PostHeaderIcon Masaryk a Hustopeče

Naučná stezka městem, k němuž měl TGM velmi blízký vztah
Sobota 12. května 2018

Naučná stezka nazvaná Masaryk a Hustopeče nás provedla městem po stopách prvního československého prezidenta. Vznikla v roce 2009, je dlouhá asi 2 km a na šesti zastaveních jsme z panelů s texty a dobovými fotografiemi získali přehled o životě jeho nejbližší rodiny a prezidentových úzkých vazbách na město.
Trasa NS začíná u hlavní silnice v blízkosti autobusového nádraží.
Panely a brožurka vydaná při vzniku stezky mi posloužily k sestavení doprovodných komentářů k jednotlivým fotografiím, které pořídil Mirek.

Dne 19. června 1924 v časném odpoledni navštívil první československý prezident T. G. Masaryk Hustopeče. Stalo se tak v rámci jeho druhého zájezdu na Moravu, který nesl titul „President mezi svými“. Masaryk se vydal navštívit místa v rozlehlém jižním pásu Moravy od Hodonína k Hustopečím, která pokládal za svůj domov.

Tehdy vzdal Masaryk Hustopečím hold, jaký nemohl udělit žádnému jinému místu na světě, když před zdejší radnicí pronesl tato slova: „Těší mně, že mne pokládáte za svého. Moje matka se zde narodila a jí děkuju snad za nejdůležitější popudy k mému pozdějšímu duševnímu a mravnímu životu…“
Masaryk všem připomenul své příbuzenské a přátelské vztahy, svůj pobyt na zdejší piaristické reálce a poděkoval lidem, kteří zde dochovali jeho otce. Poklonil se památce svých rodičů u jejich hrobu na hustopečském městském hřbitově.
Na snímcích zde zachycených je dokumentován triumfální návrat Masaryka do Hustopečí.

Prezident přijímá pozdravy městských i okresních představitelů, německých a českých spolků z okolních obcí Hustopečska.

Setkal se se spolužákem ze zdejší piaristické reálky, s vdovou po Masarykově učiteli a s Annou Dvořákovou, v jejímž domě dožil Masarykův otec Josef. Slavnostního setkání se zúčastnila i Dr. Alice Masaryková.

Naučná stezka označená jako č. 2 pak směřuje k bývalé piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) na Masarykově náměstí, kde T. G. Masaryk studoval v letech 1861–1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
Z časových důvodů jsme k ní nedošli, proto nemáme fotografii panelu.

Třetí zastávkou je místo, kde stál rodný dům Masarykovy matky Terezie, rozené Kropáčkové.

Narodila se 4. srpna 1813 v domě č. 293/17, který se nacházel na rozhraní Vepřového plácku (dnes ul. Brněnská) a Bednářské ulice (dnes Jiráskova), zhruba v místech dnešního hotelu Centro. Terezie Masaryková pocházela z dobře situované rodiny – její otec Josef Kropáček byl řezníkem a hostinským, narodil se v roce 1789 v Prostějově a v roce 1811 se v Hustopečích oženil s Kateřinou Ruprechtovou. Terezie přišla na svět jako druhá z deseti dětí, z nichž šest se dožilo dospělého věku.
TGM o své matce tvrdil, že byla chytrá, moudrá, světaznalá, zbožná a její slovo bylo v rodině rozhodující. Zdědil po ní citovou ušlechtilost a hloubku a její zásluhou se vydal na studijní dráhu. Terezie na svém nejstarším synovi lpěla „celou duší“, on ji na oplátku zbožňoval.

Stezka v Hustopečích pokračuje k domu, kde dožil Masarykův otec.

Josef Masaryk pocházel z poddanského selského rodu v hornouherských (dnes západoslovenských) Kopčanech. Většinu života pracoval jako kočí, z toho v letech 1843–1866 na císařském velkostatku se sídlem v Hodoníně. Jeho profese s sebou nesla nutnost častého stěhování. V roce 1884 se manželé Masarykovi vrátili do Hustopečí, kde bydleli s nejmladším synem Ludvíkem, který zde provozoval tiskárnu. Po smrti své ženy využil Josef Masaryk nabídku manželů Dvořáčkových a kolem roku 1892 se k nim přestěhoval. Zemřel v Hustopečích 25. září 1907 ve věku 84 let.

Zastávka u budovy bývalé tiskárny (dnes Společenský dům) Ludvíka Masaryka, nejmladšího bratra TGM. Ludvík Masaryk vlastnil na tehdejším Dlouhém Řádku č. 243 (dnes Herbenova č. 4) byt a tiskárnu.

Ludvík se v Brně vyučil knihtiskařem. Absolvoval osmiletou vojenskou službu a poté vydával v Brně časopis „Vojenské listy“. V roce 1878 narukoval při okupaci Bosny, pak začala jeho hustopečská anabáze.
Na myšlenku vybudovat v Hustopečích tiskárnu, kde vycházely regionální noviny, jej přivedl bratr Tomáš, který mu předtím doporučil poznávací cestu do Lipska, aby se Ludvík seznámil s místními tiskařskými provozy. Tomáš mu také významnou měrou finančně přispěl k zařízení tiskárny.
Ludvíkova tiskárna pak v roce 1886 sehrála podstatnou roli v boji o Rukopisy (královédvorský a zelenohorský). Kvůli všeobecnému bojkotu se Masaryk obrátil na svého bratra Ludvíka a další čísla kritického časopisu Athenaeum vycházela jeho vlastním nákladem v Hustopečích.

Šesté zastavení je na hustopečském městském hřbitově, místě posledního odpočinku mnoha předků a příbuzných T. G. Masaryka.

V roce 1887 zde byla pohřbena Masarykova matka Terezie a v roce 1907 jeho otec Josef. Na obrázcích vidíme původní úpravu hrobu a TGM při návštěvě.
V roce 2000 sem zavítal prezident Václav Havel, v roce 2003 prezident Václav Klaus.

hrob rodičů prezidenta Masaryka v Hustopečích

V září 1937 byla vyzvednuta prsť z hustopečského hrobu rodičů a uložena do Masarykova hrobu v Lánech.

Profesor PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), nejvýznamnější osobnost novodobých českých dějin, má své kořeny na jihu Moravy. Studoval v Hustopečích, Strážnici a Brně, roku 1869 odešel do Vídně. V roce 1918 byl zvolen prezidentem nově vzniklé Československé republiky, kterým zůstal až do konce roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval.
Zemřel 14. září 1937, je pochován v Lánech (více ve článku Křivoklát – Lány – Stochov).

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist