Den bez aut,

vlastně „Po stopách jihlavské historie“

22. září 2009

Tento název se opakuje na našem blogu podruhé, v rámci Evropy však už poosmé (ne, že bych tak neobratně chtěla integrovat naše plkání „do Evropy“). Dnem bez aut končí tzv. Evropský týden mobility, ve kterém by měla města různými akcemi upoutat své občany a nabídnout jim alternativní způsoby dopravy. Co byste asi čekali od turistů – je jasné, že jsme si vybrali pěší okruh naším městem.

Odbor KČT Tesla skrze své aktivní členky Ivu Svobodovou a Mílu Bradovou zajistil ve spolupráci s radnicí průvodce-turistu Rudu Neubauera, což byl první krok k úspěchu akce, děvčata to měla jistě domluvené i na „nejvyšších místech“, protože svatý Petr poslal čerstvé počasí s modrou oblohou a ostrými pozdněletními stíny. Nabídku využilo hodně přes čtyřicet lidí, protože – přiznejme si – málokdo a málokdy jde po svém městě proto, aby koukal po fasádách domů, aby si všiml věží, zastavil se u zajímavých míst – proběhneme úřady, obchody, vyřídíme to nejnutnější a rychle domů.

Dneska byl všední den, ale pro většinu nás účastníků, kteří jsme se sešli ve tři hodiny na původní dlažbě z 19. století u Morového sloupu na Masarykově náměstí, se změnil na den sváteční, neřku-li Božíhodový. Vůbec nevadí, že Immaculata na vrcholku sloupu je jen náhradnice (originální Matka Boží Neposkvrněná teď působí jako přímluvkyně na radnici), sloup je připomínkou, že Jihlava bylo město šťastné, protože se mu vyhnul na konci sedmdesátých let 17. století mor. Bylo to odjakživa i město bohaté – kvůli výnosu z těžby stříbrných rud si mohli Jihlavané dovolit ve středověku stavět najednou tři kostely – farní kostel sv. Jakuba a klášterní kostely minoritů a dominikánů! Jen v té polovině dvacátého století se to tu jaksi zadrhlo a teď jsme občas terčem úsměšků z „velkých“ krajských měst, že prý od kašny na náměstí je vidět žitné pole… No, a co?! Jihlava je veliká svou historií – máme tu 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek prvořadého významu! Je jasné, že jsme je za dnešní odpoledne všechny s Rudou neobešli, ale jeho vypravěčský talent v kombinaci s výbornými znalostmi historickými nás donutil podívat se jinýma očima na to, čeho si běžně téměř nevšimneme.

Do jihlavského podzemí, které je sice co do velikosti až za znojemským, ale bezkonkurenčně první ve výskytu nadpřirozených jevů, jsme ani nos nestrčili, protože Magistrát neuvažuje v rámci mobility začlenit katakomby do pěší zóny, zůstalo tedy mimo oblast našeho zájmu.

Prošli jsme celé jádro města; abychom si nezkazili náladu, dělali jsme, že nevidíme Prior na náměstí, který nám daly naše bývalé hlavy rudě pomazané místo unikátního Kreclu. Podívejte se na staženou fotku z roku 1970 (v roce 1974 byl soubor středověkých domů na jihlavském náměstí zbořen) a na další fotku téhož náměstí v roce 2006. Ten obchodní dům má podle představ ze sedmdesátých let 20. století prý připomínat husitskou vozovou hradbu! Oč šťastnější ruku měli před třemi sty lety měšťané jihlavští, když schválili postavení Morového sloupu!

jihlavské náměstí v roce 1970

Masarykovo náměstí v Jihlavě v roce 2006

Jako prémii jsme od Rudy vyslechli historky ze života dávno zemřelých jihlavských VIP a jediné, z čeho nemám radost, je moje paměť, takže – jako už pokolikáté – musím přiznat, že mi zbylo více dojmů nežli pojmů…

2 odpovědi na “Den bez aut,”

  1. Udělal bych kombinaciVnitřek obdélníku náměstí bych ponechal a spílal by UNESCu, že to nevyhlásil za chráněnou památku, he v začátcích normalizace??!!, ale budovy po obvodu se mi rozhodně líbí dnes víc.
    Tři roky jsem jezdil /vesměs v noci/autem přes Jihlavu do Brna do školy, ale pamatuji si pouze Hradební,taky jsem jezdil podél nějakých hradeb od Humpolce a pak už nach Brno. Já neměl plzeňský způsob studia /3 roky/, ale pak už na zbývající dva byla dálnic.
    Vynecháním katakomb jste mě potěšili, to si necháme pro jednou /až mi dojdou penízky na courání po Evropě/ , bude zde vlastenecký bananistán a půjdem do sklepů.

Napsat komentář: buteo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*