Pátý hvězdicový výstup na Čeřínek

Akce byla oslavou 100. výročí postavení první turistické chaty na Jihlavsku
22. června 2013

Pořadatelé z odboru KČT Čeřínek si velmi považovali možnosti nabídnout všem příchozím na  kultovní vrch Čeřínek příjemné prostředí v cíli pochodu a strávení několika hodin ve společnosti přátel, kteří svou přítomností projevili zájem nejen o současné dění na Čeřínku, ale ocenili také aktivitu svých dávných předchůdců, po nichž tu zbylo dílo hodné úcty.
Před sto lety byla otevřena první turistická chata na Čeřínku, což je unikátní výročí, které si zaslouží exkurzi do historie. Tu podnikneme prostřednictvím fotografií, před léty pořízených Ing. Janem Krejčím v jihlavském archivu, nejdříve si ale můžete přečíst (poměrně strohou) tiskovou zprávu, kterou jsem napsala pro i-deník Vysočina-news. Trochu neosobní článek polidštíme obrázky z korunní akce turistů odboru Čeřínek, kteří se snaží pokračovat ve slavné tradici „výletů“ na hřeben kopce získaného na začátku 20. století do majetku českými příznivci lyžování. Ve dvacátých letech pak vstoupili na scénu turisté, kteří své dlouholeté snahy vyjádřili společně s lyžaři založením Turistického klubu Čeřínek, po Pohorské jednotě Radhošť (1884) a Klubu českých turistů (1888), třetí samostatné turistické organizace působící na území naší republiky.

Sobotní počasí přálo vycházkám a tak během dne postupně dorazili na prostranství před chatami na Čeřínku návštěvníci, kteří podle nabídky organizátorů zvolili různé přístupové trasy a délku pochodu přizpůsobili svým možnostem. V cíli je očekávali pořadatelé, mile překvapení, že z tolika lákavých možností nabízených 22. června v regionu, zvolilo 95 příchozích právě výstup na Čeřínek – tím kromě sportovního a rekreačního výkonu projevili i zájem o historii turistiky na Jihlavsku. Sešli se tu členové několika odborů Klubu českých turistů na Vysočině i lidé, kteří se o pořádání akce dozvěděli z médií a chtěli poznat zajímavou lokalitu, nechyběli ani cyklisté a lidé s dětmi v kočárku.

Chaty na Čeřínku jsou neodmyslitelně spjaty s počátky turistiky v oblasti – je to právě sto let, kdy na výrazném zalesněném kopci, snadno přístupném z Jihlavy, Třešti i Telče, postavili čeští lyžaři ochrannou chatu, která přitahovala množství návštěvníků nejen v zimě.
Nadšenci na Čeřínek chodili, stejně jako dnešní turisté, po trasách od vlaku z Kostelce a Dolní Cerekve v takovém počtu, že si situace po deseti letech vyžádala vybudování další, velké budovy.

Středem pozornosti však byla tzv. „malá“ chata, která se ve výborné kondici dožívá v těchto dnech sta let – se zájmem si ji prohlédli a historické zajímavosti od pořadatelů vyslechli mnozí pochodníci. Jako vzácný suvenýr si sběratelé odnášeli novou turistickou dřevěnou známku vydanou ke 100. výročí postavení první turistické chaty na Čeřínku a spokojeni byli i ti, kdo ve svých záznamnících shromažďují turistické vizitky – v nabídce jsou obrázky  zdejších chat v letní i zimní variantě.

Autorem grafického návrhu turistické známky je František Janeček – jako předloha mu posloužila archivní fotka z roku 1913.
Součástí dnešního pátého hvězdicového pochodu na Čeřínek byla i akce Vystup na svůj vrchol, proto turisté finančně podpořili výstavbu Bezručovy chaty na Lysé hoře v Beskydech.

Příjemným okamžikem bylo předání Veřejného uznání s medailí Mirku Svatošovi za mimořádně prospěšnou činnost pro českou turistiku, a diplomů několika členům KČT Čeřínek, jejichž práce byla oceněna při příležitosti letošních oslav 125. výročí založení KČT – zde na místě tak významném pro turistiku na Jihlavsku a za přítomnosti přátel ze všech jihlavských turistických odborů vyznělo předání velmi slavnostně.

