Ketkovický hrad neboli Levnov a přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice

Po turistických stezkách za dávnou historií a současnou přírodou
30. září 2017

Šťastná souhra okolností nám v poslední době umožnila turistické návštěvy v krajině kolem řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné – v kraji na jihovýchod od Třebíče, kterému bezpochyby náleží přívlastek „podivuhodný“. Poznali jsme několik hradů, jejichž osud byl zpečetěn během 15. století – od té doby jsou ruinami – Kraví Hora, LamberkSedlecký hrad, či Kufštejn a Holoubek (na skalách nad Dalešickou přehradou). Do ucelené historické i přírodní mozaiky chyběl Ketkovický hrad – zjistili jsme, že na konci září do těch míst povedou třebíčští turisté vycházku a bylo tedy chutě rozhodnuto o účasti.

Výchozím bodem výšlapu se stala železniční zastávka Vysoké Popovice, odkud jsme se vydali po červeně značené turistické trase, která prochází celým Pooslavím až do Náměště.

výchozím bodem vycházky se stala zastávka ČD, kam jsme z Jihlavy dojeli přímým vlakem; foto L. Tomáš
25 turistů se vydává po červeně značené turistické trase směrem ke Ketkovicím; www.svatosi.cz
ze směrovníku je patrné, že jsme na začátku cesty; foto L. Tomáš

Počasí bylo podzimně slunečné, okolí cesty a výhledy záživné, společnost milá – vesnice Lukovany a Ketkovice jsme si prohlíželi za chůze, pro odpočinkovou zastávku bylo organizátory vybrané Zavřelovo panorama – vyhlídka do údolí Oslavy na největší zdejší meandr zvaný Čertův jazyk.

vyhlídkové místo zvané Zavřelovo panorama
největší meandr Oslavy nazývaný Čertův jazyk; foto LT

Na jaře roku 2009 jsme se vydali na vycházku Údolím Oslavy a Chvojnice a do těchto míst přišli od Rapotic – tehdy jsme si však neužili vyhlídky, neboť byla zarostlá – od loňska je upravená, vzniklo odpočívadlo a místo je opravdu perlou na turistické cestě – v hlubokém údolí roste teplomilná květena, proto jsou svahy nad řekou označovány jako botanická zahrada.

stručné a podstatné informace o zdejší lokalitě
odpočinek na vyhlídce nad řekou Oslavou; foto LT
Zavřelovo panorama; foto LT
pokračujeme stále po červené značce

První historické zmínky o Ketkovicích a kraji, jímž jsme procházeli, jsou z roku 1101, kdy byly začleněny do majetku nově založeného benediktinského kláštera v Třebíči, ale z archeologických nálezů vyplývá, že kraj byl osídlen už v mladší době kamenné. Je zaznamenáno, že majetek byl pak v držení oslavanského kláštera, poté patřil řádu Templářů na Templštýně (po roce 1230), teprve v polovině 14. století je v archivech uveden hlavní stavebník hradu na skále nad řekou Oslavou, Léva z Levnova – tomu patřily i okolní vesnice. Po vymření jeho rodu získali hrad a území k němu přináležející páni z Lipé.

na skále, kde stával Levnov, čili Ketkovický hrad

Existence Levnova končí za husitských válek – na pobořeném, těžko přístupném sídle se usadily loupeživé tlupy a sužovaly kraj, proto zemský sněm rozhodl zcela zbořit tento i jemu podobné hrady v okolí, aby hordy lupičů neměly úkryt – stejný osud stihl nedalekou Kraví Horu, Lamberk, Sedlecký hrad a další. Likvidace Levnova byla dokončena roku 1442.

na skále, 120 metrů nad řekou Oslavou, stával hrad Levnov, ze tří stran chráněný a přístupný jen od východu; foto LT

Historikové věděli o existenci hradu, ale nedařila se jeho lokalizace – teprve v roce 1971 při průzkumu Kralické tvrze byly ve znojemském archivu nalezeny staré mapy a zjistilo se, že Levnov je vlastně totožný s Ketkovickým hradem.

informace o hradu zlikvidovaném v roce 1442

Stáli jsme na skále a dívali se na stříbřitě modrý proužek Oslavy pod námi, k Vydrovu mlýnu, na chaty v tom spanilém údolí, v dálce jsme tušili slavnou trampskou Kantýnu a Senorady…

výhled k Vydrovu mlýnu v údolí Oslavy; foto LT

Někteří třebíčští turisté, kteří to tu znají, se rozhodli pro sestup do údolí po rozeklané skále – ta pěšina pro nás však byla krkolomná, proto jsme zvolili návrat k rozcestníku a obešli skalisko po schůdnější cestě, která nás dovedla k Vydrovu mlýnu.

