Almanach

KČT Čeřínek – Historie a současnost

1920 – 2010

Když jsem se, tuším že v polovině června, dozvěděla, že by bylo dobré sestavit k letošnímu jubileu KČT Čeřínek sborník, který zachytí podstatná data z devadesátileté historie, představí současné dění a zároveň bude sloužit jako dokumentace k žádosti o vstup odboru do Síně slávy české turistiky, v první chvíli se ve mně zvedla vlna zmatku a pocit, že není možné během krátké doby zvládnout takovou horu informací a sestavit z nich něco k populárnímu čtení.

Pak ve mně postupně převážila zodpovědnost a začala jsem tu klopotnou práci brát jako službu a oplátku za vše dobré, co mi v průběhu let turistika přinesla a navíc jsem vnímala podporu – od Mirka, na kterého spoléhám vždy a ve všem, a kamarádku Mílu Bradovou jsem využívala jako zdroj neustálé energie a vědomostí, její pomoc byla podstatná. František Janeček byl zázemím technickým a bez jeho přičinění bych byla ztracená. A kdyby se náš předseda Jirka Veselý nerozhodl, že odbor dá peníze na tisk, nespatřil by sličný sborník světlo světa, dokument by ležel v šuplíku (vlastně v počítači) a volal marně o pomoc.

Tedy – vše dokončeno a jestli dočtete až do konce, můžete posoudit, zda zdárně. Almanach má barevnou obálku a uvnitř je kromě textu vloženo 32 barevných fotografií.

přední strana almanachu

zadní strana almanachu

Úvod

Více než 120 let uplynulo od doby, kdy byl v Praze založen Klub českých turistů a první členové mohli začít využívat celé škály výhod organizované turistiky. Na konci devatenáctého a začátku dvacátého století byl i v národnostně smíšené Jihlavě velmi rozvinutý spolkový život, vznikala, a také v průběhu doby zanikala, nejrůznější sdružení sportovního, ale i společenského zaměření. Když byl 12. prosince 1920 založen na základech Českého spolku pro zimní sporty Turistický klub Čeřínek, sjednotili se v něm lidé, kteří měli po zkušenostech z práce v jiných sportovních organizacích jasnou představu o směřování klubu, dostatek invence ke tvorbě zajímavého programu pro členstvo a hodně pracovitosti a vytrvalosti pro překonávání potíží, které se vyskytly. Během krátké doby se stal Turistický klub Čeřínek nedílnou součástí tehdejší společnosti a velmi noblesní organizací, v níž být členem si pokládali lidé za čest. Náplň činnosti klubu byla rekreačně-sportovní a společenská, členská základna se čítala na stovky, obě chaty na Čeřínku, jež vlastnil klub, prosperovaly, i když bylo třeba vyrovnat se v roce 1934 se zničením velké chaty, která podlehla požáru, ale byla vzápětí nahrazena chatou novou, ještě výstavnější.

Dvě desetiletí úspěšné práce pro nejen jihlavskou veřejnost, ale i zájemce z širokého okolí, byla přerušena válkou, po které bylo třeba začít úplně znovu ve změněných podmínkách sjednocené tělovýchovy. Turistický klub Čeřínek se v roce 1946 začlenil do Klubu českých turistů a pak až do roku 1991, kdy získal právní subjektivitu a zpět svůj původní majetek, působili jeho členové v turistickém odboru, vždy začleněném do některé z tělovýchovných jednot.

V současné době, kdy oslavujeme 90. výročí založení OKČT Čeřínek, se snažíme navázat na nejlepší tradice turistické a jsme si vědomi, že musíme naší členské základně nabízet dostatečně atraktivní program. Svoji dobrovolnou, na čas náročnou činnost, zaměřujeme na všechny věkové a výkonnostní kategorie, pořádáme akce pro milovníky pěší turistiky, pro cykloturisty i běžkaře; výlety a zájezdy tuzemské i zahraniční splňují kromě rekreační turistiky i roli poznávací a společenskou. Nabízíme mnoha našim členům, ale i občanům nezapojeným do našeho odboru, možnost kvalitně a smysluplně strávit volný čas, čímž se stává působnost našeho turistického odboru společensky záslužnou.

Věřím, že prestižní postavení, které si turisté v průběhu minulého století vydobyli, svou činností a upřímnou snahou upevníme tak, aby se náš odbor Klubu českých turistů Čeřínek v plné slávě dožil dalších významných výročí během století jedenadvacátého.

Zdrávi došli po turistických značených cestách!                                                 

Jihlava, září 2010

vnitřní (přední) strana obálky, chaty v roce 1923

vnitřní (zadní) strana obálky, výbor OKČT Čeřínek v r. 2010

Klub českých turistů Čeřínek – Jihlava

Historie a současnost

90. výročí vzniku odboru Klubu českých turistů Čeřínek Jihlava, které si v roce 2010 připomínáme, je výročím úspěšného zformování skupin lidí ze všech vrstev české společnosti ve významném městě na Vysočině. Tito nadšenci se spojili v odboru turistickém se snahou pěstovat vědomě prostřednictvím turistiky základnu sportovně založených lidí se zdravým názorem na dění ve společnosti a širokým rozhledem v tehdy mladé Československé republice.

Vzniku Turistického klubu Čeřínek předcházely téměř tři desítky let hledání, které se projevily vznikem (a někdy rychlým zánikem) nejrůznějších organizací a spolků, jejichž někteří protagonisté byli i zakládajícími členy turistické organizace vzniklé 12. 12. 1920, která si dokázala přes potíže, které se v průběhu let vyskytly, vždycky najít ve svých řadách schopné lidi k úspěšnému pokračování v činnosti.

Začátky spolkové činnosti v Jihlavě koncem 19. století

Chceme-li se dobrat počátků české turistiky v převážně národnostně německé Jihlavě, dostaneme se do roku 1892, kdy, třicet let po vzniku Tělocvičné jednoty pražské, považované za první sokolskou jednotu, byl založen Sokol i v Jihlavě. Starostou se stal JUDr. Karel Malát, který se o čtyři roky později, na sklonku roku 1896 (17. 12.), stal i předsedou nově vzniklého jihlavského odboru KČT v Praze, založeného občany přítomnými na přednášce pracovníka z ústředí pražských turistů. Jednatelem byl zvolen JUDr. Ludvík Chlum a činnost mladého odboru byla velmi rozsáhlá a úspěšná, neboť vedoucí osobnosti požívaly ve společnosti respektu. Turisté velmi úzce spolupracovali  se  členy  Cyklistického  odboru  Sokola   Jihlavského  (C.O.S.J.),  založeného 20. 9. 1893, jenž prý byl jedním z prvních českých spolků v Jihlavě, a jehož členy nezřídka turisté byli, i předseda Jan Máša byl činný v obou odborech, rovněž JUDr. Ludvík Chlum. Počátky organizované cyklistiky v Jihlavě provázely potíže, o obnovení činnosti C.O.S.J. bylo rozhodnuto 5. 6. 1897 a pak ještě několikrát, až konečně na začátku roku 1902 vznikl životaschopný Klub českých velocipedistů Jihlava, začleněný do České ústřední jednoty velocipedistů (Č.Ú.J.V.), jehož předsedou se stal Jan Kožený. Klub vyvíjel rozsáhlou činnost až do začátku první světové války, v menší míře pak do konce dvacátých let. Činnost turistického odboru byla koncem roku 1899 zastavena, jeho členové se pravděpodobně angažovali v jiných spolcích se sportovním zaměřením, konkrétní doklady o tom se však nezachovaly.

Rozvoj spolkové činnosti na počátku 20. století

Od roku 1910 se v Jihlavě organizují čeští lyžaři, kteří se zpočátku považují za členy ústředního pražského spolku, ale 9. 2. 1912 je ustaven jihlavský odbor Českého spolku pro zimní sporty. Předsedou byl zvolen Václav Šícha, jednatelem František Beneš. Bylo rozhodnuto, že na vrchu Čeřínek, 757 metrů vysokém, asi deset kilometrů jihozápadně od Jihlavy, bude pro potřeby lyžařů ze širokého okolí vybudována turistická chata tzv. alpského stylu. Podle plánů slavného lyžařského závodníka tehdejší doby, architekta Jarolímka, ji postavil za 12 000 Kč tesařský mistr Antonín Bílek z Batelova a byla předána veřejnosti dne 29. 6. 1913. Nádherné přírodní prostředí pro turistiku, vhodné svahy pro lyžování a snadná dostupnost Čeřínku se staly příčinou velké návštěvnosti a popularizace zimních i letních sportů.

Spolek organizoval výuku lyžování a jedním z instruktorů byl i nadporučík norské královské armády Nikolai Ramm Östgaard (30. 10. 1885–1. 1. 1958), který byl v roce 1910 poradcem našeho zástupce Schuberta na ustavujícím kongresu Mezinárodního lyžařského komitétu (CIS) v Oslu a závodil v lyžování za české země. Později se stal pobočníkem norského prince Olava, velmi aktivního lyžaře, pak maršálkem norského královského dvora a jeho kariéra vyvrcholila v roce 1934, kdy se stal předsedou Mezinárodní lyžařské federace (FIS), na jejímž založení se v roce 1924 aktivně podílel. Tuto funkci zastával do roku 1951, poté byl až do své smrti čestným prezidentem FIS. Jako významná osobnost se stal N. R. Östgaard držitelem mnoha vyznamenání.

V lyžařské chatě, hojně navštěvované, se 25. 12. 1914 konala valná hromada spolku, na níž byl zvolen předsedou Josef Kratochvíl, při následující valné hromadě v Třešti, 7. 11. 1915, se stal předsedou profesor Fiala z gymnázia v Telči, který v nelehkých válečných časech udržoval chatu v provozu a pořádal pro studenty lyžařské kurzy. Ze staniční knihy se dozvídáme, že v roce 1915 byla větší ze dvou místností v chatě vyzdobena pod vedením profesora Františka Fromka žačkami telčské malírny, které pokryly stěny ornamenty ve slováckém stylu.

Při této příležitosti je třeba připomenout zásluhy jednatele Českého spolku pro zimní sporty Františka Kopeckého, který rozhodně vystupoval proti snahám o zastavení činnosti spolku během světové války, i proti návrhům na prodej chaty a velice se angažoval při obnovení činnosti po skončení války. Se vznikem Československé republiky došlo ke změnám ve všech oblastech, a tak i na valné hromadě Spolku dne 29. 2. 1920 nově zvolený výbor s předsedou Janem Mládkem z Třeště promýšlel, jak řešit novou situaci. Dne 12. 12. 1920 na poslední valné hromadě rozhodli členové Českého spolku pro zimní sporty o svém rozpuštění a zároveň proběhla ustavující valná hromada nově vzniklého Turistického klubu Čeřínek v Jihlavě, jehož předsedou byl zvolen Mg.Ph. František Srdínko, který byl též veden (pod registračním číslem 77) jako aktivní člen Klubu českých velocipedistů, místopředsedou byl ustanoven JUDr. Jaroslav Červený a jednatelem František Kopecký.

Turistický klub Čeřínek zahajuje činnost

Turistický klub Čeřínek byl po Pohorské jednotě Radhošť, vzniklé roku 1884, a Klubu českých turistů s datem vzniku 11. 6. 1888,  třetí samostatnou turistickou organizací působící na území naší republiky.

Zkušení funkcionáři, kteří stanuli v čele klubu a přebrali všechna aktiva i pasiva dobrovolně zaniklého Českého spolku pro zimní sporty, se okamžitě dali do práce, aby naplnili předchozí představy o nové, velké chatě na Čeřínku, když stará chata z roku 1913 nedostačovala potřebám všech zájemců o sport a rekreaci na Čeřínku.

Hned v únoru 1923 byl zakoupen pozemek sousedící s první chatou a osloven stavitel Václav Fikar z Přibyslavi, který podle vlastního projektu vystavěl nákladem 83 000 Kč dřevěnou chatu hostinského typu uvedenou slavnostně do provozu 2. 9. 1923 a vybavenou nábytkem za 21 000 Kč. Potěšitelná je skutečnost, že návštěvníci této slavnosti putovali na Čeřínek od vlaku z Kostelce a z Dolní Cerekve po značených cestách, což byla práce členů značkařského družstva TK Čeřínek. Klub vyvíjel bohatou činnost, záhy se dostal do všeobecného povědomí a byl pozitivně vnímán; předseda Mg.Ph. Srdínko věnoval veškeré síly pro veřejné blaho a nelitoval času ani peněz ve prospěch turistů.

V roce 1922 uspořádal člen klubu, důstojník jihlavské posádky Antonín Kult, první kurz lyžování na Čeřínku, dne 17. 11. 1923 byl založen při TK Čeřínek lyžařský odbor, který měl třicet činných členů a nábor dalších prováděl Ladislav Kott. První veřejné lyžařské závody se konaly na počátku února 1924, když si předtím pořadatelé zajeli pro informace a zkušenosti do Nového Města na Moravě. Závody, jichž se zúčastnilo 37 lyžařů, byly vypsány na 10 km s překážkami, senioři závodili na trati dlouhé 5 km, 4 km měřila trať pro ženy. Nejúspěšnější byli běžci z Nového Města, ve skoku zvítězil Mečíř z Jilemnice.

V letním období se pořádaly před chatou koncerty jihlavské posádkové hudby, vždy hojně navštěvované zájemci ze širokého okolí.

Není bez zajímavosti, že v roce 1929 po hlasování v poměru 49 ku 8 začlenil Turistický klub Čeřínek do svých stanov, že v případě rozpadu klubu se stane jeho dědicem Sokol, z čehož můžeme vyvodit prestižní postavení Sokola a sympatie turistů ke své prapůvodní mateřské jednotě.

Počet členů TK stoupal, až v roce 1930 dosáhla členská základna čísla 300. Činnost klubu byla všestranná a přitažlivá pro všechny vrstvy obyvatelstva, předseda klubu byl zastáncem toho, aby na chatě byly poskytovány služby za lidové ceny, přijatelné pro nejširší okruh zájemců. Pro tyto důvody znásobené zdejšími skvělými přírodními podmínkami pro pěstování letních i zimních sportů se stal Čeřínek přirozeným turistickým střediskem Vysočiny.

Sdružení německých studentů zaměřené na turistiku

Pro úplnou zprávu o turistice v Jihlavě a okolí je nutné zmínit se o sdružení Wandervögel (Tažní ptáci), které vyvíjelo činnost mezi roky 1911–1923 a jeho členy byli převážně studenti, kteří pořádali zábavné výlety do okolí. Podrobné zprávy nám zanechal jejich kronikář Heinrich Fiby v Chronik der Iglauer Wandervögel, která je uložena v jihlavském archivu. Heinrich Fiby přišel do Jihlavy ze Znojma, kde byl (podle sborníku vydaného v roce 2009 odborem KČT Znojmo) jedním ze zakládajících členů znojemské sekce ÖTK (Österreichischer Touristenklub), tam se také dozvěděl o existenci sdružení Rakouských tažných ptáků (Österreichische Wandervögel) a posléze pečlivě dokumentoval činnost jihlavské skupiny tohoto sdružení. Členové Tažných ptáků se rovněž věnovali značení cest, ale bez napojení na celostátní síť, takže cesty jimi označené musely být značkaři KČT uvedeny do souladu s platnými pravidly pro značení cest.

Vznik jihlavského odboru KČST

V říjnu 1924 svolalo ústředí Klubu československých turistů (tento název se používal od 13. 11. 1918) schůzku v Jihlavě, jejímž hlavním tématem bylo sjednocení sítě značených turistických cest, ale konkrétní závěr z tohoto setkání nevzešel. Až v listopadu 1927 vznikl jihlavský odbor Klubu československých turistů, v jehož čele stanul profesor Ing. Vl. Křenek a členové byli většinou pedagogové z jihlavských škol, kteří si za svůj hlavní cíl dali napojení místního značení na celostátní síť značených cest. Tak se stalo, že TK Čeřínek se mohl věnovat převážně provozování chat a funkcionáře nevyčerpávala starost o udržování a značení přístupových cest a nově založený odbor KČST Jihlava byl garantem značení cest v celém regionu.

V roce 1925 vznikla v Litomyšli vyšší organizační jednotka KČST, župa Českomoravská vysočina, a v závěru roku 1930 byla rozdělena na severní a jižní část. Jihlava se stala centrem jižní části a jejím předsedou byl zvolen ředitel jihlavského gymnázia Dr. Ladislav Fiedler. V župě Českomoravská vysočina – jih byly sdruženy všechny tehdejší odbory příslušné oblasti (kromě Jihlavy též Humpolec, Jindřichův Hradec, Německý Brod, Pelhřimov, Počátky, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou a Žirovnice). Předseda župy spolu s jednatelem Stanislavem Rambouskem se snažili, aby celá Českomoravská vysočina byla sjednocena v jedné župě, ale to se jim nezdařilo; úspěchem bylo společné vydávání časopisu Českomoravskou vysočinou od roku 1936.  

