Dobrá Voda – Křemešník – Nový Rychnov – Čeřínek – Kostelec: teprve po projití vlastníma nohama oceníte skutečné kvality této turistické trasy
13. ledna 2018
Z vývoje počasí v první polovině ledna a z budoucí předpovědi bylo jasné, že úvodní část tradiční akce Teslácký přejezd/přechod Jihlavských vrchů absolvujeme pěšky.
Do vlaku s odjezdem v 7:33 z jihlavského hlavního nádraží nastoupilo 21 zájemců o výšlap pořádaný turisty z odboru Tesla Jihlava. Asi po hodince jsme vystoupili ve stanici Dobrá Voda u Pelhřimova.
Cestou po vesnici jsme zažili milé setkání:
Pořadatelé se rozhodli vystoupit na Křemešník po modře značené trase – při dnešním hezkém počasí (kolem 0°C) a za mírného větru, byla cesta vedoucí odedávna obydlenou krajinou, kolem polí, rybníků a lesíků a stoupající na zaoblené kopce, zajímavá i tím, že vůkol jsme přímo cítili a poznávali typické znaky této oblasti.
Na Křemešník (765 m n.m.) jsme došli před polednem – tedy byl čas krátce se občerstvit v restauraci. Návštěva na podivuhodném vrchu Křemešníku nebyla zdaleka první – ucelené informace naleznete ve článku a odkazech z roku 2012, pro osvěžení jen nejtypičtější stavby:
Dříve než jsme se vydali na 12 km dlouhý úsek po červeně značené turistické trase s cílem na Čeřínku (761 m n.m.), dostali jsme od pořadatelů pamětní kartičku dnešní akce.
Podívejme se na mapu pochodu Dobrá Voda – Křemešník – Nový Rychnov – Čeřínek – Kostelec, který podle turistického značení měřil 27 km, ve skutečnosti včetně pochůzek na nádraží o 2 km více:
Po červené turistické značce jsme sestupovali ze svahů Křemešníku a po několika kilometrech se začala krajina nenápadně měnit – došli jsme do Nového Rychnova, městyse s přibližně tisícovkou obyvatel.
Zdejší lesnaté území s množstvím žulových balvanů a kopci 600 – 750 metrů vysokými daroval už na konci 12. století český panovník arcibiskupství pražskému, které příhodná, chráněná místa panství zalidnilo zejména německými osadníky. Po husitských válkách připadl Rychnov rodu Leskovců, kteří přebudovali zdejší tvrz na renesanční zámek, po Bílé hoře se majetek vrátil do správy arcibiskupství a patřil mu až do poloviny 20. století.
Velké škody způsobili Švédové v roce 1640, a zvláště zničující požár Rychnova v roce 1827 – po stavební obnově se začal užívat název Nový Rychnov.
O obnovu zámku po vpádu Švédů se zasloužil arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna – jeho znak je nad vchodem do budovy.
Na návsi nelze přehlédnout barokní faru z roku 1778 postavenou za arcibiskupa Antonína Petra hraběte Příchovského a přestavěnou do dnešní podoby v roce 1837 po požáru – na průčelí je nejen štukový znak arcibiskupa, ale také sluneční hodiny z 19. století.
Sedm kilometrů z Nového Rychnova na Čeřínek znamenalo stoupání zalesněným masivem – na konci však bylo výborné jídlo v historické chatě Klubu českých turistů nedaleko pod vrcholem a dostatek odpočinku – posledních pět kilometrů z kopce bylo tedy radostných, v 16:45 jsme odjeli z Kostelce do Jihlavy.