Výstava repliky středověkého rukopisu
Ve stejném období, kdy byla na jihlavské radnici výstava k 90. výročí založení KČT Čeřínek, mohli návštěvníci spatřit o poschodí výše, v nádherném gotickém sále, Codex gigas, knihu, považovanou v době svého vzniku na začátku 13. století za osmý div světa. Popravdě – na vlastní oči jsme spatřili repliku z roku 2007, vyrobenou v Česku podle originálu, uloženého v Královské knihovně ve Stockholmu, kam se dostal vzácný rukopis jako válečná kořist v polovině 17. století za třicetileté války.
Kniha byla napsaná v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi, prý jediným člověkem, a obsahovala všechny tehdejší dostupné informace: Starý a Nový zákon, Kosmovu kroniku českou, historii Židů, lékařské rozpravy, astronomické, církevní a všeobecné znalosti. To vše na 312 pergamenových listech (kvůli kterým položilo život 160 oslů), ve dřevěných deskách, o celkové váze 75 kilogramů. Důvodem nynější mediální slávy jsou dvě celostránkové ilustrace – ďábel a Nebeský Jeruzalém – umístěné vedle sebe jako protikladné symboly.
Vyobrazení satana bylo v tehdejší době velmi neobvyklé, a proto se pro rukopis vžil název Ďáblova bible. Kniha putovala z různých důvodů po klášteřích, až se na konci 16. století stala součástí císařské sbírky Rudolfa II. (1552–1612). Celou sbírku pak z Prahy odvezli švédští vojáci v roce 1648 své královně Kristině do Stockholmu.
Replika, kterou Švédové povolili vyrobit, je dokonalá, jen listy už nejsou pergamenové, nýbrž papírové (osly si v dnešní době hýčkáme).
A tak jsem tam stála, dívala se na tu vzácnost a čekala, že to přijde. Fluidum mě však nezasáhlo, i když mám pro staré knihy velkou slabost. Že by chyběla ta vůně pergamenu, co zůstala ve Stockholmu?
To gotická síň, kde se maketa knihy na čas zastavila při své pouti po našich městech, mě svou autentičností osloví vždycky.
Zpět do „turistického“ přízemí mě vtáhly přátelské siločáry a přívětivost stále živých, i když středověkých, kamenných zdí.
Tenisáku,nezoufej, uvidíš, že jistě časem největší rukopisnou knihu světa uvidíš :-))
Zuzi,do Stockholmu je to trochu z ruky :-)), i když – je tam více věcí z Prahy… :-))
Tak to bych chtěl vidět na vlastní oči, ach jo. asi se mi to nikdy nepoštěstí.
Tak vidíš … Podlažice jsou cca 3 km od nás a já ještě tu repliku neviděla, tak to chodí: to méně nedostupné je vždy lákavější. Snad se do chrasteckého muzea na ni někdy vyrazím podívat…