Bedřichovská padesátka

19. června 2010

Když před devětadvaceti lety vznikla Bedřichovská padesátka, byla připravovaná pro pěší turisty. My se akce často zúčastňujeme, i když ne jako dálkoví pochodníci, v posledních letech většinou jako cykloturisté. Kvůli letošnímu počasí, silně ovlivněnému akční islandskou sopkou, jsme si z bohaté nabídky vybrali jen krátkou cyklotrasu, na které jsme celkem (od výjezdu až po návrat domů) natočili bez kilometru tu padesátku. Už jsme docela pociťovali abstinenční příznaky, protože v poslední hektické době nezbýval na šlapky vůbec čas.

Pořadatelé měli své detašované pracoviště u blízkého vlakového nádraží, a tak jsme od startu hned vyrazili směr Polná. Pravděpodobně kvůli nízkým, těžkým mrakům nedul všudypřítomný vysočinský vítr, a tak se jelo pohodově, i když nad námi visela pořád hrozba deště. Na polenském náměstí jsme posnídali

na náměstí v Polné

a další zastávku jsme naplánovali v Dobroutově. To je starobylá, kdysi velmi významná vesnice, jejíž rozložení na dvou protilehlých svazích vytvořil svým hlubokým zářezem Zhořský potok. Na úbočích se dochovaly a dosud slouží sklepy, zvané v našem kraji „lochy“.

lochy v Dobroutově

Ve zdejší tvrzi nalezl podle pověsti přechodný úkryt před pronásledovateli Jiřík Poděbradský, a po silnici, původně tzv. Královské stezce, prý v roce 1620 projížděl na Moravu Bedřich Falcký. V novější době, na konci války, zde byli rumunští vojáci jako součást osvobozovací sovětské armády, a při svém odchodu z vesnice vystavěli na návsi svým padlým druhům kříž z březových kmenů – já jsem kdysi viděla ještě ten původní, dnes je zde imitace z kovových trubek.

památník rumunských vojáků

Smírčí kámen s vytesaným maltézským křížem, který stojí na břehu potoka, prý pochází z doby napoleonských válek.

smírčí kámen v Dobroutově u Zhořského potoka

Měli se zde utkat v souboji o přízeň místní krásky dva francouzští vojáci, kteří se vzájemně zastřelili, druhého z nešťastníků prý připomínal další kámen, snad stával na protějším svahu, avšak zmizel při terénních úpravách v obci.

Nemusím asi zvlášť připomínat, že cesta byla dosti členitá – zvykli jsme si, že na té naší Vysočině to jde často ztuha nahoru a pak rychle z kopce…

nase cyklotrasa 19. 6. 2010

Další místo, vhodné pro KPČ (kulturně-poznávací činnost), bylo Jamné. Vždycky profrčíme přes vesnici, ale dneska jsme měli dost času podívat se k zámečku, který stojí za návesním rybníkem na místě původní tvrze z roku 1591. Jihlavští jezuité přestavěli v 17. století tvrz na barokní zámeček, poté dostal podobu pseudogotickou a teď je v celkové rekonstrukci, zaplaťpánbůh.

Od roku 1800 patřila obec Janu Nussbaumovi, po němž už nyní zůstala jen výstavná hrobka na hřbitově.

Nussbaumova hrobka v Jamném

v kapli Nussbaumovy hrobky

Vyšťourala jsem na netu, že z Jamného pocházela Marie Stejskalová (1873–1968), hospodyně v rodině hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928) v Brně. V osmi letech se s rodiči odstěhovala z Jamného a u Janáčků žila až do roku 1938, kdy zemřela Zdeňka Janáčková. Vzpomínky paní Stejskalové sepsala Marie Trkanová; vyšly v knize nazvané U Janáčků.

Přijeli jsme do cíle v autokempu Pávov, pořadatelé i předseda bedřichovských turistů Jirka Fuxa nás krásně přivítali, dostali jsme pamětní list, dřevěnou plaketu a dárečky.

předseda KČT Bedřichov Jirka Fuxa

pamětní dřevěné padesátky

Po poledni už jsme byli doma a vyslyšeli jsme tiché, avšak naléhané volání naší domácnosti, která už delší dobu škemrala o naši pozornost. Vypukl tedy a zuřil až do umdlení den 3D! (dezinfekce, dezinsekce a deratizace)

Jedna odpověď na “Bedřichovská padesátka”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*