Všichni účastníci byli odměněni pamětním listem, moučníky napečenými členkami pořádajícího turistického odboru a drobnými dárky a mapami, které věnovalo město Jihlava. Mnozí využili možnosti posedět u ohýnku při opékání klobásek a zazpívat si za doprovodu harmoniky, jejíž tóny zněly i v restauraci „velké“ chaty, která s novým nájemcem panem Vlčkem viditelně okřála a je k turistům velmi vstřícná.

Ve článku M+M Svatošovi – Čtvrtý hvězdicový výstup na Čeřínek (2012) se dočtete mimo jiné o dějinách, které postupovaly rozsáhlým hvozdem na hranici Čech a Moravy, a komu v dobách nejstarších náleželo území, dnes nazývané masiv Čeřínku.
Tím se dostaneme na začátek minulého století, kdy podle návrhu vynikajícího lyžařského závodníka té doby, architekta Karla Jarolímka, postavil tesařský mistr Antonín Bílek z Batelova za 12 000 Kč první turistickou chatu na Čeřínku a členové Českého spolku pro zimní sporty ji otevřeli a zpřístupnili 29. června 1913.

Chata okamžitě přitáhla velkou pozornost veřejnosti a skupiny turistů z celé Vysočiny si chtěly ten skvost prohlédnout. V jihlavském archivu jsem vyhledala zápisy v tzv. Staniční knize, kde je i Výtah z domácího řádu:
Hromadné prohlídky a návštěvy jsou povoleny jedině po ohlášení předsedovi odboru v Jihlavě, po písemném svolení.
Za použití chaty a pobyt v ní, jakož i za prohlídku platí každá osoba 10 haléřů.
Úklid, dohled a obsluhu obstará sluha spolkový. Poplatek 10 haléřů z osoby odevzdává se před sluhou do pokladničky.
Dozor a správu chaty vykonává výbor jihlavského odboru Českého spolku pro zimní sporty. (Správcem chaty byl tehdy pan Policar). Každý návštěvník se do knihy podepíše, připojí datum a bydliště. Své dojmy vylíčí čistě, čitelně a slušně.
Jihlava, 19. července 1913

Díky zápisům ve Staniční knize se např. dozvídáme, že 15. srpna 1913 zde byli návštěvníci z Počátek:
Výprava naše, přijavše přátelské pozvání jihlavského odboru, v počtu 19 osob, po dlouhém bloudění chatu nalezla, prohlédla, a účelnou seznala, vydáváme jejím tvůrcům vřelý sportovní dík.
Podepsán jednatel odboru Počátky.

7. září 1913 – vycházka odboru Národní jednoty z Batelova:
Chata se nám velice líbila a s uznáním kvitujeme jak jihlavský odbor pěkně českému sportu posloužil.
Další pochvalné zápisy jsou od  Marie Macháčkové z Kostelní Myslové, Marie Musilové z Černé u Měřína, uznání vyslovil v září i Mládenecký kroužek mravnosti z Nového Rychnova.

V knize dále čteme, že 7. prosince 1913 bylo sněhu k lyžení dost, ne však nadbytek, o 14 dní později, po sněhových vánicích, byl sníh zcela způsobilý, že přes Vánoce drželi členové spolku službu na chatě – v roce 1913 převážně Beneš (jednatel spolku) a že na Nový rok 1914 se lyžovalo a byl nádherný sníh i počasí.
Tak se můžeme probírat zápisy a přesvědčit se, že návštěvníci přijížděli z Třeště, Telče, Třebíče, Kostelce, Cerekve, z Orlové ve Slezsku, Pelhřimova, Nové Vsi, Nového Města, Počátek… Dokonce  školní dítky sem konaly výlety na konci učebního roku – 20. června 1914 zde bylo 266 žáků z měšťanské školy jihlavské a 139 dítek ze školy v Třešti!

20. srpna 1914 byl na Čeřínku a vyslovil uznání českým kolegům Heinz Fiby, kronikář jihlavského německého turistického sdružení Tažní ptáci (Iglauer Wandervögel), dříve jeden ze zakládajících členů znojemské sekce ÖTK (Österreichischer Touristenklub). (Viz M+M Svatošovi – Tažní ptáci)
8. listopadu 1914 však už píše Kofroň z Třeště: Smutné časy nastávajú, bude vojna… volajú nás!
6. prosince 1914 se loučí lyžař ze Ždánic: Po delším rozloučení vidím se opět s milým Čeřínkem a loučím se na dlouhou, dlouhou asi dobu… Nikde jsem nenašla zápis o jeho návratu…
Pak následují zápisy o studentských lyžařských kurzech vedených profesorem telčské reálky a aktivním členem různých sportovních spolků Fialou.

