Bechyně, Židova strouha, Albrechtice nad Vltavou, Třeboň

Historické a přírodní památky jižních Čech
Poznávací výlet s U3V při Vysoké škole polytechnické Jihlava
Úterý 6. června 2017

O účast na tomto výletě jsme po předchozích dobrých zkušenostech velmi stáli, i když náhoda zařídila, že jsem se v neděli vrátila z třídenního turistického semináře konaného právě v Bechyni – uskutečněná prohlídka františkánského kláštera byla však logickým pokračováním poznávání historie starobylého města a obrázky, které pro účastníky výletu pořídil pomocí dronu PaedDr. František Smrčka, náš vyučující a autor dnešního programu, mi umožnily vidět dříve navštívené lokality tak, jak je při vycházkách nelze nikdy spatřit.

centrum Bechyně s kostelem sv. Matěje; www.svatosi.cz

studenti u3v na bechyňskkém náměstí; foto J. Daňhel

Z centra Bechyně jsme se ve společnosti průvodkyně odebrali do nedalekého kláštera založeného na konci 13. století na skále nad Lužnicí a popatřili tu na vzácné sklípkové klenby, o kterých jsme se dozvěděli, že jsou nejcennější bechyňskou památkou. Tyto klenby však pocházejí až z druhé výstavby kláštera, která začala za majitelů z rodu Šternberků na konci 15. století, poté, co husité do základů zničili klášter i přilehlý kostel. Pozdně gotické budovy nového kláštera dokončené na začátku 16. století byly pak v průběhu dob několikrát přestavovány – významnými počiny bylo zřízení špitálu (1570) za vlády Petra Voka z Rožmberka a výstavba barokní kaple v roce 1673 majiteli z rodu Paarů.

V klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie nás průvodkyně upozornila na renesanční náhrobky držitelů panství a na oltářní obrazy, jejichž autorství je připisováno Karlu Škrétovi, a ukázala nám zázračnou sošku Matky Boží, která odolala ničivému počínání vojáků, zachovala se do dnešních dob a vykonala několik uzdravení.

V bývalém špitále sídlí v současnosti ZUŠ nazvaná po hudebním skladateli a houslovém virtuozu Václavu Pichlovi, zdejším rodáku, v klášterním kostele se dodnes konají bohoslužby.

Šedá je teorie, zelený strom života – na řadě bylo mapování bechyňské historie i současnosti z dronu řízeného Dr. Smrčkou – vůbec nerozumím technice, ale způsob ovládání, a hlavně výsledek, mě nadchl stejně jako všechny přihlížející. 🙂
Podívejte se na obrázkový seriál, který při této vzrušují akci vznikl:

PaedDr. Smrčka chystá v klášterní zahradě dron

letí!! ; foto J. Daňhel

letí, krouží a pracuje! ; foto J. Daňhel

historické město Bechyně, studenti u3v v klášterní zahradě, z níž spadají útesy k řece Lužnici; foto F. Smrčka

na skále je vidět konec severní středověké hradby, která uzavírá klášterní zahradu; foto F. Smrčka

centrum města na ostrohu - hradby se táhly až k údolí říčky Smutné; foto F. Smrčka

Zelená plocha vpravo nahoře od klášterní zahrady je bývalý vodní příkop před parkánem; lze zahlédnout nejen hradby a bašty, ale i část bývalé synagogy, kde od roku 2006 sídlí Muzeum turistiky.

na výběžku skalního ostrohu vidíme zámek, vlevo od zahrady je na skále nad Lužnicí klášterní areál s kostelem; foto F. Smrčka

bechyňský klášter; foto F. Smrčka

most přes Lužnici - Bechyňská duha byla dostavěna v roce 1928; foto F. Smrčka

Lužnice pod zámkem - na levém břehu je čtvrť Zářečí, vzadu lze zahlédnout věže Temelína; foto F. Smrčka

areál bechyňského zámku na skalnatém výběžku; foto F. Smrčka

Město Bechyni spojuje se čtvrtí Zářečí ocelový most zrekonstruovaný v roce 2004 – původní most propojoval oba břehy hlubokého, sevřeného údolí Lužnice už od konce 19. století. Na předchozím obrázku zahlédnete bašty u bývalého zámeckého pivovaru vystavěné v obranných hradbách nad údolím říčky Smutné, která se nedaleko zámku vlévá do Lužnice.

letoun dokončil svou misi a vrací se ke svému majiteli; foto F. Smrčka

Jen asi 3 km jižně od Bechyně přitahuje množství obdivovatelů romantické přírody místo, kde potok zvaný Židova strouha ústí do Lužnice – v programu výletu byla vycházka kaňonem s malebnými skalními masivy, zvětralými a téměř mystického vzhledu – potok v soutěsce bylo třeba několikrát přejít – nízký stav vody však nečinil potíže, proto jsme se mohli zcela oddat tajuplné atmosféře a představovat si, jak se před staletími tyto skalní srázy v odlehlých místech staly úkrytem vyháněných Židů, po nichž prý potok dostal jméno.

směrovník v ústí Židovy strouhy do Lužnice

soutok Židovy strouhy s Lužnicí - nad hladinou řeky je vidět visutá lávka a nad ní skalní převisy; foto J. Daňhel

můstek na soutoku Židovy strouhy s Lužnicí

Potok dlouhý přes 20 km pramení nedaleko Bzí, svou pouť končí soutokem s Lužnicí.

skály v kaňonu Židovy strouhy

romantické údolí poblíž ústí Židovy strouhy

jeden z přechodů Židovy strouhy; foto M. Bradová

Zastávka v Týně nad Vltavou byla vlastně intermezzem – někdo jí využil k občerstvení, jiní se rozhlédli po okolí, my jsme se vypravili na hřbitov 🙂 , abychom nalezli pomník loutkoherce Matěje Kopeckého.

