Cyklotrasa Knínice – Zadní Vydří – Javořice

Kontrola trasy č. 5124 – projížděli jsme územím, kde tečou Želetavka, Vápovka, Dyje a Myslůvka
Neděle 16. června 2013

Na trasu, která začíná v Moravských Budějovicích, jsme nastoupili na jejím dvacátém kilometru, v Knínicích,

připravení projet a provést potřebné zásahy na 38 kilometrů dlouhé trati končící na Javořici.
Kdo chce poznat mnohotvárnost Vysočiny, měl by si vybrat právě ji, protože začíná na rozlehlé náhorní plošině, již na východě ohraničuje tok řeky Želetavky a postupně se k západu zvedá, vede územím jižně a západně od Telče, až prokličkuje javořické lesy a konečně je u cíle na plochém vrcholu Javořice (837 m).

Na cestě si musí každý cyklista odpracovat své – nic není zadarmo. Při prvních kilometrech si může přehrávat a ukládat do paměti obrázek čerstvě opraveného knínického barokního kostela Povýšení sv. Kříže, který byl postavený na začátku 18. století při zdejším jezuitském klášteře.
V obci žijí necelé dvě stovky obyvatel, o jejichž předcích je v letopisech poprvé zmínka už v polovině 13. století.

Za osadou Bohusoudov, která patří ke Knínicím, jsme vjeli do pásma lesů, které začíná u Nové Říše a táhne se k Dačicím – právě v Nové Říši startuje cyklotrasa č. 5220, která vede přes Jemnici a Uherčice až na hranice do Vratěnína, a blízko Bohusoudova se potkává s naší trasou.

V kontrolovaném úseku nebylo nikde žádné vážné poškození značek, prováděli jsme vlastně jen údržbu.

Protože jsme do Černíče, která leží na trase mnohých našich pěších pochodů, tentokrát přijeli z jiného směru, mohu zařadit foto rázovitého domu blízko rybníka, právě toho rybníka, v němž se stéká Dyje s Myslůvkou a ve kterém podle pověsti vodník proměněný v kachnu tak dlouho lákal myslivce, až se mu podařilo stáhnout jej na dno… a také nabídnout odkazy, kde jsou informace o zdejší chráněné oblasti a blízké Telči: M+M Svatošovi – Vysočinou k Telči, Listopadové pochody v Telči.

Majitel byl velmi vstřícný, když jsme ho požádali o možnost vyřezání větví stromu na jeho zahradě, které clonily cykloznačku – svolil, je tedy zase dobře viditelná, a navíc slíbil, že bujnému porostu občas pilčičkou domluví… dobrý člověk ještě žije. 🙂

Podstatnému zásahu byly podrobeny větve stromů na okraji lesa:

Od Kopejtkova Mlýna u Horní Myslové

je jen kousek do Krahulčí, obce dnes známé především milovníkům uzenářských výrobků.

V objektu, kde dnes vznikají voňavé uzeniny, vyrábělo za první světové války tři sta dělníků ve dne v noci vojenské mundury. Už od poloviny 19. století tu totiž sídlila továrna na výrobu sukna firmy Bratři Lannerové, která se chlubila moderně vybaveným provozem.
V obci byl odjakživa čilý ruch – formanské povozy z Brna, Třebíče a Telče po zastavení ve zdejší zájezdní hospodě, nejstarší budově v Krahulčí, vyjížděly plně naložené zbožím k Jindřichovu Hradci, do jižních Čech.

Teď už bylo třeba vyrovnat se se stoupáním na nejvyšší horu Vysočiny :-), oddychli jsme si trochu u Světelské chaty při opečovávání cykloznačky zacloněné mladým bujaře rostoucím smrčím

a pak jsme kolem Studánky Páně vyfuněli až na vrcholové plató.

Na cykloznačce u chaty je údaj, že Moravské Budějovice jsou odtud vzdálené 58 kilometrů. Tam rozhodně nepojedeme, zavzpomínáme na některý ze zimních výstupů na Javořici (M+M Svatošovi – Přechod Jihlavských vrchů), trochu si vydechneme a dáme milované Nejvyšší pro dnešek vale. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*