PostHeaderIcon Litomyšl – Luže – Toulovcovy maštale

Památky i příroda Litomyšlska
Úterý 12. června 2018

Každý výlet připravený PaedDr. Františkem Smrčkou, Ph.D. pro studenty u3v VŠP Jihlava je vzorový, takže zúčastnit se znamená získat přehled o vybrané oblasti. Letos jsme jeli do jihovýchodní části Pardubického kraje, zhruba do míst, kde se kdysi rozkládal okres Litomyšl. Na prohlídku památek, které jsou chloubou města, jsme se těšili tím víc, že nás jimi provázel akademický malíř Vladimír Netolička, účastník výletu – mnozí z nás si dobře pamatují jeho skvělé přednášky na jihlavské vysoké škole.

Starobylé Litomyšli, vystavěné poblíž důležité Trstenické stezky a obdařené městskými privilegii od Přemysla Otakara II., bylo věnováno nejvíce času – absolvovali jsme okruh vnitřním městem, pak zašli na zámecké návrší a během poutavého výkladu pana Netoličky obdivovali piaristický kostel Nalezení sv. Kříže, prohlédli si až kalendářově krásný zámek a nádvoří, bývalými klášterními zahradami, zpřístupněnými po opravách v roce 2000, prošli ke gotické bazilice Povýšení sv. Kříže a v chrámovém interiéru si užívali zasvěceného výkladu našeho profesora.

Projděme si okruh podle fotografií, které pořídil Mirek:

náměstí v Litomyšli – věž u Staré radnice; www.svatosi.cz

Stará radnice v Litomyšli

do věže radnice byla vezděna kontrolní délková míra sloužící nakupujícím k přeměření látek – tabulka informuje o užití lokte

kostel Rozeslání sv. Apoštolů na Toulovcově náměstí – nejstarší zmínka je z roku 1407, kdy rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné poskytl peníze na výstavbu kostela a finančně podpořil zdejší špitál, o němž se píše už v roce 1347; rytíř Toulovec je v kostele pochován – v poslední části článku o něm ještě uslyšíme

socha Aloise Jiráska od Vincence Makovského v parku u zámeckého návrší

piaristický kostel Nalezení sv. Kříže byl vybudován v letech 1716–1726 podle návrhu italského architekta Giovanni Battisty Alliprandiho na místě staršího kostela; řízení prací se ujal František Maxmilián Kaňka

též přilehlá kolej a piaristické gymnázium (vpravo) byla postavena podle návrhu G. B. Alliprandiho – od začátku 80. let minulého století je v bývalém gymnáziu sídlo Regionálního muzea Litomyšl

v bývalé koleji je nyní fakulta restaurování Univerzity Pardubice

interiér kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli – vlevo socha evangelisty Matouše s andělem, vpravo Jan, jehož atributem je orel

evangelistu Lukáše charakterizuje býk

evangelista Marek se svým atributem lvem

vnější i vnitřní sochařská výzdoba je dílem Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738) a jeho spolupracovníka Jiřího Františka Pacáka (1670–1742)

Piaristé přišli do Litomyšle v roce 1640, vybudovali kostel, kolej, gymnázium i klášterní zahrady, které se rozkládají na ploše jednoho hektaru mezi barokním kostelem Nalezení sv. Kříže a gotickým kostelem Povýšení sv. Kříže. Po odchodu piaristického řádu v roce 1948 zahrady zpustly a nebyly až do roku 2000 přístupné veřejnosti. Část obvodových hradeb zůstala zachována, část byla dostavěna – na jedné kamenné stěně je bronzová replika zkamenělé ryby uchované v 90 milionů let staré opuce pocházející z okolí Litomyšle, jak jsme s úžasem četli na přiložené tabulce.

Jasan Zoubek: Šik – v zahradách bývalého kláštera

bazén se sochami Olbrama Zoubka ve středu zahrad

zahrady byly veřejnosti zpřístupněné v roce 2000

výhled na barokní kostel Nalezení sv. Kříže od gotického kostela Povýšení sv. Kříže

trojlodní gotická bazilika Povýšení sv. Kříže byla postavena ve 2. polovině 14. století jako součást augustiniánského kláštera

akademický malíř Vladimír Netolička nás provedl interiérem kostela Povýšení sv. Kříže

gotické klenby v kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli

průčelí kostela Povýšení sv. Kříže

zámecký okrsek v Litomyšli

zámek postavený v Litomyšli v 16. století byl inspirován italskými renesančními paláci; obdivuhodná jsou psaníčková sgrafita na fasádách zámku

zámek, který postavil Vratislav II. z Pernštejna pro svou manželku Marii Manrique de Lara, byl později barokně upraven

deska na objektu bývalého zámeckého pivovaru upozorňuje, že se zde narodil hudební skladatel Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884)

na nádvoří zámku jsou právě dokončovány přípravy na zahájení hudebního festivalu Smetanova Litomyšl

14. 6. – 7. 7. 2018 se konal jubilejní 60. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2018

Festival v Litomyšli, rodném městě Bedřicha Smetany, se koná od roku 1949 – je druhým nejstarším u nás.
Nejstarší je Pražské jaro, které vzniklo v roce 1946 a začíná vždy 12. května (datum úmrtí B. Smetany) symfonickým cyklem Má vlast a končí 4. června Symfonií č. 9 s „Ódou na radost“ od Ludwiga van Beethovena.
Centrem festivalového dění v Litomyšli je areál Státního zámku, návštěvnost vždy 15 – 20 tisíc diváků, kteří každoročně shlédnou 40 představení a koncertů. Obdivuhodná čísla v městě, které má i s deseti přidruženými obcemi asi 10 000 obyvatel!

autorem bronzového pomníku Bedřicha Smetany z roku 1924 je Jan Štursa (je to jeho poslední dokončené dílo)

11 metrů vysoký Mariánský morový sloup z roku 1716 se sochami Panny Marie, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého byl postavený podle návrhu G. B. Alliprandiho

na pamětní desce, kterou věnoval v roce 1925 Spolek paní a dívek v Litomyšli, stojí, že v tomto domě žila Magdalena Dobromila Rettigová, národní buditelka, zemřela 5. 8. 1845

Než opustíme město, prohlédněme si Váchalovu uličku s černobílými sgrafity, která jsou replikami dřevorytů z Krvavého románu Josefa Váchala (1884–1969). Ulička vede ze Smetanova náměstí na zámecké návrší a v roce 1998 ji sgrafity vyzdobili absolventi restaurátorské školy v Litomyšli.

ulička Josefa Váchala, malíře, grafika, ilustrátora, sochaře, řezbáře, spisovatele a básníka

černobílá sgrafita vyrytá do omítky jsou replikami dřevorytů z Váchalova Krvavého románu

sgrafita vytvořili v roce 1998 absolventi restaurátorské školy v Litomyšli

Krvavý román Josef Váchal napsal, ilustroval, vysázel a svázal v roce 1924

Váchalova ulička vede z náměstí na zámecké návrší

Nejen slavný výtisk Krvavého románu můžeme spatřit ve Váchalově muzeu Portmoneum, které vzniklo v roce 1993 v Litomyšli. Dům kdysi patřil milovníkovi umění Josefu Portmanovi, obdivovateli díla Josefa Váchala – ve 20. letech minulého století požádal Portman Váchala o vymalování domu. Tak vznikl mimořádný interiérový prostor, který je záhodno vidět – nám při dnešní návštěvě nezbýval čas, ale v Portmoneu jsme byli (a žasli) v srpnu 2010 během pětidenního Letního turistického srazu v Poličce. (Tehdy jsme si prohlédli i litomyšlské zámecké divadlo z 18. století a sklepení se sochami Olbrama Zoubka.)

Odpolední program začínal v nedalekém městečku Luže, kde byla na návrší Chlumek před několika málo lety dokončena oprava poutního chrámu Panny Marie Pomocné.

průčelí poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži

Zakladatelkou poutního místa byla hraběnka Marie Maxmiliána ze Žďáru (1633–1690) provdaná za Jindřicha Viléma Slavatu z Košumberku, po jeho smrti (1654) za Františka Kryštofa Hieserla z Chodů (†1666).
Milostný obraz Panny Marie Pasovské, kopie obrazu Lucase Cranacha staršího, který hraběnka vlastnila, visel v kapli hradu Košumberka. Hraběnka chtěla uctívaný obraz zpřístupnit lidem, proto nechala vybudovat na Chlumku kapli, která byla vysvěcena roku 1669. Záhy se ukázalo, že o poutní místo spravované jezuity je velký zájem, proto se rozhodla vybudovat kostel. Stavbu provázely potíže finanční, měnili se stavitelé, hraběnka zemřela, město Luže zachvátil požár, ale přesto v roce 1696 byl obraz Panny Marie přenesen do nového kostela, i když dostavba ještě pokračovala.

