Značení Zaječí skok – Dvorce

2. května 2012

Poslední den měsíce dubna, který následoval po značkařské schůzce, na níž jsme dostali zadání pro obnovu značení v letošní sezóně, připadl na pondělí. Lehce jsme se shodli, že krásný slunečný den využijeme na přípravu červeně značené trasy ze Zaječího skoku směrem k Čeřínku. Pilka, nůžky a ocelový kartáč ve spojení s naším úsilím upravily a vyčistily trasu tak, abychom mohli příště začít v celém jejím průběhu obnovovat značky.
To „příště“ bylo ve středu 2. května a začínalo u směrovníku na Zaječím skoku. Na obrázku je vidět, že trasa na Čeřínek je dlouhá 13 kilometrů – my ji máme podle cestovního příkazu obnovit ve dvojici za dva dny.

Zaječí skok je nejstarší přírodní rezervace na Jihlavsku – byla oficiálně vyhlášena v roce 1933, ale už předtím, od roku 1924 byla soukromou rezervací statkáře Leopolda Kosovského.
Zdejší rulová skalní stěna je dlouhá 170 metrů, tvoří ji pět výchozů vysokých až 30 metrů, oddělených úžlabinami. Pod skalami je louka, v níž meandruje řeka Jihlava.

Celé území ležící ve výšce kolem 500 metrů nad mořem je chráněno jako pozoruhodná botanická lokalita, kde na malé ploše rostou druhy s rozdílnými nároky na stanoviště – najdeme tu rostliny teplomilné, podhorské i horské, totéž platí o fauně.
Zaječí skok, vzdálený šest kilometrů od Jihlavy, je častým cílem vycházek. Je jasné, že takové místo je opředené pověstmi – lze říci, že všechny vysvětlují původ jména tragickým (a prý zaslouženým) koncem zlého rytíře, jenž zahynul při lovu a pronásledování zajíce, který skočil ze skály. Dokonce je k vidění otisk kopyta chudáka koně donuceného zlosynem ke skoku do hlubiny – o konci zajícově žádná zpráva.

Trasa k Rantířovu vede po břehu řeky Jihlavy

a při značení je čas užít si okolí a vychutnat spojení s přírodou, nelze spěchat.

Při pohledu na mapku dnešní obnovované trasy si snadno uděláte představu o krajině, kudy prochází.

Pracovali jsme v rajském údolí poctivě celý den,

jako prémii pili křišťálovou vodu ze známé studánky U Havlíčků (nazvané podle místního chataře).

Studánku, stavebně upravenou a hojně navštěvovanou, najdete ve smrkovém lese pod Pekelným vrchem, čtyřicet metrů pod značenou turistickou trasou, deset metrů nad hladinou řeky Jihlavy.

Břehy řeky jsou lemovány spoustou chat – údolí je líbezné přes svůj „pekelný“ název, který upomíná na časy, kdy v těchto místech dýmalo množství milířů.

Z rantířovského katastru jsme se pomalu proznačkovali až ke Dvorcům; na obrázku je chata hodných lidí, kteří i při opravě venkovních stěn zachovali značku umístěnou na rohu stavení – chvála jim!

Pak ještě pár značek a byli jsme u konce denní práce,

zpátky jsme štětečkem utěšovali některé plačící značky, ale museli jsme kvůli bouřce, která se rychle blížila, spěchat do Rantířova k autu, takže jsme si v závěru dne neužili toho laskání s odvedeným dílem, na které se vždycky těšíme. Nevadí, tak příště!

 

3 odpovědi na “Značení Zaječí skok – Dvorce”

  1. Díky za vysvětlení. Můj zájem o turistické značení nabyl na intenzitě po mých putováních po Norsku. Copak, za polárním kruhem na Lofoten a tak, člověk pochopí, že těžko se budeš vláčet s kyblíkem a štětci stovky km, aby jeden turista nezabloudil. Taková cesta dlouhá 1 km, od lodiček k ledovci, kde projde 1000 turistů za den a ony plácnou barvu na kámen na zemi a ten je po každém větším dešti pod vodou a pak je disco příběh, jaký zažila moje rodina /pokud si nečetla můj poslední příspěvek s 13.6. pak pochopíš. Přeji hezký víkend. Nechoďte daleko od vody
    v jakékoliv formě a chuti.

  2. Buteo,
    s radostí Tě vítám na našich staronových stránkách a děkuji za Tvoji novou adresu. Všimla jsem si, že jsme na bloguje měli stejnou šablonu a teď jsme ze tmavých stránek přešli na bílé 🙂
    Máš pochvalu za postřeh ohledně písma na informačních značkařských tabulkách – skutečně jsou v celé republice stejné – vyrábí je pro KČT jediná firma a je to hotová věda – vše má svá pevná a neměnná pravidla, materiál, tvar i velikost, způsob umístění – to vše činí z této tak obyčejné věci dokonalého tichého průvodce turisty přírodou. 🙂
    Vlevo dole je malým písmem rok, ve kterém byla tabulka vyvěšena, vpravo je číslíčko, ze kterého značkař pozná místní příslušnost tabulky a slouží pro registraci tak, aby se značkaři mohli domluvit, která tabulka je vlastně potřeba vyměnit apod.
    I my oba Ti přejeme krásné dny, viděla jsem, že píšeš o Norsku, nechám si přečtení za odměnu a těším se na Tvoje postřehy z míst, která jsme i my většinou navštívili.

  3. Nevidím chlívek na vložení komentu, tak jsem to dal sem. Přikládám svou novou adresu, nechlubím se s ní, letos jenom pro blízké známé, co mají v oblibě turistiku.
    Jó, zapomněl jsem se vždy zeptat při těch značkách. Už vím, kdo je obnovuje, ,ale kdo vyrábí ty tabulky. Přijde mi to písmo v celé republice stejné.
    Přeji krásné léto a s pozdravem mírný, hodný pták buteo

Napsat komentář: buteo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*