Kostel Povýšení svatého Kříže

9. září 2011

Letos v březnu jsme zašli na komentovanou prohlídku do nově opraveného kostela Povýšení svatého Kříže a velmi nás potěšilo co jsme uviděli. Historii kostela jsem už popsala, takže dneska jenom dodám, že po nelehkých dobách, kdy se jeden ze tří ve 13. století současně budovaných kostelů jihlavských dočkal po josefinských reformách odsvěcení a předání armádě, která celý prostor užívala až do roku 1947, se objekt mimořádné historické hodnoty stal v roce 2005 majetkem města, které jej koupilo v dražbě za 6 milionů Kč. Bylo rozhodnuto, že rekonstrukce proběhne ve dvou etapách – první, rozsáhlejší, která odstraňovala stavební úpravy provedené v minulých dobách, jejíž součástí byl i archeologický průzkum, začala v roce 2009 a skončila zjara tohoto roku, na výsledek dokončení druhé etapy jsme se přišli podívat v pátek 9. 9. 2011 dopoledne.

Stavební práce trvaly tři měsíce a výsledkem je nový strop v presbytáři a akustické úpravy, které umožní pořádat zde kvalitní koncerty.

Při minulé prohlídce jsme viděli v presbytáři na rovném stropě, který zde byl zbudován místo původní zhroucené klenby, vsazené trámy. Ty byly během letních měsíců překryty unikátní klenbou, o níž řekl při slavnostním otevření Ing. arch. Martin Laštovička, jenž celou rekonstrukci kostela navrhl:

„Rovný strop je zakrytý novými klenbami, které jsou tvořeny speciální dvě desetiny milimetru tenkou fólií uchycenou na ocelových žebrech. Smyslem není do detailu imitovat původní stav, ale vrátit stropu původní celistvost a členění. Nový strop odpovídá původním proporcím. Každé žebro je originální, protože rozměry budovy jsou nepravidelné.“

pohled z presbytáře do hlavní lodi

Tato technologie není běžná, prý jen ve Francii a ve Vatikánu je podobné tvarové fólie Barissol použito.

detail klenby z fólie

Místo oltáře navrhl architekt Laštovička velký hranol z podobné fólie prosvětlené zevnitř a předpokládal, že na něm bude viset Přemyslovský kříž, pocházející ze začátku 14. století, který byl původně umístěn v tomto dominikánském kostele. Vzácná gotická plastika ukřižovaného Krista se pak ale dostala do jihlavského kostela sv. Ignáce, kde vydržela až do roku 1994, kdy byl asi dvoumetrový kříž ve tvaru Y odvezen do Prahy, restaurován a dnes je v obrazárně Strahovského kláštera. Sice občas proskočí zvěst, že bude do Jihlavy vrácen, ale nikdo už tomu nevěří…

nová klenba v kostele Povýšení svatého Kříže

Pan architekt Martin Laštovička mluvil o stavebních úpravách velmi zajímavě, vystřídal jej David Zimola se zprávou o výsledcích zdejšího archeologického průzkumu, a tak jsme si užili moc krásné dopoledne, včetně poslechu slavnostních fanfár, jimiž byl symbolicky tento nádherný prostor provoněný duchovní atmosférou předán do užívání.

Pravda, trochu jsme se podivovali nad plakáty hlásajícími, že večer zde bude koncertovat Marián Varga a Collegium Musicum – to jsou sice léty prověření žijící klasikové, ale přece jen ta chrámová akustika…

Inu, šli jsme tam – a po dvaceti minutách se ohlušeni a zděšeni vypotáceli ven. A nemohli za to hudebníci, ti dělali s vervou a co nejpoctivěji to, co je proslavilo – kam je organizátoři pozvali, tam svoje elektrické kabely natahali a hráli… ale tato vznešená klenba a trojlodí pamatující jistě bývalé chorály a hymny jejich decibely neunesly…

Večerní extempore nás přimělo k sugestivní vzpomínce na Mahlerovu a Verdiho hudbu, která zde v kostele Povýšení svatého Kříže zněla v květnu v podání Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru při zahajovacím koncertu festivalu Mahler Jihlava…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*