Láďa Tomáš je autorem snímků, které lze získat právě jen z té kozí stezky nad řekou:

sestup ze skály k řece
výhled do údolí Oslavy pod Ketkovickým hradem
kouzelný výhled je možný jen ze stezky na skále
jedinečný výhled do údolí Oslavy pod Ketkovickým hradem
tam za ohbím řeky je pověstná trampská Kantýna

My jsme seběhli snadnější, ale podstatně delší cestou – dole v Kantýně se sešly obě skupiny téměř současně… 🙂

Ketkovický neboli Vydrův mlýn u Oslavy

Kolem Vydrova mlýna vznikaly první trampské osady, po roce 1930 koupili majitelé mlýna vyřazený železniční most, instalovali ho a tak vzniklo spojení mezi Ketkovicemi a Senorady.

přemostění Oslavy umožnilo spojení mezi Ketkovicemi a Senorady
tam nahoře na skále stával Ketkovický hrad
Kantýna – záchytný bod trempů a turistů

O protější Šlapkově skále jsem psala v jednom z letošních článků, tak jsme jen omrkli, zdali jsou „svaté stopy“ na svém místě a věnovali se obhlídce bramboříků zkrášlujících sráz nad Senoradským potokem.

sráz Šlapkovy skály nad Senoradským potokem je plný kvetoucích bramboříků

Trasa dnešního výšlapu:
Vysoké Popovice ČTZ – Lukovany – Ketkovice – Zavřelovo panorama – zřícenina hradu Levnov – Vydrův, čili Ketkovický mlýn – Kantýna – Senoradský mlýn MTZ – kolem řeky Chvojnice – Kozí hřbety – Olšinský mlýn – Kralice nad Oslavou = 21 km + 3 km pochůzky

z Vysokých Popovic přes Ketkovice na Levnov, do Kantýny, pak k Senoradskému mlýnu a kolem Chvojnice do Kralic nad Oslavou 30. 9. 2017

Nastala druhá část cesty jedinečnou krajinou, právem označenou jako přírodní rezervace – romantickou stezkou nad řekou Oslavou jsme došli k Senoradskému mlýnu a kousek za ním, tam, kde se do Oslavy vlévá říčka Chvojnice, jsme se po modře značené turistické stezce vydali proti jejímu toku.

stezkou ve skále nad řekou Oslavou jdeme k Senoradskému mlýnu
ráj trempů a turistů
romantická stezka nad řekou je hojně využívaná
u Senoradského mlýna
tyto značky nás z rozcestí Pod Levnovem dovedly k Senoradskému mlýnu
Senoradský mlýn u Oslavy
most přes Oslavu nedaleko soutoku s Chvojnicí
Oslava pod zříceninou hradu Kraví Hora; foto LT

Říčka Chvojnice, dlouhá 20 km, pramení u Košíkova nedaleko Velké Bíteše, teče převážně jižním směrem a u Senoradského mlýna svoji pouť končí. Ta část údolí, nad nímž jsou na kamenných ostrožnách zříceniny Levnova a Kraví Hory, je rájem chatařů a trempů, dál vládne divočina – stezka se šplhá na skaliska a hned zase sestupuje až k řece – je třeba přecházet po chatrných můstcích na druhý břeh a při jejich absenci brodit… Paráda!

chaty v údolí Chvojnice

A navíc – v ten čas tu panovalo bedlové třeštění – místy kolem stezky rostlo takové množství bedlí (jiné jedlé druhy ne), že z toho šla jednomu hlava kolem… Zpočátku jsme sbírali kloboučky a naplnili, co bylo k dispozici – pak jsme to nadělení museli ignorovat… Nezapomenutelný zážitek!

kolem Chvojnice půjdeme až k Olšinskému mlýnu u Kralic nad Oslavou
lávky přes Chvojnici nebyly komfortní, ale dobře posloužily; foto LT
bylo třeba několikrát přejít z jednoho břehu na druhý; foto LT
Chvojnice přibírá potůčky stékající z okolních lesnatých svahů
nikdy jsem neviděla tolik bedlí na tak malém prostoru; foto LT
část cesty kolem Chvojnice se dala označit za houbařské šílení

V 16:15 odjela většina pochodníků k domovu – my jsme se šli ještě na hodinku projít po Kralicích – návštěvu Památníku Bible kralické a zřícenin tvrze, o níž byla výše řeč, jsme si však schovali na příště. Zatím vezměte za vděk článkem, který vznikl po návštěvě výstavy, jejímž hlavním tahákem byla bible vytištěná roku 1613 v bratrské tiskárně v Kralicích nad Oslavou.

cíl pochodu byl na nádraží v Kralicích nad Oslavou – bratrskou tiskárnu a Bibli kralickou jsme si připomněli jen na ceduli

Závěr: kromě očekávaných zážitků jsme si přinesli i neplánovanou hromádku hub a dlouho do noci je zpracovávali… 🙂

3 odpovědi na “Ketkovický hrad neboli Levnov a přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice”

    1. Srdečný dík za návštěvu a hezký komentář – přejeme Vám spokojené Vánoce a pevné zdraví v příštím roce.
      Těšíme se nashledanou na některé turistické akci. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*