PostHeaderIcon Listopadové pochody v Telči

Sobota 3. listopadu 2012 – 42. ročník dálkového pochodu Vysočinou k Telči
Neděle 4. listopadu 2012 – 35. ročník dálkového pochodu Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic

Začátek listopadu je v našem turistickém kalendáři už řadu let spojen s procházkami na Telčsku – tedy žádné podzimní deprese, ale setkání s přáteli v jedinečné přírodě a hledání inspirace a energie použitelné pro běžný život. V poslední době je potřeba po vyslechnutí různých politických a korupčních kauz stále víc podpůrných berliček pro obnovování duševní rovnováhy a já neznám lepší dárkyni nežli přírodu.

Letos vybrali organizátoři akce variantu, jejíž celý název zněl Vysočinou k Telči aneb „Od rakouských hranic“ – tím je naznačen směr, odkud turisté mířili ke starobylé Telči. Borci, kteří si troufli na padesátikilometrovou trasu, startovali ze Slavonic, my umírnění jsme se přihlásili na start v Dačicích, kam jsme dojeli vlakem z Telče poté, co jsme se v sokolovně zaregistrovali pořadatelům z místního KČT na oba víkendové pochody.

Trasa: Dačice – Malý Pěčín – Velký Pěčín – Černíč – Slaviboř – Radkov – Telč = 15 km

Stejnou trasu jsme si pro její snadnost a atraktivnost vybrali v roce 2007, a proto nebudu její průběh popisovat – kdo má zájem, může kliknout zde, vložím jen fotky z dnešního putování a přidám sdělení o počasí: ačkoliv během předcházejících dní bylo počasí typické pro toto roční období – přeháňky, vítr, lezavý chlad – příroda se o víkendu vzepjala k posledním připomínkám slunečných dní a nadělila všem, kdo se vydali na trasy, příjemný zážitek z toulání barevnou a rozsvícenou vysočinskou přírodou. Navíc tím byla zhodnocena práce, kterou pořadatelé přípravě pochodů věnovali.

Brzy po poledni jsme došli k nejstarší části Telče, ke Starému Městu, zvolnili jsme a vychutnávali si atmosféru Telče současné i historické.

V cíli nás tradičně přivítali chlebem tlustě namazaným škvarkovým sádlem a dokumentem o absolvování trasy.

 Většina Jihlavských odjela odpoledne domů, my jsme šli na obligátní vycházku „městem šťastných lásek“ ,

prošli jsme i zámecký park

a stavili se i na hřbitově u sv. Anny, mimo jiné u hrobu Vincence Furcha (1817–1864), na jehož pomníku je napsáno: Zde odpočívá básník probuzené Moravy.

Už dříve jsem o rodákovi z Krasonic u Telče krátce psala, dnes doplním, že se s rodiči (otec byl správcem na panství Podstatzkých-Lichtensteinů) přestěhoval do Telče, studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně, usadil se ve Vídni a stal se úspěšným autorem básnických sbírek psaných v češtině, spolupracoval s významnými kulturními osobnostmi té doby a podle názorů Františků Halase a Hrubína položil základy novodobé české poezie. Jeho verše byly zhudebněny a zpívaly se jako oblíbené vlastenecké písně.
(Výběr z díla Vincence Furcha vyšel v roce 1974, v roce 2006 básnická sbírka Sépiové malby.)
Celý život se úspěšný básník vracel rád do Telče a přál si tam být pochován, byl ale v roce 1864 pohřben ve Vídni, kde zemřel. Tamější hřbitov se však roku 1928 rušil a Furchovy ostatky byly slavnostně převezeny do Telče. Na původní desce z vídeńského hrobu je česky psáno:
Nezapomene národ Tvůj na Tebe, pěvče milý, a nad předčasným rovem Tvým v horkých slzách kvílí.

Věnovali jsme tedy zaslouženou vzpomínku moravskému obrozenci a odebrali se vzkřísit tělo i ducha na bál pořádaný v sále sokolovny – bylo to skvělé jako vždycky – a pak hurá do spacáků na podlaze místní tělocvičny.

Pro nedělní putování Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic nám pořadatelé vystavili průvodní list

a my jsme společně s turisty, kteří přijeli ráno vlakem do Telče, nastoupili do autobusu, zdřímli si maličko a jaře vyskočili v Řásné, abychom se vydali na obvyklou desetikilometrovou cestu kolem Velkého Pařezitého rybníka přes Horní Dubénky a rybník Bor do Jihlávky. Vždycky při této příležitosti zařazuji fotky Velkého Pařezitého a udělám to teď zase – pokaždé jsou jiné:

Červeně značenou trasou jsme došli na hráz rybníka Boru, přesně tam, kde v roce 1423 byla ukrutná krvavá bitva mezi husitskými vojsky Jana Hvězdy a oddíly Menharta z Hradce. Která ze stran tehdy vyhrála, není tak jisté – je málo spolehlivých zpráv. Jisté ale je, že pořadatelé mírumilovné dnešní akce byli na místě, oheň hořel jasným, očistným plamenem a darované špekáčky v něm voňavě prskaly a po včerejším vínku hodně chutnaly…
Organizátoři z KČT Telč nás nenechali odejít bez pamětního listu na dnešní den:

Než dojdeme do Jihlávky a vrátíme se odtud autobusem do Telče, můžete se zatím podívat na články o listopadových telčských pochodech v letech 2008, 2009, 2010 a 2011, kde najdete podrobné informace k jednotlivým místům, kterými trasy procházejí.

 

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist