PostHeaderIcon Bedřichovská padesátka

Studánky kolem Pávova, 16. června 2012

Pořadatelé pochodu zaslouží obdiv, protože letošní 31. ročník organizovali v téměř původní sestavě a na stejné základně jako v roce 1981, v roce vzniku svého odboru KČT, kdy tuto akci uspořádali poprvé.

Pokaždé dokáží naplánovat takové trasy, které lidi přitáhnou – vždyť i letos se jich postavilo na start devadesát – pěšáci a cyklisté vyrazili po různě dlouhých a různě náročných trasách, třiadvacet lidí se vydalo s odborníkem Ing. Jaroslavem Kněžíčkem, členem iniciativy Obnovme studánky, na patnáctikilometrovou trasu za studánkami v okolních lesích. Pro nás to nebyla žádná objevitelská cesta, prošli jsme ji už mnohokrát (dokonce v lednu 2008 jsme vedli studánkovou vycházku), právě proto však víme, že cesta není nikdy stejná – letos jsme navíc začínali u studánky Pod Kopulajem, takže v opačném směru nežli v květnu 2010, kdy nás ještě provázel Karel Holub.

O studánkách jsem už několikrát psala, proto jen krátce sdělím, že jsme v obyčejném lese díky dobré společnosti, zapálenému odbornému výkladu a básním Karla Holuba v podání Zdeňka Schlappla zažili pár neobyčejných hodin.

Dva mladí bedřichovští turisté se s vervou vžili do svého „odemykacího“ úkolu, na nás zbývalo ochutnat vždycky pár pramenitých doušků a lesem prozářeným sluncem a ozvučeným áriemi několika druhů ptáků přejít k další studánkové štaci.

Všechny tyto vkusně zastřešené a upravené studánky jsou neodmyslitelně spojené se jmény dvou Karlů: truhlář a studánkář s příjmením Hobza je opečoval po stránce materiální a básník a studánkář Holub jim, sličně do světa vypraveným, dal svými básněmi křídla, aby zurčení jejich pramínků dolétlo i k těm lidem, kteří se z nich nemohou napít osobně.

Do Pávova k pořadatelům jsme se od Žandovy studánky vraceli kolem Vysokého kamene na Mlaka, pak okolo Ptačího vrchu a Stříbrného Dvora.

Původní dvorec Silberhöfel s obytnými staveními, chlévy a stodolami vystavěla ve 2. polovině 18. století rodina Paumbergerova, bývala tu velká okrasná zahrada a kaple. Po osudu obvyklém ve druhé polovině minulého století pro takové statky se současnému majiteli podařilo značně zdevastované budovy i kapli opravit, obnovit hospodářství, vybudovat rybníky a místo znovu ožilo. Blízko statku stávala kdysi tzv. flusárna, výrobna drasla, kterou provozovali Židé.

Ze Zborné nás žlutě značená turistická cesta dovedla do areálu pávovského autokempu.

Po obdržení pamětního listu

a poklábosení s pořadateli a účastníky pochodu jsme nasedli na kola a odjeli v časném odpoledni domů, čímž jsme ani v kombinaci pěší+cyklo nesplnili „padesátku“ 🙂 jako se nám to podařilo při účasti v roce 2010.

3 komentáře - “Bedřichovská padesátka”

  • Kaktus says:

    Mohl bych se dozvědět něco více o p. Karlu Hobzovi? Rád bych o něm napsal pár řádek do Vandropisu našeho etapáku (i když se obávám, že se ptám příliš pozdě).

    • Mrzí nás, že asi odpovídáme pozdě, byli jsme na dovolené. Rádi ale sdělujeme, že Karel Hobza je člen KČT Bedřichov Jihlava, zdatný studánkář a ochránce přírody. Zadáte-li si na našem blogu do vyhledávače heslo Karel Hobza, nabídne se Vám nejméně pět článků, ve kterých jsou informace o něm, o jeho práci a také několik jeho fotografií.
      Děkujeme za Váš zájem, velice nás potěšil. Zdravíme Vás a přejeme samé dobré cesty lemované čistými studánkami :-). M+M

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist