Milý příteli

Karle Holube,

ještě nikdy jsem nepsala tam, kam jste byl v říjnu povolán, ale odešel jste tak rychle, že jsem Vám ani nestačila poděkovat za Váš poslední mail s fotkami z básnické Holubí letky.

Nekompromisně Vás narychlo odvolali a přitom museli dobře vědět, že jste měl spoustu rozdělané práce a že jsme Vás tu měli rádi. Jsou události, se kterými se hlava vyrovná, ale srdce uvěřit nechce… Bylo mi moc smutno, když jsem v té zcela lidmi zaplněné síni, kde jsme se s Vámi naposledy sešli, slyšela znít Vaše nádherné verše a věděla, že už žádné nové nikdy nebudou…

Stali jsme se tam svědky vzájemného obdarování mezi básníkem a skladatelem: Vy jste před nedávnem s největší úctou a porozuměním uvil Kytici pro Gustava Mahlera a on Vás na oplátku přes hranice času pohladil svojí hudbou; Vaše verše a Mahlerova hudba – nedovedu si představit důstojnější rozloučení…

Vy dobře víte, pane Holube, jak jsem Vám vděčná za Vaše rukopisy básní o Gustavu Mahlerovi, jsem šťastná, že vznikly a budu je opatrovat…

Vaše stopy a vzkazy, které jste nám všude kolem zanechal, jsou pro vnímavé lidi dobře patrné, často budeme mít důvod vzpomínat na Vás, na Vaši pracovitost, slušnost a vrozenou noblesu.

A není vyloučené, že odtud, kde jste teď Vy, je možné vidět stříbrné jiskření na hladinách vysočinských studánek, které jste tolik miloval, pozorovat ptáky, které jste obdivoval, a třeba zahlídnout i nás…

Karel Holub, básník

Karel Holub, ochránce přírody

Verše Karla Holuba najdete v těchto našich příspěvcích:

Gustav Mahler, Studánkové odpoledne, Loucké studánky, Stříbrné listování, Dostala jsem růži od básníka

3 odpovědi na “Milý příteli”

  1. Vložila jsem,tentokrát zmenšenou, fotku básníka Karla Holuba zpět, jeho význam se tím neumenší. Nevyznám se v technických věcech, ale myslím, že v některých novějších prohlížečích se větší fotky z našeho blogu bohužel nezobrazují. Omlouváme se všem.
    Přidávám pár veršů z básně Karla Holuba Pamětník:

    A my žili jako ten potůček
    na dně velké propasti,
    který po celý rok, ať je jakkoli,
    nepřestává téci.

Napsat komentář: zuzi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*