Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Měřín 2011

Měřín 19. března 2011

Snad by se jaro urazilo a vůbec nepřišlo, kdyby turisté na jeho počest každoročně neuspořádali akci Zahájení jarní turistické sezóny. A jsou to lidé zodpovědní, tak pro jistotu pořádají takový jarní slet v každé oblasti vlasti .

V Měříně měli letos o jeden pádný důvod víc – před čtyřiceti lety byl založený jejich turistický odbor, a tak si dali záležet na tom, aby zviditelnili výsledky soustavné práce, kterou po všechna ta léta dělají, a aby hosty přijali jaksepatří. Navzdory dosti chladnému počasí se nás ze širokého okolí sjelo asi 460 – všichni jsme byli srdečně uvítáni a při přihlášení na startu jsme dostali nejen podrobný popis tří tras pro pěší i pro cyklisty, ale také hutný výčet zajímavostí na trase. Úvodní ceremoniál byl radostný, známý odemykací klíč i letos otevřel dychtivcům všechny cesty v oblasti Vysočina a zbytku světa…

turisté se sešli k zahájení akce v Měříně

krátké úvodní proslovy

na klíč k odemykání sezóny přibyla další stuha - s datem měřínského zahájení

Vybrali jsme si pěší trasu v délce 20 kilometrů: Měřín – Blízkov –  Netín – Jedlovec – Dědkovská hora – Blízkov – Měřín

Jako vždycky při podobných příležitostech jsme se potkali s mnoha známými, se kterými rádi prohodíme pár vět – ani dnes to nebylo jiné. Itinerář jsme úhledně složili do kapsy a vyrazili jsme hledat a uctít jaro.

barevné kolrálky na probouzející se přírodě

Z větrné silnice jsme záhy odbočili do lesa, který byl sametový, voňavý a laskavý, cesta poklidně plynula v příjemných hovorech, oči hledaly a hladily různé odstíny zelené barvy – a najednou, asi po čtyřech kilometrech spanilé procházky úsekem vyznačeným pro dnešní příležitost, jsme byli znovu na kraji lesa u křížku, kolem kterého jsme do lesa vstoupili. A to nás prosím šlo několik desítek, všichni v dohledu – pak že nejsou bludné kořeny… Přesně (ale pozdě) jsme si uvědomili, kde jsme kvůli ignoraci popisu trasy udělali chybu.

Podívejte se na mapku našeho ostudného kufrování:

JZTS Měřín 19.3.2011

Nyní nezbývalo než po silnici dojít do Netína, jehož největší zajímavostí jsou dvě církevní stavby – poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný samotným Santinim či některým z jeho žáků, a knížecí hrobka s kaplí z poslední třetiny 19. století, vystavěná na svahu netínského kopce Strážnice.

poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netíně

na svah netínského kopce Strážnice přišlo jaro

Kostel opravdu stojí za vidění – kromě jiných zajímavostí tam mají obraz svatého Vendelína, patrona poutníků (tedy i turistů), pastýřů a rolníků, který se nevyskytuje zase až tak často. Alej, vedoucí vzhůru ke hrobce, je zušlechtěná kamennými zastaveními křížové cesty a působí vznešeně, přestože některé stromy, a vůbec celý areál, už mají svá nejkrásnější léta za sebou.

hrobka u Netína

Hrobku nechala postavit Kateřina Lobkoviczová, rozená Lichtensteinová, podle plánů brněnského architekta Augustina Prokopa, a poslední rodová příslušnice zde pochovaná v roce 2000, pětadevadesátiletá Josefa Podstatská (rozená Harrachová), byla majitelkou velkomeziříčského zámku.

Pak už jsme se vydali po ZTZ na nejjižnější svahy Arnoleckých hor, nejmenších hor v České republice, jejichž výška čítá pouze několik metrů nad hranici sedmi stovek (nejvyšší je Havlina, 706 metrů n. m). Nejvýraznějším vrchem je ale Dědkovská hora (694 metrů), nádherný kopec, viditelný z celé okolní vysočinské náhorní plošiny, opředený pověstmi o pokladech, které mají jistě reálné jádro, protože kdysi se tu dolovalo stříbro…

na vrcholu Dědkovské hory

Poutník, který dojde na vrchol tajemného kopce a má dost trpělivosti nebo pádný důvod, může si přečíst zde zveřejněnou píseň La Salettskou, květnatě slibující sklíčené a plačící Panně Marii, která se 19. září 1846 zjevila pasačce Melanii Calvatové v La Salettě, aby jejím prostřednictvím varovala lidstvo před hněvem Božím, návrat k životu v pravdě a lásce… Svatá Panna si asi o slibech lidských myslí své… Pro ostatní je zde na kříži drobná tabulka s Desaterem – neuškodí přečíst si je:

Desatero na vrcholovém kříži na Dědkovské hoře

Po žluté značce jsme se vrátili přes Blízkov do Měřína, kde jsme byli v cíli přivítáni poctivou gulášovou polévkou s chlebem, které jsme zkonzumovali bezodkladně, kdežto krásný fotodiplom nám zůstane jako památka na dnešní den, bohatý na zážitky všeho druhu.

v cíli v Měříně

Máte-li zájem, můžete se podívat na ZJTS v roce 2008 v Jihlavě, 2009 v Telči a v roce 2010 v Havlíčkově Brodě.

2 odpovědi na “Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Měřín 2011”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*