Bedřichovská padesátka

Studánky kolem Pávova, 16. června 2012

Pořadatelé pochodu zaslouží obdiv, protože letošní 31. ročník organizovali v téměř původní sestavě a na stejné základně jako v roce 1981, v roce vzniku svého odboru KČT, kdy tuto akci uspořádali poprvé.

Pokaždé dokáží naplánovat takové trasy, které lidi přitáhnou – vždyť i letos se jich postavilo na start devadesát – pěšáci a cyklisté vyrazili po různě dlouhých a různě náročných trasách, třiadvacet lidí se vydalo s odborníkem Ing. Jaroslavem Kněžíčkem, členem iniciativy Obnovme studánky, na patnáctikilometrovou trasu za studánkami v okolních lesích. Pro nás to nebyla žádná objevitelská cesta, prošli jsme ji už mnohokrát (dokonce v lednu 2008 jsme vedli studánkovou vycházku), právě proto však víme, že cesta není nikdy stejná – letos jsme navíc začínali u studánky Pod Kopulajem, takže v opačném směru nežli v květnu 2010, kdy nás ještě provázel Karel Holub.

O studánkách jsem už několikrát psala, proto jen krátce sdělím, že jsme v obyčejném lese díky dobré společnosti, zapálenému odbornému výkladu a básním Karla Holuba v podání Zdeňka Schlappla zažili pár neobyčejných hodin.

Dva mladí bedřichovští turisté se s vervou vžili do svého „odemykacího“ úkolu, na nás zbývalo ochutnat vždycky pár pramenitých doušků a lesem prozářeným sluncem a ozvučeným áriemi několika druhů ptáků přejít k další studánkové štaci.

Všechny tyto vkusně zastřešené a upravené studánky jsou neodmyslitelně spojené se jmény dvou Karlů: truhlář a studánkář s příjmením Hobza je opečoval po stránce materiální a básník a studánkář Holub jim, sličně do světa vypraveným, dal svými básněmi křídla, aby zurčení jejich pramínků dolétlo i k těm lidem, kteří se z nich nemohou napít osobně.

Do Pávova k pořadatelům jsme se od Žandovy studánky vraceli kolem Vysokého kamene na Mlaka, pak okolo Ptačího vrchu a Stříbrného Dvora.

Původní dvorec Silberhöfel s obytnými staveními, chlévy a stodolami vystavěla ve 2. polovině 18. století rodina Paumbergerova, bývala tu velká okrasná zahrada a kaple. Po osudu obvyklém ve druhé polovině minulého století pro takové statky se současnému majiteli podařilo značně zdevastované budovy i kapli opravit, obnovit hospodářství, vybudovat rybníky a místo znovu ožilo. Blízko statku stávala kdysi tzv. flusárna, výrobna drasla, kterou provozovali Židé.

Ze Zborné nás žlutě značená turistická cesta dovedla do areálu pávovského autokempu.

Po obdržení pamětního listu

a poklábosení s pořadateli a účastníky pochodu jsme nasedli na kola a odjeli v časném odpoledni domů, čímž jsme ani v kombinaci pěší+cyklo nesplnili „padesátku“ 🙂 jako se nám to podařilo při účasti v roce 2010.

3 odpovědi na “Bedřichovská padesátka”

  1. Mohl bych se dozvědět něco více o p. Karlu Hobzovi? Rád bych o něm napsal pár řádek do Vandropisu našeho etapáku (i když se obávám, že se ptám příliš pozdě).

    1. Mrzí nás, že asi odpovídáme pozdě, byli jsme na dovolené. Rádi ale sdělujeme, že Karel Hobza je člen KČT Bedřichov Jihlava, zdatný studánkář a ochránce přírody. Zadáte-li si na našem blogu do vyhledávače heslo Karel Hobza, nabídne se Vám nejméně pět článků, ve kterých jsou informace o něm, o jeho práci a také několik jeho fotografií.
      Děkujeme za Váš zájem, velice nás potěšil. Zdravíme Vás a přejeme samé dobré cesty lemované čistými studánkami :-). M+M

Napsat komentář: M+M Svatošovi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*