Během světové války se objevovaly snahy o přerušení činnosti spolku, dokonce návrhy na prodej chaty – pan František Kopecký ze Třeště má velkou zásluhu na zachování spolku i majetku, po válce byl v nově vzniklém Turistickém klubu Čeřínek, do kterého se transformoval Český spolek pro zimní sporty, zvolen jednatelem (1920).

Toto sdělení je dokladem toho, že se vždycky najde někdo, kdo chce složitou situaci celospolečenskou zneužít k prodeji majetku nabytého spolkem a tím ho znehodnotit, ale zároveň jiní povstanou na obranu hodnot, se kterými se neobchoduje, ale ctí se.
Mám na mysli období v roce 2007, ve kterém hrozil prodej velké chaty na Čeřínku – M+M Svatošovi – Chata na Čeřínku – rodinné stříbro turistů.

Kontinuita sportovně rekreační činnosti byla na Čeřínku po válce zachována a vyvstala potřeba mít k dispozici větší zařízení hotelového a restauračního typu. Tento úkol vzal na svá bedra výbor turistického klubu Čeřínek v čele s předsedou Mg.Ph. Františkem Srdínkem – začala stavba další chaty.

Dřevěnou chatu postavil Václav Fikar z Přibyslavi, stavba stála 83 000 Kč, vybavení interiéru 21 000 Kč, otevřena byla 2. září 1923 za účasti velkého množství lidí, kteří putovali na Čeřínek po cestách vyznačených značkaři turistického klubu.

Povšimněte si, že brambory, které na obrázku z července ještě utěšeně rostly, jsou vybrány – jistě kvůli množství lidí, které se tu očekávalo.

O tom, jak šel život na vrchu Čeřínku a v klubu Čeřínku si můžete přečíst v Almanachu vydaném v roce 2010 u příležitosti 90. výročí založení odboru kČT Čeřínek Jihlava.

V těchto úspěšných dobách náhle zemřel předseda klubu Mg.Ph. Srdínko (17. 10. 1933) a zakrátko postihla klub další velká ztráta – v noci na 16. ledna 1934 vyhořela do základů velká chata.

Turisté zmobilizovali všechny síly a okamžitě začali podnikat kroky ke stavbě chaty nové, chtěli ji otevřít přesně ve výroční den 2. září (jako v roce 1923), ale počasí bylo tehdy tak špatné, že museli slavnost o týden odložit. 9. září 1934 se na Čeřínku sešlo na dva tisíce lidí, aby vzdali hold nezlomnosti turistů a prohlédli si zděnou chatu, již zhotovila firma Karel Rejchrt z Jihlavy, vybraná mezi šesti zájemci, kteří se zúčastnili soutěže vypsané na postavení moderní chaty na Čeřínku. Finanční náklad 170 000 Kč byl hrazen mimo jiné i z půjčky, která byla k tomu účelu vypsána, z veřejné sbírky a z plnění Hasičské pojišťovny, u níž byla vyhořelá chata pojištěna na 141 000 Kč.
Otevření chaty se stalo národní slavností, účinkovala zde hudba jihlavského pěšího pluku, pěvecký sbor Foerster, do průčelí chaty byla zasazena pamětní deska prvnímu předsedovi Františku Srdínkovi.

Druhá válka pak všechno přerušila, po ní nastoupila sjednocená tělovýchova, chata patřila ČSTV, vinou špatné údržby v osmdesátých letech dosloužila a byla zbourána. Na jejím místě vyrostla v roce 1988 chata v hodnotě pěti miliónů korun, která byla roku 1991 v restituci navrácena turistům z odboru KČT Čeřínek.

Jistě se nedivíte, že jsme s ohledem na silné pouto s minulostí a pocitem (nejen) morální zodpovědnosti za svěřené hodnoty nesouhlasili v roce 2007 s prodejem chaty…

Pro hlubší studium historie jihlavské turistiky dobře poslouží prezentace vytvořené Ing. Janem Krejčím v roce 2010 u příležitosti oslav 90. výročí založení OKČT Čeřínek:
Historie nejstarší turistické chaty na Čeřínku a Počátky turistiky na Jihlavsku a obrázky z historie KČT Čeřínek a také další články uvedené na našich stránkách.