důležitém období, kdy celé panství za majitelů Richlých během 19. a 1. poloviny 20. století vzkvétalo – jejich sídlo, zámek v Kvaseticích, se opravuje a lokalita stojí za vidění. (Viz článek Kosovy – Úsobí – Květinov – Kvasetice – Poděbaby – Havlíčkův Brod)
Stejnou historickou paměť má Květinov – často žasnu nad tím, jak bohatá je minulost dnes pozapomenutých míst, kde se do hlubin času propadá to, nač bychom měli být hrdí či minimálně o tom něco vědět… Ne vždycky se najde spolek, který se zajímá a burcuje zodpovědné z nečinnosti, či majetný podnikatel ochotný vložit peníze do rozpadající se stavby…
V Květinově jsme prošli kolem bývalého zámečku Richlých – v dnešní bytovce by už nikdo nehledal žádnou historii – ani park nesvědčí o někdejší upravenosti… Na rozcestí v horní části obce vede značka kolem památníku obětem I. světové války a stoupá po silničce na výhledové místo do kraje a nelze u ní přehlédnout kříž z roku 1863 se jménem někdejšího majitele panství.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813019.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813020.jpg)
Z hlavní silnice Havlíčkův Brod – Humpolec uhýbá značka na polní cestu k rybníku Abrahám a míjí obec Kvasetice.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813025.jpg)
Odtud už vede cesta lesem ke Krásné Hoře, tedy přechází postupně z povodí Úsobského potoka do údolí potoka Perlového.
Krásná Hora je opravdu krásná, a starobylá – do zdejšího kostela sv. Jana Křtitele chodívali malíř Jan Zrzavý (1890–1977) a opat želivského kláštera Vít Tajovský (1912–1999), rodák z blízké Klanečné, který byl zde také pokřtěn (v předsíni kostela připomíná pamětní deska i 11-leté žalářování opata za komunistického režimu).
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813035.jpg)
Značka sice do obce nevedla (!), za křížkem odbočovala ke hřbitovu, my jsme ale nemohli odejít, aniž bychom se pokochali pozoruhodným historickým okrskem tvořeným barokním kostelem, zvonicí se šindelovou střechou a bývalou márnicí – vše opravené radost pohledět…
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813039.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813040.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813043.jpg)
Nejen touto cennou církevní architekturou oplývá Krásná Hora – kdysi se tu z vzácných druhů dřev vyráběly dýmky, čibuky i kuřácké potřeby a vyvážely se do celého světa.
Lesem jsme sestoupili do údolí Perlového potoka a vydali se stezkou podél něj – vedla místy, kde člověk snadno získá pocit, že na celém světě panuje stejný soulad jako na cestě, kterou právě kráčí.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813048.jpg)
Perlový potok, ve kterém žily perlorodky říční a tedy se v něm nacházely perly, pramení u Plačkova poblíž Humpolce a teče na sever do Sázavy. V minulosti na něm bylo několik mlýnů – Ulrichův nad Koječínem, mlýn u Bezděkova, u Mozolova, Vadínský mlýn. Mezi Květinovem a Bezděkovem existovala tzv. stupárna, což byl mlýn na výrobu krup – ve stoupách, válcích poháněných vodou, se zrno zbavovalo slupky; ve stupárně se rovněž drtilo sušené ovoce a jiné plody na tzv. prachandu. (Ještě si pamatuji na výborné bramborové taštičky plněné hruškovou „pracharandou“, jak říkávala moje babička.)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813050.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813061.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813065.jpg)
V lese Na Padrti se nově vyznačená turistická cesta setkává s naučnou stezkou Krajem malíře-básníka Jana Zrzavého, rodáka z blízké Okrouhlice, a také s místním značením k památníku vojáků padlých v napoleonských válkách – je tedy na turistech, aby se drželi „svého“ značení – postupně je dovede ke všem zdejším zajímavostem.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813069.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813070.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813073.jpg)
Ranění vojáci v době napoleonských válek byli sváženi do lazaretu zřízeného v okrouhlické sýpce, zemřelé (1710 osob) pochovávali v lese Na Padrti. Hroby se nedochovaly, proto vznikl kamenný památník.
Okrouhlický špejchar byl v roce 2013 stržen – od devadesátých let se vystřídalo několik vlastníků, kteří, mírně řečeno, se nestarali o historický objekt, nýbrž o zisk, takže budova beznadějně zchátrala.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813090.jpg)
Blížil se konec stezky, po níž jsme se dnes vydali – v Okrouhlici, části Vadín, jsme se zastavili před místní školou, kde se v roce 1890 narodil zdejšímu řediteli budoucí malíř Jan Zrzavý. Do 14 let žil v Okrouhlici, v roce 1956 se tam vrátil, aby pracoval v ateliéru, který mu zařídila obec.
Vše o zdejší naučné stezce vyznačené v roce 2012 jsme uvedli ve článku Jan Zrzavý a Okrouhlice, dnes na něj navazujeme.
Soustředili jsme se na vzácné fotografie a texty z několika infotabulí, které na stěnu budovy školy instalovali členové Spolku za záchranu rodného domu Jana Zrzavého – výstavě dali název Zrzavý a Martinů – přátelé z Vysočiny.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813117.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813171.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813106.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813119.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813113.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813114.jpg)
Shrnutí trasy jsme zaznamenali do mapy:
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/2017okrouhlice.jpg)
Nejvýznamnější památkou Okrouhlice (≈ 1 300 obyvatel) je zámek,
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813135.jpg)
který v roce 1680 vystavěl hrabě Ferdinand z Waldsteinu na místě tvrze zbudované ve 14. století na ostrohu nad řekou Sázavou. Dvoukřídlý zámek s věží, kaplí sv. Anny a míčovnou zachvátil v lednu 1861 požár, po němž při opravách nebyly budovy ani zahrady v původním rozsahu obnoveny.
Ve 20. století tu byl lihovar, dílny Karlovarského porcelánu, byty. V současnosti je téměř opuštěný, prý se připravuje rekonstrukce.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/09/20170813136.jpg)
V 15:41 jsme odjížděli z Okrouhlice, trasa měřila 17 km, další 3 km jsme přidali po městě.
Míšo a Mirku, povídáním a fotkami dokážete z každého výletu udělat svátek a věřím, že ostatní se po přečtení těší, až místa vámi zdokumentovaná navštíví.
Děkujeme za stálou přízeň, vážíme si jí a těšíme se na zajímavé a neokoukané výlety, které zase navrhneš. 🙂