V zimě roku 1933 se sjíždělo na Čeřínek až dvě stovky lyžařů, v únoru zde uspořádala Sokolská župa plukovníka Švece lyžařské závody, v nichž zvítězili jihlavští běžci B. Riedl a František Brada.

Dne 11. 3. 1933 proběhly v jihlavské Besedě společné valné hromady TK Čeřínek a odboru KČST Jihlava, neboť mnozí nadšenci byli zároveň  členy obou organizací. Hlavní projev pronesl předseda Srdínko, který byl znovu zvolen do funkce, a předseda jihlavského odboru KČST konstatoval, že do roku 1933 bylo označeno asi 200 kilometrů turistických cest, osazeno 70 ks dřevěných tabulek a rozcestníků a tím byla celá oblast začleněna do tzv. Máchalovy stezky, která vedla z Křemešníku na Čeřínek, pak přes Dvorce až na hranice třebíčského odboru k ruině hradu Templštejna na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou. Tato rozsáhlá síť cest umožnila bohatou činnost obou klubů a nárůst členské základny.

Turistický klub Čeřínek postihují ztráty

Úspěšná práce předsedy klubu Mg.Ph. Srdínka byla přerušena jeho náhlou smrtí 17. 10. 1933, která znamenala pro celou veřejnost velkou ztrátu. Novým předsedou se stal Oskar Herza, dlouholetý funkcionář, jenž se za pár měsíců nato musel vyrovnávat s dalším neštěstím, které na klub dolehlo – dne 16. 1. 1934 do základů vyhořela nová chata na Čeřínku, uvedená do provozu teprve před deseti lety, během nichž její původní cena velmi dobrou péčí a hospodařením stoupla. Toto dvojí neštěstí členy klubu stmelilo a vyburcovalo k horečné činnosti vedoucí ke stavbě nové, tentokráte zděné a podle dobového tisku „ohnivzdorné“ chaty, která byla veřejnosti předána už 9. 9. 1934, tedy ještě téhož roku! Stavba byla zadána staviteli Karlu Rejchrtovi z Jihlavy, výherci soutěže, jíž se zúčastnilo šest zájemců, a byla členstvem velice sledována a podporována. Finanční náklad 170 000 Kč byl hrazen mimo jiné i z půjčky, která byla k tomu účelu vypsána, z veřejné sbírky a z plnění Hasičské pojišťovny, u níž byla vyhořelá chata pojištěna na 141 000 Kč. Otevření chaty, která měla v přízemí velkou restauraci, dvě verandy, klubovnu, kuchyň a byt domovníka, v prvním patře devět pokojů s koupelnami a ve druhém dvě noclehárny pro dámy a pány a vyhlídkovou terasu, bylo velkou národní slavností. Z širokého okolí se na Čeřínek sjelo na dva tisíce lidí, účinkovala hudba jihlavského 31. pěšího pluku Arco, jejíž trubači vítali příchozí fanfárami z terasy všemi obdivované nové chaty, a pěvecký sbor Foerster zazpíval skladby Věno a Velké širé rodné lány. Do průčelí nové chaty byla zasazena pamětní deska prvnímu předsedovi Františku Srdínkovi.

Během následující doby došlo i na rekonstrukci původní chaty z roku 1913, ze které byla zřízena noclehárna se šestnácti lůžky.

V roce 1937 vedl lyžařský oddíl při TK Čeřínek velmi aktivní lékárník R. Boes. V témže roce se hrál první ročník turnaje jihlavských škol v kopané o pohár Turistického klubu Čeřínek, ale válka, která za pár let vypukla, přerušila vše. V roce 1940 byl rozpuštěn Junák, rok poté i Sokol, a jejich členové nalezli útočiště v KČST, ačkoliv i jeho činnost byla výrazně omezena. Turistický klub Čeřínek jako regionální organizace nebyl sice zrušen, ale nevykazoval téměř žádnou činnost, konalo se jen několik krátkodobých lyžařských kurzů pro členy a o prázdninách byla v provozu turistická noclehárna.

Změny ve druhé polovině 20. století

Dne 21. 2. 1946 se dohodli členové Turistického klubu Čeřínek se členy tehdejšího jihlavského odboru KČT (po válce vznikl KČT a KSTL, obnovený Klub československých turistů byl jen zastřešující organizací a brzy byl začleněn do politicky ústředně řízených celků), že se sloučí a společně zařadí do ústřední turistické organizace jako odbor KČT Čeřínek. Předsedou nového odboru se stal Jan Hynek z TK Čeřínek a jednatelem B. Veselý z KČT Jihlava.

Na obzoru se už ale rýsovaly změny ve stylu sjednocené tělovýchovy, které byly zatím ještě jakoby odloženy, když 30. 5. 1948 došlo k začlenění turistických organizací do jednotného Sokola, který znovu zahájil svoji činnost. V té době se turisté hodně věnovali obnově značených cest, které byly po válce v neutěšeném stavu. V této souvislosti je třeba vzpomenout na ředitele jihlavské základní školy Bohumíra Lišku a Jana Hynka, na jejichž bedrech spočívala téměř celá tíha obnovení a zprůchodnění turistických cest.

2. 12. 1952 byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, všechny sporty byly organizovány v Dobrovolných sportovních organizacích, které spontánně vznikaly, slučovaly se a zanikaly… V roce 1956 byli turisté začleněni do TJ Tatran Jihlava, která se později sloučila s dalšími jihlavskými jednotami Slavoj a Slovan a tak se stalo, že na podzim 1958 se turisté ocitli v TJ Dynamo. Tehdy už bylo jasné, že Státní výbor pro tělovýchovu a sport se neosvědčil a vše zastřešoval nový Československý svaz tělesné výchovy, který vznikl ve dnech 3.–4. 3. 1957 na svém I. ustavujícím sjezdu v Praze.

V roce 1974 se sloučily TJ Slovan a TJ Dynamo, kde měli svůj odbor turisté, a vznikla TJ Modeta Jihlava, která se stala nástupcem všech dřívějších sportovních klubů a tělovýchovných jednot, a v níž odbor turistiky zakotvil.

Přes tyto administrativní změny zůstávala členská základna turistů stejná a úspěšně rozvíjela svoji činnost. V padesátých letech došlo k postupné proměně turistiky z rekreační na sportovní a výkonnostní a tomuto zaměření se přizpůsobily plány činnosti. Odbory i jednotlivci byli motivováni pro zařazení do výkonnostních tříd, které se získávaly po tzv. linii schválených zápočtových cest různého stupně obtížnosti a délky, při nichž se užívalo různých přesunových prostředků, chodilo se ve tříčlenných družstvech, nocovalo ve stanu či pod širým nebem. Zároveň bylo nutné splnit odznak Turista ČR a současně i odznak zdatnosti „Připraven k práci a obraně vlasti“, přičemž bylo třeba výkonnostní třídy obnovovat. Toto vše, spolu s orientačními závody a od roku 1957 i plněním odznaků 100 jarních kilometrů, bylo hlavní náplní turistického odboru v padesátých a šedesátých letech. Na základě této jednotné sportovní klasifikace bylo možné postupovat a dobrat se až k udělení titulu Mistr turistiky, což se zdařilo profesorovi z Obchodní akademie v Jihlavě Josefu Podzimkovi, který o pár desítek let později, ke svým 90. narozeninám, stále jako aktivní turista, získal dne 23. 9. 1995 pod pořadovým číslem 7 i prestižní Veřejné uznání I. stupně – Čestný odznak Vojty Náprstka.

Mnoho turistů mělo v orientačním běhu velké úspěchy, takže první celostátní přebory v orientačním závodě se konaly 27.–28. 9. 1952 právě na Jihlavsku v katastru obce Vílanec. Před závody proběhlo školení rozhodčích v chatě na Čeřínku. Tohoto mistrovství, při němž se soutěžilo v kategoriích pro muže, ženy, dorost a žactvo, se zúčastnilo 400 závodníků a 120 pořadatelů. V roce 1963 proběhlo ve Třešti školení orientačních běžců, jednou ze školitelek byla Jiřina Mlejnková-Ettlerová, která tehdy vedla dětský turistický oddíl; dnes je funkcionářkou KČT Sokol Bedřichov.  V září roku 1965 vznikl v Jihlavě běžecký klub při odboru turistiky TJ Spartak Motorpal a pod tímto názvem setrval až do roku 1969, kdy se začal podle usnesení ustavující konference Českého svazu orientačního sportu, která proběhla v lednu v Praze, užívat termín „orientační běh“. Předsedou oddílu orientačního běhu při TJ Spartak se stal Josef Pausar, tajemníkem Leo Matějka.  I poté však zajišťovali členové turistického odboru  pořadatelsky  orientační závod Memoriál Karla Honse, jehož první ročník se konal v roce 1964, protože měli ve svých řadách vyškolené a zkušené organizátory, kteří uskutečnili deset ročníků tohoto závodu a ještě hostovali jako pořadatelé při podobných akcích po celé republice. Velmi aktivní člen odboru Karel Hons zemřel nešťastnou náhodou při turistice v Krkonoších a jeho kolegové-turisté Ing. Mojmír Bumbálek, Oldřich Jelínek, Karel Tůma, Jan Med, Ing. Stanislav Ambrož, Ing. Jan Koday, Zdeněk Brich a Zdeňka Hošková pořádali k uctění jeho památky zmíněný, velmi populární, orientační závod.

Oddíl orientačního běhu při TJ Spartak Jihlava pořádal v roce 1972 jubilejní XX. Mistrovství ČSR; ředitelem závodu byl Rudolf Kratochvíl, hlavním rozhodčím Antonín Voda, tajemníkem závodu Leo Matějka, hospodářem Ing. Miloš Švehlík, propagaci měli na starosti Karel Holub a Míla Háj. Stavitelé tratí Ing. Mojmír Bumbálek (předseda okresní sekce orientačního běhu), Leo Matějka, Antonín Voda a Milan Drnek byli většinou i turisté a mnoho jejich oddílových kolegů se zúčastnilo mistrovství jako závodníci.  

Zkušení organizátoři z odboru turistiky TJ Modeta byli znovu osloveni Svazem orientačního běhu, aby uspořádali na začátku září v roce 1978 okresní soutěž; orientačními běžci byla hodnocena velmi kladně.

Mnozí turisté se v šedesátých letech zúčastňovali dálkových (i etapových) pochodů, které tehdy vznikly, dosáhly všeobecné obliby a vysokých počtů účastníků.

Zkušení funkcionáři a dlouholetí členové odboru Čeřínek Zdeněk Pečínka, Jožka Kratochvíl a Karel Tůma se celá léta věnovali kromě jiných aktivit (např. lyžování) i značení cest na Jihlavsku.

V této době se začaly formovat i Turistické oddíly mládeže, jejichž vedení se ujímali zkušení členové, kteří se věnovali výchově turistického dorostu. V roce 1980 pracovalo v odboru Čeřínek dokonce pět oddílů mládeže, které vedli pánové Mareček, Vejvoda, Rychlík, Hošek a paní Krechlerová.

Už od sedmdesátých let zajišťovali odborně vyškolení cvičitelé Arnošt Paulíček, Ing. Stanislav Ambrož a Ing. Jan Koday pro členy oddílu každoročně týdenní pobyt na Slovensku a pěstovali vysokohorskou turistiku, později byl oblíbeným pořadatelem zájezdů do slovenských hor Jan Korbel.

V roce 1970 se uskutečnil první ročník dvoudenní lyžařské akce Přejezd Jihlavských vrchů a 22. 10. 1978 se poprvé pořádal turistický pochod Putování stříbrnou stezkou (trasy 15 a 30 km), po němž následovalo, zpravidla v neděli, dětmi obzvláště milované Pečení brambor. Tyto „čeřínkovské“ akce byly velmi populární a hojně navštěvované, bohužel 22. 1. 2000 se konal Přejezd jihlavských vrchů naposledy a 23. 9. 2000 byl poslední ročník Putování stříbrnou stezkou.  Do dnešní doby, kdy vzpomínáme 90. výročí založení KČT Čeřínek, přežil z akcí ze sedmdesátých let jen Pohádkový les, konaný v červnu, který je vždycky navštíven několika stovkami dětí, a prosincová Mikulášská vycházka.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let došlo v Jihlavě, stejně jako na celém území republiky, k bouřlivému rozvoji turistiky a Čeřínek přestal být jedinou organizací, kde mohli turisté realizovat svoje představy o náplni volného času a sportovních aktivitách – vzniklo několik mladých odborů, které se měly čile k světu a vykazovaly bohatou činnost – v roce 1978 turistický odbor při Tělovýchovné jednotě Tesla Jihlava, v roce 1981 se zformovali turisté v TJ Sokol Bedřichov a v TJ Blesk (ten ale ukončil svoji činnost k 31. 12. 2004). Nelze opomenout ani existenci už v souvislosti s orientačními běžci zmíněného turistického odboru, působícího od šedesátých let při TJ Spartak (zanikl v roce 1995).

Od padesátých až do začátku devadesátých let měl turistický odbor Čeřínek jen dva předsedy – Ing. Stanislava Ambrože a Ing. Jana Kodaye, což svědčí o stabilitě odboru a vynikajícím zázemí ve členstvu, z něhož je třeba vyzvednout aktivní pořadatelky akcí Hoškovou, Zezulkovou, Soukupovou, Jurkovou, Janštovou, Schovánkovou a pány Paulíčka, Vobra, Juříka, Laštovičku, Slavíka.

Vinou špatné údržby tehdejšího majitele ÚZ ČSTV Jihomoravského kraje dosluhovala v osmdesátých letech turistická chata na Čeřínku, postavená v roce 1934, a funkcionáři ČSTV rozhodli o její likvidaci a výstavbě nové chaty. Investorem byl ČSTV Brno, stavbu provedl Okresní stavební podnik Jihlava a v době uvedení do provozu v roce 1988 měla hodnotu pěti miliónů korun.

Převratná devadesátá léta 20. století

Dne 25. 3. 1990 odsouhlasil sjezd ČSTV převedení majetku na sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, čímž se dostaly turistické chaty na Čeřínku do majetku Sportovního klubu Jihlava, který, původně založen už v roce 1910, po svém zániku a začlenění všech organizací do sjednocené tělovýchovy, vznikl po pádu režimu znovu 10. 5. 1990 jako nástupnická organizace TJ Modeta Jihlava.

Dne 7. 4. 1990 bylo ve Slovanském domě v Praze na konferenci tehdejšího Svazu turistiky ČSTV rozhodnuto, že se tato změní v ustavující konferenci Klubu českých turistů.

Odbor KČT Čeřínek zažádal o registraci a dne 3. 7. 1990 byl v Klubu českých turistů pod číslem 59008 zaregistrován. Na základě zákona 173/90 bylo možné požádat o navrácení chaty na Čeřínku, která byla v té době v Účelovém zařízení ČSTV Jihomoravského kraje a výbor odboru se rozhodl této možnosti využít.

Dne 12. 11. 1990 byla svolána první schůzka, které se zúčastnili kromě zástupců odboru Čeřínek (Ing. Jan Koday, Oldřich Jelínek, Zdeněk Kurka) také zástupci ostatních jihlavských odborů KČT (Ing. Míla Bradová za KČT Tesla, Jiří Fuxa za KČT TJ Sokol Bedřichov, František Zima za KČT Spartak), dále Jiří Šmrha z výkonného výboru ČSTV a z ústředí KČT Ing. Jan Bína, poté 14. 12. 1990 byla další schůzka a na konci prosince bylo po jednáních ve vrcholných orgánech rozhodnuto, že chata bude navrácena zpět do majetku odboru KČT Čeřínek, k čemuž došlo podpisem hospodářské smlouvy o převodu chaty a práva hospodaření dne 3. 4. 1991, když předtím, 12. 3. 1991 získal KČT Čeřínek po registraci na MV ČR č.5790/91 RP právní subjektivitu.

Podle zprávy o činnosti KČT Čeřínek v roce 1990, přednesené předsedou odboru Ing. Kodayem na výroční členské schůzi dne 24. 1. 1991, bylo na jednáních koncem roku 1990 dohodnuto, že případný zisk z  provozu chaty bude rozdělen mezi TJ a jihlavské odbory KČT k redistribuci podle počtu členů. 14. 12. 1990 bylo zjištěno, že finanční výsledek za rok 1990 i  rozpočet na rok 1991 jsou vyrovnané, a proto bylo rozhodnuto, že o dělení zisku bude jednáno až po ověřovacím období. Turisté z ostatních jihlavských odborů přenechali svá nástupnická práva OKČT Čeřínek a k žádnému dalšímu jednání ohledně zisku z chaty na Čeřínku už později nedošlo.

Dne 18. 3. 1992 se odbor KČT Čeřínek včlenil do nově vzniklé oblasti KČT Vysočina, která v té době sdružovala 18 odborů.

Na valné hromadě odboru dne 28. 1. 1993 byl novým předsedou KČT Čeřínek zvolen Zdeněk Kurka, Ing. Jan Koday byl ustanoven doživotním čestným předsedou.