centrum Týna nad Vltavou

hřbitov v Týně nad Vltavou

Nedochoval se přesný zápis o tom, kde je „patriarcha českého loutkového divadla“ (jak je psáno na desce) pochován, byl mu proto v roce 1905 odhalen pomník u boční stěny kostelíka sv. Víta. Na něm je zaznamenáno datum narození 1762, ale všude jinde se uvádí *1775–†1847.

památník Matěje Kopeckého v Týně nad Vltavou

Výlet za památkami jižních Čech se nemohl obejít bez návštěvy románského kostela v Albrechticích nad Vltavou a unikátního vesnického hřbitova s malovanými kapličkami a veršovanými epitafy.

kostel v Albrechticích nad Vltavou

Výkladu v románském kostele sv. Petra a Pavla, jehož vznik je kladen do 12. století, se ujal akademický malíř Vladimír Netolička, účastník zájezdu, a pečlivě, jak jen to on umí, nám vysvětlil historii a záměr autora nástěnných maleb z doby založení kostela.

interiér románského kostela v Albrechticích nad Vltavou

akad. malíř Vl. Netolička vypráví o románské výmalbě kostela

pozorní posluchači

Kompozice Posledního soudu, která je v kostele rozčleněna do několika pásů, je nejstarší nástěnnou malbou v jižních Čechách – na triumfálním oblouku se mohli věřící potěšit pohledem na radosti ráje, na opačné straně bylo podrobně zachyceno peklo a ďábel, dokonce nechyběli ani nebožtíci vstávající z hrobu k poslednímu soudu…

na malbách je zachyceno peklo i ďábel

Kostel byl několikrát přestavován, malby po válce dokonce zabíleny, přesto bylo vzácné románské dílo nakonec zachráněno.

nástěnné malby pocházejí z 2. poloviny 12. století

Farář Vít Cíza (1791–1864), který v Albrechticích působil, začal od roku 1840 budovat hřbitov obklopující kostel – každá zdejší kaplička má malbu světce a pod obrazem jsou mravoučné verše charakterizující povolání a povahu zesnulého – autorem většiny epitafů byl sám farář, obrázky jsou dílem lidového malíře Františka Mikuly. Během 30 let byly kapličky dokončeny – je jich 108, jedna z nich, přiléhající ke zdi kostela, patří faráři Cízovi.

hřbitov u kostela v Albrechticích nad Vltavou

náhrobek faráře Víta Cízy, který začal hřbitov budovat v roce 1840

na hřbitově je 108 kapliček

každá kaplička má malbu světce a pod ním mravoučný veršovaný epitaf

Začneme-li verše číst, defilují před námi nevšední osudy zdejších lidí – vznikl tu vlastně obrazový a literární areál o 108 souborech. Farář Cíza byl tak prozíravý, že prý při vzniku hřbitovní galerie zřídil i fond na budoucí opravy – uložil finanční obnos na dobrý úrok, farníci též přidali… Zajímal by mě osud těch peněz…

kapličky ve zdi hřbitova byly dokončeny během 30 let, dnes jsou památkově chráněné

verše na náhrobcích zachycují povolání a (zřejmě idealizovanou) povahu zesnulého

prozíravý farář založil už v polovině 19. století fond na opravy kapliček

kolem hřbitova je obrazově-literární galerie

Komentovanou prohlídkou augustiniánského kláštera v Třeboni vrcholil poznávací program výletu studentů U3V – zlatým hřebem programu byla líbezná Madona Třeboňská v kostele sv. Jiljí.

náměstí v Třeboni

Třeboňská Madona v kostele sv. Jiljí

Kostel sv. Jiljí z konce 13. století je okrášlen přídomkem „perla jihočeské gotiky“, jeho 36 metrů vysoká věž je dominantou Třeboně. Opuková, 124 cm vysoká, soška Madony z konce 14. století přitahuje každého, kdo vkročí do kostela.

124 cm vysoká opuková soška z konce 14. století je největším magnetem pro návštěvníky Třeboně

V lodi kostela jsme vyslechli podrobný výklad, následovala prohlídka klášterní křížové chodby s malovaným žebrovím a freskami ze 14. století, s lunetami a vzácnými obrazy. Jen zběžně jsme prohlédli obrazy z deskového oltáře Mistra Třeboňského – originály jsou v expozici Národní galerie.

originály obrazů z deskového oltáře Mistra Třeboňského jsou v Národní galerii

V roce 2014 konali českokrumlovští pořadatelé v Třeboni svou skvělou turistickou akci Krajem pětilisté růže – ve článku jsou informace pro ty, které zajímají pamětihodnosti Třeboně a okolí. Další naleznete ve článku Cyklotoulky v okolí Chlumu u Třeboně.

Vrátili jsme se na náměstí, odkud jsme chtěli pokračovat ke Schwarzenberské hrobce – těžké mraky na obloze nabádaly k opatrnosti – a skutečně se po chvíli spustil pořádný liják!

mraky nad třeboňským náměstím věští déšť; www.svatosi.cz

Ve společnosti přátel, při kafíčku a zákusku, jsme v jedné z třeboňských cukráren přečkali nepřízeň počasí, takže výlet se vydařil beze vší poskvrny… 🙂

sláva nazdar výletu – nezmokli jsme...

4 odpovědi na “Bechyně, Židova strouha, Albrechtice nad Vltavou, Třeboň”

  1. Díky za krásný výlet Všem kteří se o něj zasloužili i o perfektní prezentaci výletu !

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*