Kaliště – Ledeč nad Sázavou
3. ročník pěšího putování krajem rodu Mahlerů – tentokrát předkové Gustava Mahlera z matčiny strany
Neděle 13. června 2021
Od roku 2012 spolupracují turisté z odboru KČT Tesla Jihlava a KČT Čeřínek Jihlava s Občanským sdružením Mahler 2000 a statutárním městem Jihlava – u příležitosti hudebního festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pořádají turistické akce spojené s osobností Gustava Mahlera a jeho rodem, symbolicky propojují Jihlavu, kde geniální hudebník prožil své dětství a mládí, s jeho rodištěm v obci Kaliště a jinými lokalitami na Vysočině, odkud pocházeli jeho předkové.
V roce 2018 jsme ukončili šestiletou sérii nazvanou Na kole po stopách Gustava Mahlera a od roku 2019 pořádáme pěší akci s názvem Po Vysočině s Gustavem Mahlerem – letos se tedy konal 3. ročník.
Do autobusu, který odjel z Jihlavy v 7.30, nastoupilo 32 turistů, kteří chtěli poznat krásný kout Vysočiny a zároveň se dozvědět něco bližšího o rodině Gustava Mahlera.
Cílem trasy byla Ledeč nad Sázavou, kde žili Gustavovi prarodiče a narodila se jeho matka. Po příjezdu do Kaliští, kde už čekal a přivítal nás ředitel hudebního festivalu profesor Jiří Štilec, byla zasazena růže v parku před rodným domem Gustava Mahlera.
Pořadatelka Iva Svobodová pak v krátkém a vřelém projevu připomněla historii těchto akcí pořádaných turisty a poděkovala účastníkům za zájem, který těší i pořadatele hudebního festivalu. Je všeobecně známé, že velice zaměstnaný Gustav Mahler komponoval svá díla především v prázdninových měsících a aktivní odpočinek trávil v přírodě – miloval turistiku a jízdu na kole.
Stejně jako v předešlých ročnících, i letos se podávala bohatá snídaně v penzionu, působícím v domě, zakoupeném v roce 1857 Bernardem Mahlerem, otcem budoucího hudebního skladatele – výborné jídlo v historickém místě, v současnosti zrenovovaném, turisté ocenili.
Akce, pořádaná turisty, se vždycky zaměřuje nejen na osoby z rodu Mahlerů, ale i na kraj a prostředí, ve kterém žili, byli jím ovlivněni a formováni.
Upozornili jsme tedy účastníky na památník Velké války instalovaný v parčíku naproti rodnému domu Gustava Mahlera v Kalištích – autorem je sochař Radomír Dvořák, který vzpomínku na padnuvší vojáky uvedl mottem z Písně o zemi Gustava Mahlera: Ale země, ta bude kvést věčně…
Pěší trasa začínala v 10.30 na okraji obce Kouty u rybníka Homole, z Kaliští nás na zdejší parkoviště zavezl autobus.
Navrženou trasu jsme prošly s Ivou 8. května 2021, nafotily a pak pro dnešní účastníky připravily informace o zajímavých místech. Z vycházky vznikl článek s komentovanými fotografiemi, které se dnes jen výjimečně budou opakovat – je tedy záhodno vrátit se k textu s názvem Kaliště – Ledeč nad Sázavou – jsou tam základní údaje o ledečských domech ve vlastnictví rodiny Herrmannových, z níž pocházela matka Gustava Mahlera.
Podle propozic, které spolu s mapkami a texty o zajímavostech na trase obdržel každý účastník, zopakovala Iva před startem možnosti vycházek. Nejkratší z nich, 12 km dlouhá, pro kterou se rozhodla většina pochodníků, se soustředila na prohlídku historických míst města Ledče nad Sázavou, především těch, která se týkala členů rodu, z něhož pocházela matka Gustava Mahlera. Další dvě navržené trasy byly delší a vynechávaly Ledeč.
Pamětní listy, opravdu hodné toho názvu, jejichž autorkou je Eva Bystrianská, navazovaly svým stylem a námětem na ty z předchozích akcí a zároveň souzněly s plakáty a brožurami vydanými k letošnímu 20. ročníku Mahlerova jihlavského festivalu – byla radost je převzít!
První zastávku jsme si dopřáli u Melechovské tvrze, vystavěné na obranu tehdejší nedaleké obchodní stezky. Počátky existence spadají do 14. století, ale už v polovině 16. století přestala být tvrz obývána a zchátrala.
Po ZTZ jsme pokračovali do Mstislavic a cestou si užívali pohledů na masiv Melechova (715 m n. m.) i krajinu pod ním.
Dočetla jsem se, že svazenka vratičolistá má hlavní význam jako zelené hnojení a pícnina, ale milují ji i včely, protože voňavé květy jsou medonosné. Navíc má svazenka krátkou vegetační dobu, vyrůstá do šesti týdnů – to vše jsou důvody jejího rozšíření. Dříve se také v menší míře pěstovala, říkalo se jí hezky staročesky „čečorka“. 🙂
Pro představení krajiny v bezprostředním okolí Ledče výborně poslouží fotografie pořízené na Zlaté vyhlídce nedaleko Háje:
Do města jsme přišli po Havlíčkově ulici, proto jsme se nejdříve zastavili v parčíku před kostelem sv. Petra a Pavla, kde byl v roce 2013 instalován památník patera Josefa Toufara, který v tomto kraji působil.
Na desce je informace o jeho životě a kruté smrti, které podlehl po mučení vyšetřovateli STB ve známé „kauze Číhošť“.
V Havlíčkově ulici nedaleko Husova náměstí jsme si prohlédli dům č. 203, který patřil prarodičům Gustava Mahlera, Abrahamu a Terezii Herrmannovým.
Marie se v roce 1857 provdala (s bohatým věnem) v místní synagoze za Bernarda Mahlera z obce Kaliště u Humpolce. Syn Gustav se narodil 7. 7. 1860 v Kalištích a týden poté byl v ledečské synagoze obřezán. V říjnu téhož roku se jeho rodiče přestěhovali do Jihlavy, kde žil až do svých 15ti let. Do Ledče k dědovi a babičce ovšem Mahlerovi jezdívali – čtyřletý Gustav našel na půdě jejich domu klavír – a to byl vlastně počátek oslnivé hudební dráhy.
Dům č. 208 naproti synagoze získal Abraham Herrmann, bohatý obchodník a výrobce mýdla, sňatkem s Terezií.
Na náměstí jsme se zastavili před domem č. 141, v němž bydlela Barbara Freischbergerová, Gustavova teta, u níž trávil několikeré prázdniny.
Turisty zaujaly výstavná budova ledečského gymnázia i mariánský sloup, delší zastávka byla u sochy Mistra Jana Husa, po němž je náměstí pojmenováno.
V ruce drží Mistr Jan knihu s nápisem Pravda vítězí, na podstavci je nápis: Milujte se vespolek, pravdy každému přejte.
Ulicí Hrnčíře jsme přišli ke hřbitovnímu okrsku – nejdříve rozsáhlý katolický hřbitov, pak vlevo dole židovský hřbitov z roku 1601, jeden z nejstarších v Čechách. Pohřbívalo se tu do začátku 2. světové války. Po důkladných opravách v posledních letech byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Je tu pochováno asi 1000 občanů židovského původu, mezi nimi též Abraham a Terezie Herrmannovi, prarodiče Gustava Mahlera.
Před odjezdem vlaku stihli někteří turisté vystoupit na Šeptouchovskou skálu – obrázkem z této vyhlídky uzavírám dnešní putování po ledečských stopách Gustava Mahlera a jeho předků.
