Z hradu do Doupěte

Neděle 12. června 2011

Abychom uvolnili napětí nashromážděné během příprav a průběhu klíčového „čeřínkovského“ pochodu, rozhodli jsme se hned druhý den využít nabídky na cykloputování Telčskem, které naplánovali Jarka a Standa Balíkovi z KČT Tesla. Víme, že Standa má vždycky v zásobě nějaká zajímavá místa v krajině – v tomto ohledu nabízejí cyklotrasy procházející regionem vnímavému zájemci nekonečné množství často překvapivých informací.

Start (a rovněž večerní cíl) byl stanoven u hradu Roštejna v 8:30 – no, znamenalo to sice časné vstávání, navíc do velmi kalného jitra, ale v určenou dobu jsme byli připraveni vyrazit, sjelo se nás do hustých roštejnských lesů šest pošetilců. V 8:35 začalo pršet a hned zpočátku říkám, že déšť střídavé intenzity vydržel do třicátého kilometru – všichni jsme ale byli dobře vybaveni a dokonce jsme našli kladnou stránku věci: nebyl vítr a členitá krajina ztratila na dramatičnosti, celá jakoby zkrotla a prstíky deště se nás lehce dotýkala…

Název akce byl zvolen kvůli vesnici Doupě, schované v terénním dolíku pod hradem, kde byla první poznávací zastávka. Obec se pyšní slavným rodákem, sochařem Františkem Vladimírem Foitem. O něm i o hradu Roštejnu si můžete více přečíst zde.

Trasa: Roštejn – Doupě – Třeštice – Sedlejov – Urbanov – Ořechov – hájenka Kozinec – Moučkův kopec – Zvolenovice – Radkov – Slaviboř – Myslůvka – Kostelní Myslová – Mysletice – Olší – Dobrá Voda – Praskolesy – Mrákotín – Lhotka – Řásná – Řídelov – Malý Pařezitý rybník – Mirošovská studánka – Roštejn = 55 km

cyklotrasa kolem Telče 12. 6. 2011

Pro ty, kteří by si chtěli projet stejnou trasu, uvádím, že první polovina cesty byla po cyklotrase č. 5123 a kousek za Kostelní Myslovou jsme zvolili č. 5021. Obě tyto trasy jsme v roce 2008 kontrolovali, podíváte-li se na článek, najdete informace o nich a také o malíři Františku Mořici Náglovi, rodáku z Kostelní Myslové.

kvůli nevlídnému počasí se zúčastnilo jen šest turistů

Název každé z projížděných obcí je pojmem, kdo má zájem, osloví ho nejen krásná vysočinská příroda, která v mírném dešti oživila své barvy a přibrala na půvabu, ale i historické události. Teď mám na mysli obce Urbanov a Ořechov, kde jsme se také zastavili.

Svým kladným přístupem k celé věci jsme udolali počasí, takže se postupně zlepšovalo až ke stupni, který se dá označit jako „slunečno“. Na oběd jsme se zastavili v Dobré Vodě – vodu mají asi dobrou, ale jídlo, které nám předložili, dobré nebylo, ani jeho cena… Náladu jsme si spravili v nedalekých Praskolesích, kde nás (po kolikáté už?) uvedla v úžas osmisetletá lípa s obvodem zvíci devět metrů… Více se dočtete zde.

lípa v Praskolesích

stáří lípy asi 800 let, obvod přes devět metrů

Zdejší kraj je proslavený svojí žulou, jistě víte o lomech v Mrákotíně a Řídelově, zatopené jámy po vylámaných kamenných blocích jsou dnes oči krajiny, hledící do nebe. Tato romantická místa přitahují snílky, kteří zde pouštějí svou fantazii na špacír…

lom v Řídelově 1

lom v Řídelově 2

Takoví neváhají ani přikládat oči ke klíčové dírce zamčené kaple sv. Cyrila a Metoděje v Řásné, aby spatřili nad oltářem kovový kříž od uměleckého kováře Alfreda Habermanna, ani zajet mimo trasu do lesa k Mirošovské studánce a ochutnat její vodu.

Mirošovská studánka

Příběh, který se kdysi stal u lesní studánky, je chmurný:

příběh Mirošovské studánky

Čas hojí všechny rány, není už, kdo by nešťastníka oplakával. Dnešní příchozí vnímají jen krásu místa, která se zjeví pouze těm, kdož překonají svou lenost a zajdou do lesní hlubiny, posadí se s hrnečkem pramenité vody ke stolu, naslouchají zpěvu ptáků a také možná svému vnitřnímu hlasu…

nyní je zde mír a klid

Celý den jsme vzhlíželi k majestátní Javořici, z každého místa naší trasy jiný pohled. Nabízím jeden, pro který jsme si zajeli kousek mimo cestu, ale vyplatilo se, že?

celému kraji vévodí Javořice

Podvečer v kraji pod Javořicí byl zářivý; stejně i naše nálada. Dozvěděla jsem se nové informace o mém milovaném Telčsku, průvodce Standa nezvolil tempo polykače cyklokilometrů ale poutníka-obdivovatele, a tak nádherně členitá krajina nezanechala stopy únavy na těle, ale radost v duši…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*