Posázaví neznačenými cestami

Komorní vycházka k rozjímání, Velký pátek 29. března 2013

Naši přátelé Jitka a Honza Korbelovi chystali pro turisty vycházku v Posázaví, potřebovali si ujasnit detaily trasy a my jsme využili termínu vybraného pro průzkum, abychom výjimečný den před nadcházejícími svátky strávili v jejich společnosti na odlehlých místech, kudy nevedou značené cesty a člověk se může v klidném a inspirativním prostředí soustředit na své myšlenky.
Chladné a hustými sněhovými přeháňkami co chvíli zmrazované ráno nás utvrdilo v tom, že opravdu asi nepotkáme živáčka. Když jsme vystoupili z vlaku v Mrzkovicích, kousek za Světlou, situace už byla podstatně lepší, sněhánky se přehnaly jinam a po chvíli dokonce začalo stydlivě vykukovat sluníčko.

Přešli jsme most a odbočili ze značené cesty na stezičku kolem Sázavy. O Mrzkovicích i dalších místech v okolí je více ve článku M+M Svatošovi – Seminář oblasti KČT Vysočina 2011. Po dvou kilometrech jsme se ocitli na louce u řeky, v areálu letního dětského tábora, kam Korbelovi řadu let jezdí a společně s dětmi prožívají prázdniny podle svých představ. Dokonale znají okolí a dobře vědí, kam se vydat za romantikou.

Trasa: Mrzkovice – Smrčná – Pavlíkov – Mezilesí – Na Modlani – Dolní Březinka – Světlá nad Sázavou = 16 km

Ve Smrčné jsme se po mostě dostali na druhou stranu řeky

a ignorovali nabídku na turistickém směrovníku – ostatně jsme byli VELMI udiveni uspořádáním tabulek na stojanu – nevím, jak by reagovali revizoři značení při pohledu na jejich pořadí – modrá směrovka je NAD červenou směrovkou! Když jsme to viděli v roce 2009, kdy se otevírala Cesta P. Josefa Toufara, doufali jsme, že došlo k omylu, který bude záhy napraven. (Pro neznačkaře: pořadí barev musí podle metodiky vždy bez výjimky být: červená, modrá, zelená, žlutá. 🙂 )
Rozhodně si směrovník zaslouží korekci!

Kousek za zastávkou je Čertův kámen, k němuž se váže obligátní pověst – upustil ho tam po zaznění zvonu čert, který ve snaze získat mlynářovu duši slíbil, že odnese kámen od mlýnského náhonu 🙂 – člověk byl před peklem zachráněn a fotografové mají dobrý cíl pro své objektivy…

Cestička kolem břehu Sázavy nás postupně oprostila od světa lidí, zavedla do chrámu přírody – s vděčností jsme přijímali nabízené dary.

Řeka ve všech svých proměnách úžasná,

na nedokonalých obrázcích pro památku na dnešní den znehybnělá.

Nabrali jsme si pro příští dny krásu do očí…

Pěšina nás vyvedla vzhůru do kopce k Pavlíkovu, kde jsme obdivovali mohutný dub

a po překřížení silnice Světlá–Ledeč se znovu vnořili do lesa. V osadě Na Modlani jsme zašli k chatě světelských turistů, odkud bývá krásný výhled, dnes však se povedl jen obrázek blízkého lomu.

Chladným odpolednem, ale za asistence krotkého sluníčka jsme známou cestou došli na nádraží ve Světlé nedlouho před příjezdem našeho vlaku.

6 odpovědí na “Posázaví neznačenými cestami”

  1. Nevím, zda vědomě či nevědomě jste prošli úsek, který bude (možná již v dohledné době) vypadat úplně jinak. Po levém břehu Sázavy od „houpacího“ mostu v Mrzkovicích povede pokračování nově budovaného úseku Posázavské cyklotrasy č. 19. Zatím je hotový úsek Světlá nad Sázavou – Dolní Březinka v délce nicotných 1,7 km, ale pokud budou peníze…

    1. Ano, víme o plánu udělat v těch místech cyklostezku, Korbelovi, kteří tam jezdí pravidelně na prázdniny každý rok, nám vyprávěli o stavbách, které už nejsou – četli jsme o nich taky na Tvém blogu :-), je škoda, že domov důchodců ve Smrčné už není – to všechno se mění, ale řeka zůstává ve svých proměnách stejná (zaplať pánbů)

  2. Neskutečně parádní řeka. Já znám Sázavu trochu /hodně/ jinak. Přiblížím. Když jsem zůstal v Praze sám a neměl jsem zrovna nic nutné na práci, nálada tak na přemýšlení někde sám na břehu Severního nebo Norského moře, tak jsem sedl na Pacifik ve Vršovicích /pěšky kousek – bydlel vždy v Michli/, dojel do Týnce. V ověřené hospodě dal dobrý oběd /1997-8/, pěšky kolem vody kráčel do Davle a přes kopec na Zbraslav MHD.
    Proti proudu do na obrázcích zvěčněných záběrech jsem nikdy nedošel. Díky vašemu foťáku se pokochám doma v teple s plínou kolem hrdla.

Napsat komentář: Jitka Korbelová Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*