2. část přechodu telčského pásma Českomoravské vrchoviny
Sobota 25. února 2023
Vyjeli jsme rychlíkem v 7.40 z jihlavského hlavního nádraží, celkem nás bylo 8 – Míla, Iva, František Janeček, František Tomek, Václav, Míša a manželé Blanka a Aleš Čermákovi, kteří spolu s Mílou akci tradičně pořádají.
První část akce proběhla 13. ledna, když jsme se vydali na Křemešník.
Vystoupili jsme v Batelově, před nádraží přijel linkový autobus, kterým jsme jeli do Janštejna.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/fj20230225084105.jpg)
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225081358.jpg)
Pořadatelé zvolili tradiční cestu po červeně značené turistické trase ke křižovatce U Obrázku. Bylo krásně, kolem nuly, jasno a dobrá viditelnost.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/fj20230225090548.jpg)
U Obrázku jsme přešli na žlutě značenou cestu, která nás dovedla až ke Studánce Páně.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/mb202302253463.jpg)
U Studánky Páně jsme po zelené značce zanedlouho došli na Javořici a začalo sněžit, přesně podle předpovědi. My jsme ale měli naplánovanou svačinu v chatě, kterou pro turisty vybudovaly Lesy ČR, takže nebyl problém.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225101432.jpg)
Sněžení nebylo nijak výrazné, místy ustávalo, vítr byl oproti hrozivé předpovědi mírný. Jinde prý bylo daleko hůř, ale my, Pánaboha milý děti, jsme měli na rok předem plánované vycházce štěstí. 🙂
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/fj20230225102627.jpg)
Dolů jsme šli nejdříve po zelené značce, zastavili se u romantické studánky ve svahu kopce
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225103307.jpg)
a užasli v místech, odkud jsme poprvé spatřili Velký pařezitý rybník.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225105754.jpg)
Nevšední výhled byl samozřejmě zaplacen vykácením kůrovcového lesa.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225105800.jpg)
Na křižovatce jsme opustili zelenou značku a vydali se po červené, která nás dovedla až do Telče. Kolem hájenky jsme došli na hráz Velkého pařezitého.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225111338.jpg)
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/fj20230225111923.jpg)
Podobnou trasou jsme šli v roce 2020 – ve článku jsou fotografie, z nichž je zřetelné, jak se od té doby změnil zdejší kraj.
Na hrázi bylo samozřejmě focení a obdivování rybníka, opodál jsme se zastavili u torza staletého smrku, kolem nějž jsme roky chodívali – už dosloužil.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225112957.jpg)
Na cedulce, přibité do kůry, je psáno:
…a on tam stál a koukal do polí, byl jak král v celém okolí…
Ano, stál, až do roku 2021, do svých 140 let, mohutný smrk, který zažil několik lidských generací, se neubránil napadení kůrovcem. K odhalení jeho kořenů došlo při těžbě písku. Na ochrannou stříšku přispěli lidé a firmy z okolí, patří jim poděkování.
V hospodě u kempu Velkopařezitý jsme se občerstvili, popovídali, pookřáli – vše bez vady.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/is20230225115238.jpg)
Když jsme se vydali do Řásné, dost sněžilo, ale na silničce hned tálo. U kaple čekal na Ivu manžel, protože musela odpoledne do práce. Dál jsme tedy pokračovali v sedmi.
Z Řásné do Vanova jsme zvolili cestu po silnici, protože červeně značená cesta vede členitým terénem v lese a je kvůli těžbě dřeva velmi blátivá.
Ve Vanově jsme se opět napojili na červenou Březinovu cestu a šli kolem kaple sv. Karla Boromejského a kolem kamenného střeleckého terče do Lipek, odtud telčským zámeckým parkem k cukrárně univerzitního centra – tam jsme se odměnili za výkony – já jsem si dala větrník, který mě zcela nadchnul.
Prostředí je v té budově krásné, prohlídli jsme si množství vystavených fotografií, bylo tam teplo – seděli jsme, dokud nebyl čas k návratu.
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/fj20230225160046.jpg)
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/CCF20230225206.jpg)
![](https://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2024/02/2023javorice.png)
K návratu jsme zvolili autobus s odjezdem v 16.35, za hodinku jsme byli Jihlavě, krátce před šestou doma. Ušli jsme 18 km na trase + 2 km cestou k dopravě.
Nohy (plosky) mě bolely míň, nežli jsem očekávala, tempo odpovídalo mému vkusu, takže jsem byla naprosto spokojená.
Během cesty jsme domluvili budoucí akce – těším se na všechny i na tuto turistickou společnost.
Průběh 2. části Přechodu Jihlavských vrchů 2022 – je mnoho variant.