V roce 1992 převzali turisté od Sportovního klubu Jihlava zpět i původní chatu, která byla v havarijním stavu, takže okamžitě přikročili k zásadní rekonstrukci. Do užívání veřejnosti byla chata, která přežila od roku 1913, předána za účasti předsedy ÚV KČT Ing. Jana Havelky dne 24. 6. 1995 při oslavách 75. výročí založení TK Čeřínek. Podle výroční zprávy za rok 1995, přednesené předsedou odboru Zdeňkem Kurkou dne 25. 1. 1996 na valné hromadě KČT Čeřínek, byla na opravu a zařízení chaty vynaložena částka asi 200 000 Kč. V katalogu turistického ubytování, vydaného KČT v roce 1998, je uvedena v této malé chatě kapacita 12 míst, cena za jedno lůžko ve vlastním spacáku je 60 Kč, pro členy KČT 30 Kč, provoz celoroční. Dne 4. 11. 2002 byl ale výborem odsouhlasen předsedův návrh, aby chata byla k dispozici pouze členům OKČT Čeřínek a nebyla pronajímána jiným turistům ani veřejnosti.

Dne 18. 5. 1995 bylo rozhodnuto odstoupit od smlouvy o pronájmu velké chaty, jejímž provozovatelem byl do té doby SK Jihlava, dohoda o ukončení smlouvy a majetkovém vypořádání ke 30. 6. 1995 vstoupila v platnost teprve 10. 1. 1996 a k faktickému převzetí chaty došlo až v březnu 1996, čímž byla také ukončena  spolupráce se Sportovním klubem Jihlava. V chatě s vlastní restaurací je k dispozici 67 lůžek a poté, co byla z důvodu nespokojenosti členů výboru OKČT Čeřínek s provozem a finančním výsledkem ukončena nájemní smlouva s manželi Sedláčkovými, je od roku 2002  nájemkyní chaty Zdenka Průchová.

Činnost v novém tisíciletí

Počet členů odboru, který se v minulých desetiletích pohyboval kolem dvou set, se po dramatickém snížení na začátku našeho tisíciletí ustálil v současnosti přibližně na sto dvaceti. Ročně se uskuteční přes padesát akcí – vycházky, pochody, autobusové zájezdy, cyklozájezdy, výlety na běžkách, vysokohorská turistika, besedy a poznávací výlety – vše navštíveno vždycky desítkami zájemců. Pořádají se vícedenní  zájezdy po naší republice i po celé Evropě, ale nezapomíná se ani na starší turisty, dlouholeté členy KČT Čeřínek, kteří dávají přednost kratším vycházkám. V odboru jsou vyškolení vedoucí turistiky, cvičitelé i značkaři, kteří ctí tradice a vědomě navazují na své předchůdce.

KČT Čeřínek je veřejností kladně hodnocen, nabídka činnosti odboru pro všechny věkové kategorie je velmi oceňována, vliv mnoha forem práce členů odboru na občanskou společnost je nepřehlédnutelný a z těchto důvodů byly zásluhy několika turistů odměněny vysokými vyznamenáními:

Ing. Jan Koday je od 5. 2. 2000 držitelem Veřejného uznání I. stupně – Čestného odznaku Vojty Náprstka (pořadové číslo 97) a dne 13. 5. 2003 mu byla usnesením 194/03 ZM udělena Cena města Jihlavy za celoživotní propagaci přírodních a historických krás Jihlavska;

Mg.Ph. Františku Srdínkovi byla dne 6. 4. 2004 usnesením 648/04 ZM udělena in memoriam Cena města Jihlavy za významný podíl na rozvoji turistiky na Jihlavsku;

JUDr. Karel Polák se stal dne 19. 4. 2005 usnesením 201/05 ZM držitelem Ceny města Jihlavy za obnovení a organizování jihlavského havířského průvodu, podíl na rozvoji kultury ve městě v 60. letech a aktivní přínos pro seniorské hnutí v Jihlavě.

Zdeňka Hošková, Jan Korbel, Zdeněk Kurka, Drahomíra Nováková, Miroslav Svatoš, Karel Tůma, Luděk Zápotočný, František Hošek, Ing. Jan Krejčí, Anežka Šmahelová, Květa Schovánková – to jsou obětaví členové KČT Čeřínek, kteří byli za svoji práci oceněni veřejnými uznáními za prospěšnou činnost pro KČT a českou turistiku.

Dne 17. 5. 2001 byla usnesením 280/01 RM udělena Klubu českých turistů Čeřínek Cena Rady města Jihlavy za dlouholetou společenskou činnost a propagaci města Jihlavy a okolí.

Dne 29. 1. 2008 byl na výroční konferenci KČT Čeřínek zvolen nový předseda Jiří Veselý, pod jehož vedením bylo zahájeno několik akcí, které způsobily příliv mladých turistů do KČT Čeřínek.

Dne 13. 6. 2009 se konal první ročník Hvězdicového pochodu na Čeřínek, kterým chtějí členové odboru připomínat začátky turistiky na Jihlavsku, od roku 2004 se v polovině února koná Putování za svatým Valentýnem ke kapli na Rounku,  Pohádkový les v parku Heulos už nyní navštěvují účastníci jeho prvních ročníků se svými vnoučaty. V roce 1995 se poprvé konalo Turisticko-taneční rozloučení na závěr roku, které od té doby do současnosti dosáhlo obliby i u členů dalších jihlavských odborů, takže po trasách (nejdelší je 13 km Jihlava – Ždírec), končících v tanečním sále, putuje vždy kolem 150 jihlavských turistů.

V roce 1988 byl vydán Výborem svazu turistiky při OV ČSTV v Jihlavě záznamník OTO Jihlavsko, na jehož sestavení se významně podíleli členové KČT Čeřínek, tehdy činní v této instituci.

Na podzim roku 2009 vydali za finančního přispění Kraje Vysočina členové KČT Čeřínek ve spolupráci se členy KČT Tesla Jihlava záznamník TTO Gustav Mahler a Vysočina u příležitosti 150. výročí narození (7. 7. 1860) a 100. výročí úmrtí (18. 5. 1911) významného hudebního skladatele, který prožil dětství a mládí v Jihlavě.

Děkujeme našim přátelům turistům Ing. Míle Bradové a Františku Janečkovi, bez jejichž účinné pomoci a cenných rad by tento sborník nevznikl.

Prameny

Informace zde uvedené byly čerpány z následujících zdrojů:

Zápisy ze schůzí OKČT Čeřínek 1980–2009

Seriál článků předsedy odboru turistiky TJ Modeta Jihlava Ing. Stanislava Ambrože, zveřejněných v roce 1979 v regionálních novinách Jiskra

Kroniky oddílu orientačních běžců TJ Spartak z let 1965–1970 a vzpomínky Karla Holuba

Sborník 70 let TJ Modeta Jihlava, vydaný v roce 1980

Sborník KČT, vydaný ke 110. výročí turistiky v roce 1998

Sborník KČT, vydaný ke 120. výročí založení klubu v roce 2008

Sborník Historie a současnost turistiky na Vysočině, vydaný ke 120. výročí založení KČT

a  30. výročí založení KČT Tesla Jihlava v roce 2008

Sborník KČT Znojmo 1919–2009, vydaný k 90. výročí založení OKČT Znojmo v roce 2009

Čeřínek u Jihlavy, kóta jihlavské turistiky, vydaný Fučík-print v roce 2000, Kostelec u Jihlavy

Sborník KČT Čeřínek, vydaný k 80. výročí založení KČT Čeřínek v roce 2000

Brožura 110 let KČT Jihlava, vydaná KČT Čeřínek v roce 2006, s přílohou Velocipedisti v Jihlavě

Brožura 112 let KČT Jihlava, vydaná KČT Čeřínek v roce 2008, s přílohou Tažní ptáci v Jihlavě

Přílohy:

1. Prezentace 90 let odboru KČT Čeřínek

2. Prezentace Historie nejstarší turistické chaty na Čeřínku

3. Prezentace Tažní ptáci v Jihlavě

 

Text: Míša Svatošová

Fotografie: Věra a Jiří Veselí, Ing. Jan Krejčí, Mirek Svatoš,

Státní archiv v Jihlavě a archiv odboru KČT Čeřínek Jihlava.

Grafická úprava: František Janeček, Ing. Míla Bradová

Návrh obálky: Věra Janečková

Tisk: EKON, Srázná 17, Jihlava, počet výtisků 500

 

7 odpovědí na “Almanach”

  1. Pingback: 12. 12. 2010
  2. Také já jsem ohromena fotoblogem z České Kanady, byla jsem zde pouze jednou, myslím v té krajině, a chtěla bych se vrátit, ty fotky jsou fascinující, jedna jako druhá, nemohla jsem se odtud odtrhnout, díky za odkaz. Jsem nadšena. A gratuluji k té oblíbenosti, to je moc krásné a výjimečné.

  3. Milý a hodný Zdeňku,napsal jsi svůj názor na almanach tak krásně, až se mi tají dech. Pro takové věty se vyplatí pustit se do toho, moc si považuji Tvého laskavého hodnocení a děkuji Ti.

    Také blog, na který jsi mě upozornil, je pro mne zjevením a jsem ráda, že o něm vím a jistě se stane i našimi často navštěvovanými stránkami. To, že my jsme mezi oblíbenci tak šikovného člověka mě úplně ohromilo a zároveň jsem se začala bát, abychom nezklamali…

    Zachovej nám i nadále přízeň (když bude aspoň trochu důvod :-)) ), jsme vděční a těší nás to
    M+M

  4. Milá Míšo – k tomu almanachu Ti gratuluji. Je to DÍLO ! Osobně jsem zažil popisované akce "od padesátých do devadesátých let" minulého století – jak je vymezuješ (pochopitelně částečně i ty další), a jsou to nezapomenutelné chvíle v úžasné přírodě s nezapomenutelnými lidmi. Bohužel, tolik už jich odešlo! Ale nejde na ně zapomenout a i tento Tvůj ALMANACH je povzbuzovačem pro krásné vzpomínky! Díky!

    PS: ještě jsem Ti slíbil adresu na ten úžasný blog o České Kanadě. Tak nejdříve adresa webu kde je vyznání k tomuto kraji : http://fotopc.blog.cz…eske-kanade
    potom třeba "Skály České Kanady" :
    http://fotopc.blog.cz…nneho-sveta
    a ještě "Krajiny České Kanady" – těch je asi 13 !
    Velmi se mi na tomto excelentním fotografovi a milovníkovi přírody (je to Ivan K. – ale ze skromnosti tam jeho jméno těžko najdeš!) líbí následující konstatování:
    "Moje oblíbené stránky" …. a na prvním místě je naspáno : M + M Svatošovi !
    Tak i zde Ti gratuluji!

  5. Pravdu díš,nestojíme, nekoukáme, děláme – i když zdaleka ne tolik, jak nám to téměř mladický zápal káže. Ale nemusí pršet, stačí, když kape… :-))

  6. malé zamyšlení:)Míšo, poslední dobou mě hodně zlobí podceňování starších. Nazvala bych to i expresivněji. Jakoby zralost, zkušenosti, elán a dostatek dobrých nápadů nic neznamenaly ve srovnání s věkem a mladistvým zjevem. Je fajn, že máš možnost ještě leccos dokázat a popereš se s tím. Ten pocit když se zadaří je k nezaplacení. Ale život jde dál a dokud to jde je dobré držet se hesla z pohádky. Nestát, nekoukat, dělat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*