Podivuhodná setkání Eleonory Sternbachové

Nová naučná stezka v Třešti byla otevřena ve středu 22. dubna 2015

Když jsme se dozvěděli, že ve Třešti bude otevřena naučná stezka se sice trochu dlouhým, ale velice poetickým názvem, nechtěli jsme u toho chybět a před devátou ráno zvědavě očekávali u vchodu do parku vedle třešťského zámku události příští.

zájemci o výšlap po naučné stezce se scházejí u třešťského zámku, převažují školní dítka; www.svatosi.cz

Organizátoři z městského úřadu a ti, kteří se podíleli na koncepci naučné stezky, řekli pár slov o záměrech a vzniku přibližně dva a půl kilometru dlouhé trasy s patnácti zastaveními, na nichž infotabule přiblíží návštěvníkům zdejší přírodu, život a osobnosti tak, aby si ti vnímaví po absolvování celé trasy odnášeli základní informace o městě, které zaujímá na mapě Vysočiny významnou pozici.

organizátoři vytvoření naučné stezky vyprávějí o jejím zrodu a záměrech

slavnostní přestřižení pásky

v parku a blízkém okolí Třeště je 15 infotabulí

Aby autoři textů inspirovali návštěvníky k pozornému přečtení, vymysleli kvíz, tzv. hledačku s tajenkou, do níž je třeba doplnit slova a výrazy, které se dozvědí na infopanelech, tedy: v odpovědích na patnáct otázek se skrývají čísly označená písmena, která tvoří tajenku. 🙂 Vypadá to na první přečtení hodně složitě a asi předpokládáte, že kvůli tomu tajenku vyzradím, ale to opravdu ne…

Každý účastník slavnostního otevření dostal list s mapkou trasy a názvy jednotlivých zastavení, na druhé straně byla ta doplňovačka.

plánek rozmístění infotabulí - na rubové straně jsou otázky a tajenka

Je jasné, že jakmile byl úvodní blok skončen a trasa otevřená, děti se chutě pustily do luštění tajenky. 🙂

děti dychtivě luštily kvízové otázky

nejen děti hledaly správné odpovědi

Teď myslím je nejvyšší čas, abychom vysvětlili název stezky a přiblížili podivuhodná setkání děvčátka Eleonory s průvodci, kteří i nám mají co říct.

Eleonora Sternbachová (25. 6. 1928 –19. 12. 2008) byla dcera posledního majitele třešťského zámku barona Leopolda Sternbacha a jeho ženy Christianny. Měla starší sestru Elizabeth a o rok mladší Leopoldinu, bratr Franz Andreas se narodil v roce 1924 (†1991).

Trochu historie: Třešťské panství se zámkem zakoupili baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol v roce 1844, usadili se zde a postupně zvelebili město i okolí, v polovině 19. století vybudovali patnáctihektarový anglický park u zámku, začali s vysazováním dnes proslulých třešťských alejí, důraz kladli na rozvoj školství a zvyšování vzdělanosti, podle jejich skutků se dá říci, že celý rod považoval toto místo za svůj opravdový domov. V archivech jsou dochovány zápisy o štědrých peněžitých darech jednotlivých členů rodu Sternbachů do různých resortů – ale přišla okupace a válka – a to byl konec idyly…
Manželé Sternbachovi se v době Protektorátu přihlásili k Němcům, a tak na konci války oba ze strachu před následky zmizeli, všechny čtyři děti zůstaly a veškerá zloba „vítězů“ se vylila na ně… Sourozenci se hned po osvobození obrátili na české úřady se žádostmi o navrácení československého občanství a poukazovali na to, že německé občanství na ně přešlo v době jejich nezletilosti a oni ho odmítají. Zbytečně připomínali svou českou výchovu a české školy, svoji bezúhonnost a protiněmeckou činnost během války – všichni byli odsunuti, majetek samozřejmě zkonfiskován.

Pan Ladislav Vilímek, archivář, zveřejnil fakta, která přibližují osud Eleonory Sternbachové:
když měla v roce 1944 nastoupit jako pomocnice k německé branné moci, utekla z domova a teprve po mnohých zásazích a prosbách rodičů se ji podařilo umístit jako řadovou pracovnici do Morkovic na Kroměřížsku. Tam se dostala do partyzánské skupiny a napomáhala největší akci, kterou proti Němcům uskutečnili, měla informace a předávala je českým kolegům. Byla vyslýchána gestapem, ale neprozradila nic – pravdivost těchto tvrzení byla ověřena, účastníci partyzánských akcí, kteří přežili, vypovídali po válce shodně v její prospěch…
Eleonora Sternbach-Huyn prožila celý další život v Itálii a do rodné Třeště se už nikdy nepodívala…

mladá Eleonora Sternbachová

infotabule věnovaná Leopoldině a Elisabetě, sestrám Eleonory a jejímu bratrovi

Šli jsme postupně k jednotlivým tabulím, pozorně četli texty a vyplňovali tajenku, což byl podle našeho názoru vedlejší produkt, hlavní byly informace o historii Třeště a osobnostech, které v ní zanechaly výraznou stopu.

Četli jsme o těch nejznámějších – spisovateli Franzi Kafkovi (1883–1924) a jeho strýci z matčiny strany, MUDr. Siegfriedu Löwym (1867–1942), známém třešťském lékaři, o ekonomu světového jména Josefu Aloisi Schumpeterovi (1883–1950), o matematiku, lékaři a hvězdáři Šimonu Partlicovi (1590–1649), ale i o lidech, kteří proslavili Třešť, místo se staletou historií, skrze dokonale provedenou řemeslnou práci.

Ověřená historie Třeště začíná během 13. století, v archivech jsou zprávy o vsi a kostele, na konci 15. století koupili panství Vencelíkové z Vrchovišť a na Žirovnici a tvrz, kterou v Třešti vybudovali, po několika desetiletích přestavěli na renesanční zámek. Na začátku 17. století se však ocitli na nesprávné straně a po bitvě na Bílé hoře přišli o majetek, Třešť spadla do rukou rodu Herbersteinů, kteří na začátku 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Od poloviny 19. století patřilo panství výše jmenovanému rodu Sternbachů, v roce 1945 připadl zámek státu. Po náročné desetileté rekonstrukci je od roku 1994 zámek otevřený pro veřejnost, vlastníkem je Akademie věd.

třešťský zámek je obklopen anglickým parkem z poloviny 19. století

na infotabulích jsou zajímavé texty v češtině a němčině

Pro větší názornost jsem se pokusila některé zajímavosti z ofocených panelů přenést:

o majitelích panství Vencelících z Vrchovišť, vedle obrázek z Třešti ze začátku minulého století

dvě významné osobnosti z Třeště - Šimon Partlic a Josef Konarovský

Jiří John, malíř, a Jakub Deml, básník a kněz, který v letech 1906-7 působil v Třešti jako kaplan

Alois Josef Pátek (1850–1927), učitel, vlastenec, autor Vlastivědy moravské, založil slávu třešťských divadelních ocjotníků, Alois Pivný zase skvělých hudebníků

zámečtí hajní před hájenkou Pouště

Na předcházejícím obrázku je vzácná fotografie hájovny Na Pouštích – právě zde se narodil MUDr. Leopold Fritz (1813–1895), jehož otec byl v panských službách. Více o Leopoldu Fritzovi, lékaři, vlastivědném pracovníku a osobnosti působící v Jihlavě je ve článku Výlov rybníka v Nevcehli.

Ze všech řemesel, která dosáhla ve Třešti věhlasu (na prvním místě jmenujme výrobu betlémů), zmíníme zde sirkařství – povolení k výhradní výrobě sirek získal v roce 1847 turecký občan Samuel de Mayo, jehož syn Karel v podnikání úspěšně pokračoval. Po jeho smrti převzal sirkárnu Moritz Meissner; firma prosperovala a vyvážela zápalky do celého světa, na začátku 20. století ale podnik zanikl.

otec a syn de Mayo a Moritz Meissner, výrobci sirek v Třešti

Leopoldina Sternbachová, Eleonořina sestra, v truhlářské dílně bývalé sirkovny

Trasa stezky vedla ven z parku, jednou z několika třešťských alejí, které krajinu kolem Třeště dělají nezaměnitelnou,

alej u Třeště

pak kolem kaskády rybníčků

turistické značení u třešťských rybníčků

– na cedulích jsme si přečetli o stromech (mnohé z nich sázel učitel Alois Josef Pátek), lesích, zvěři i studánkách a pomalu se vraceli zpět k zámku. Nevím, s jakým časovým rozpětím pro projití a poznání okruhu počítají tvůrci stezky, my, M+M+M, jsme čtení textů věnovali skoro tři hodiny – a máme pocit, že nebyly ztracené. 🙂

Na posledním panelu se v půvabném článečku dozvídáme o bájném jednorožci, jehož měli ve znaku už Vencelíkové z Vrchovišť a od roku 1901, kdy byla Třešť povýšena na město, se stal i jejím znakem.

text závěrečné infotabule je věnován znaku města Třeště - bílému jednorožci v modrém poli

Podivuhodné setkání Eleonory Sternbachové se záhadným jednorožcem bylo poslední, kterému jsme dnes byli přítomni…
Pak jsme dosadili správná písmena do tajenky a vyšlo nám, že…, a tak jsme to udělali. 🙂

Možná byste si chtěli přečíst článek Třešť – Telč – Želetava.

2 odpovědi na “Podivuhodná setkání Eleonory Sternbachové”

Napsat komentář: M+M Svatošovi Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*