Dolní Cerekev – Jezdovice

Značení zelené trasy

Velký pátek 22. dubna 2011

Kvůli jiným povinnostem jsme vyjeli za prací až během dopoledne, a tak jsme se museli tužit, abychom celý úsek zvládli do tmy. Auto jsme nechali v Dolní Cerekvi, kde začíná zelená značka, která jde přes Špičák do Třeště – celá trasa měří 15 kilometrů a náš vedoucí Ivan ji rozdělil do tří jednodenních úseků, ve kterých máme zelenou značku obnovit. Dnešní, první část, měří čtyři a půl kilometru.

Směrovník stojí ve středu městyse Dolní Cerekev,

přímo proti nejstaršímu poschoďovému domu v obci, který slouží jako fara a je zajímavý svými slunečními hodinami z roku 1853, na nichž je memento: Užij nynější – pamětliv poslední.

I rozhodli jsme se podle doporučení moudrých smysluplně užívat vyměřených hodin, pamětlivi dobře, jaký den dnes je.

Cestou, kterou jsme značili, jsme šli v březnu, když tu ještě ležel sníh, z Kostelce k rozcestí Na Pařezitém, a já jsem pro srovnání vyfotila jarní pohled na Dolní Cerekev ze stejného místa.

Rozhledy na masiv Čeřínku tu jsou opravdu atraktivní,

cesty lesní i polní líbezné:

Na křižovatce s názvem Na Pařezitém je rozcestník, který zčásti zakrývaly zatím málo olistěné březové větve, ale bylo nutno předvídat, a tedy nastal velký průklest.

Tady končí reportážní fotografie z aktivní práce běsného značkaře; vše dopadlo dobře a my jsme se úspěšně proznačili na silničku k Jezdovicím, z níž jsme obdivovali majestátní Špičák.

V Jezdovicích jsme nedávno byli (vzpomínáte na novou sochu horníka na hrázi rybníka?), ale v obci je ještě další místo, které stojí za vidění.

Tady, na kamenném mostě přes Třešťský potok, naše dnešní práce končila…

Most byl postaven v polovině 19. století, je čtrnáct metrů dlouhý a pět metrů široký.

Vraceli jsme se a dělali případné oprávky značek, kterým bylo po nás smutno tolik, že jim třeba i slzička ukápla…

Večer se kvapem blížil a zpáteční cesta do Dolní Cerekve k autu byla odměnová hostina – s tím asi budete souhlasit.