chrám nechala vybudovat hraběnka Marie Maxmiliána ze Žďáru, ale jeho dokončení se nedožila

milostný obraz Panny Marie Pasovské je kopií obrazu Madony pomocné Lucase Cranacha staršího

autorem výzdoby kostela byl sochař Jiří František Pacák

chrám Panny Marie Pomocné byl vystavěn v letech 1690–1695

stavba chrámu probíhala podle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho za účasti G. B. Alliprandiho a Pavla Ignáce Bayera

hraběnka Hieserlová-Slavatová, které patřilo panství Košumberk, uložila milostný obraz Panny Marie Pasovské nejdříve v kapli hradu Košumberku, pak pro větší zpřístupnění nechala na Chlumku postavit kapli, ale zájem o uctívaný obraz byl tak veliký, že se rozhodla vybudovat nový poutní kostel

poutní místo spravovali jezuité do roku 1773, po zrušení jejich řádu se chrám stal farním kostelem města Luže

Zástupce farnosti v roli průvodce odvedl při svém výkladu o zlatem zářícím vybavení kostela (na něž byl právem hrdý) a historii poutního místa přímo herecký výkon – jeho barvité podání mnohé z nás vtáhlo do děje tak, že jsme chvíli zapomněli na realitu.

Zážitek, který umocnil výjimečnost chvíle, nám připravil i Dr. Smrčka, když vyslal nad vrch Chlumek dron pro pořízení obrázků, které běžný fotograf nemá šanci udělat.

po prohlídce kostela nastala chvíle prozkoumat okolí z výšky – Dr. Smrčka opatřil nevšední obrázky pomocí dronu

poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži

před několika málo lety byly dokončeny opravy chrámu, ambitů, kaplí i obou přístupových schodišť

chrám v Luži je kulturní památkou ČR a rozhodně stojí za návštěvu

poutní chrám na Chlumku v Luži je dominantou širokého okolí

Nastala třetí a poslední část výletu – výšlap v Toulovcových maštalích, které jsou součástí přírodní rezervace o rozloze přes tisíc hektarů. Nejznámější zdejší lokalitou jsou Toulovcovy a Městské maštale, osu území s nadmořskou výškou 350–550 m n. m. tvoří říčka Novohradka s množstvím přítoků.

Dnes jsme stihli špacír jen tak pro radost, na hlubší poznání nezbýval čas – ale zdejší příroda s pískovcovými skalami a temnými labyrinty má návštěvníkům co nabídnout. Ani minulost oblasti není bez zajímavosti – na počátku 15. století daroval rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné celé území Maštalí městu Litomyšli a špitálu. Prý byl Toulovec muž dvojí tváře – říkalo se, že léta loupil po celém kraji a lup schovával v nenápadných a těžko přístupných skalních rozsedlinách, pak se v něm asi hnulo svědomí a založil již zmíněnou nadaci…

turistický směrovník u Maštalí

Toulovcovy maštale nevystupují příliš nad okolní terén, jsou nenápadné a spadají dolů do pískovcových stěn

pohled na okrajové území Toulovcových maštalí z dronu; foto Dr. František Smrčka

v téměř tisícihektarové rezervaci Maštale je množství cyklostezek i turistických tras

oblast, většinou pískovcová, leží na rozhraní České tabule a Českomoravské vrchoviny

nejnavštěvovanějším územím přírodní rezervace jsou Toulovcovy a Městské maštale

na počátku 15. století daroval tuto oblast rytíř Vavřinec Toulovec z Třemošné městu Litomyšli a špitálu

Výlet, po právu zařazený do rubriky nejvýše hodnocených, jsme ukončili ve stylové lesní hospůdce, která zajisté pamatuje prvorepublikové časy.

v lesní hospůdce Na Verandě U Toulovce, kde se blízko křižovatky cest scházejí trampové, turisté a cyklisté, jsme zakončili výlet po Litomyšlsku; www.svatosi.cz

 

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist