Po turistických stezkách za dávnou historií a současnou přírodou
30. září 2017
Šťastná souhra okolností nám v poslední době umožnila turistické návštěvy v krajině kolem řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné – v kraji na jihovýchod od Třebíče, kterému bezpochyby náleží přívlastek „podivuhodný“. Poznali jsme několik hradů, jejichž osud byl zpečetěn během 15. století – od té doby jsou ruinami – Kraví Hora, Lamberk, Sedlecký hrad, či Kufštejn a Holoubek (na skalách nad Dalešickou přehradou). Do ucelené historické i přírodní mozaiky chyběl Ketkovický hrad – zjistili jsme, že na konci září do těch míst povedou třebíčští turisté vycházku a bylo tedy chutě rozhodnuto o účasti.
Výchozím bodem výšlapu se stala železniční zastávka Vysoké Popovice, odkud jsme se vydali po červeně značené turistické trase, která prochází celým Pooslavím až do Náměště.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304023.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930003.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304032.jpg)
Počasí bylo podzimně slunečné, okolí cesty a výhledy záživné, společnost milá – vesnice Lukovany a Ketkovice jsme si prohlíželi za chůze, pro odpočinkovou zastávku bylo organizátory vybrané Zavřelovo panorama – vyhlídka do údolí Oslavy na největší zdejší meandr zvaný Čertův jazyk.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930017.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304054.jpg)
Na jaře roku 2009 jsme se vydali na vycházku Údolím Oslavy a Chvojnice a do těchto míst přišli od Rapotic – tehdy jsme si však neužili vyhlídky, neboť byla zarostlá – od loňska je upravená, vzniklo odpočívadlo a místo je opravdu perlou na turistické cestě – v hlubokém údolí roste teplomilná květena, proto jsou svahy nad řekou označovány jako botanická zahrada.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930016.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304062.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304065.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930022.jpg)
První historické zmínky o Ketkovicích a kraji, jímž jsme procházeli, jsou z roku 1101, kdy byly začleněny do majetku nově založeného benediktinského kláštera v Třebíči, ale z archeologických nálezů vyplývá, že kraj byl osídlen už v mladší době kamenné. Je zaznamenáno, že majetek byl pak v držení oslavanského kláštera, poté patřil řádu Templářů na Templštýně (po roce 1230), teprve v polovině 14. století je v archivech uveden hlavní stavebník hradu na skále nad řekou Oslavou, Léva z Levnova – tomu patřily i okolní vesnice. Po vymření jeho rodu získali hrad a území k němu přináležející páni z Lipé.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304082.jpg)
Existence Levnova končí za husitských válek – na pobořeném, těžko přístupném sídle se usadily loupeživé tlupy a sužovaly kraj, proto zemský sněm rozhodl zcela zbořit tento i jemu podobné hrady v okolí, aby hordy lupičů neměly úkryt – stejný osud stihl nedalekou Kraví Horu, Lamberk, Sedlecký hrad a další. Likvidace Levnova byla dokončena roku 1442.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304075.jpg)
Historikové věděli o existenci hradu, ale nedařila se jeho lokalizace – teprve v roce 1971 při průzkumu Kralické tvrze byly ve znojemském archivu nalezeny staré mapy a zjistilo se, že Levnov je vlastně totožný s Ketkovickým hradem.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304073.jpg)
Stáli jsme na skále a dívali se na stříbřitě modrý proužek Oslavy pod námi, k Vydrovu mlýnu, na chaty v tom spanilém údolí, v dálce jsme tušili slavnou trampskou Kantýnu a Senorady…
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304080.jpg)
Někteří třebíčští turisté, kteří to tu znají, se rozhodli pro sestup do údolí po rozeklané skále – ta pěšina pro nás však byla krkolomná, proto jsme zvolili návrat k rozcestníku a obešli skalisko po schůdnější cestě, která nás dovedla k Vydrovu mlýnu.
Láďa Tomáš je autorem snímků, které lze získat právě jen z té kozí stezky nad řekou:
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304100.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304102.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304105.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304107.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304120.jpg)
My jsme seběhli snadnější, ale podstatně delší cestou – dole v Kantýně se sešly obě skupiny téměř současně… 🙂
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930042.jpg)
Kolem Vydrova mlýna vznikaly první trampské osady, po roce 1930 koupili majitelé mlýna vyřazený železniční most, instalovali ho a tak vzniklo spojení mezi Ketkovicemi a Senorady.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930045.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930049.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930068.jpg)
O protější Šlapkově skále jsem psala v jednom z letošních článků, tak jsme jen omrkli, zdali jsou „svaté stopy“ na svém místě a věnovali se obhlídce bramboříků zkrášlujících sráz nad Senoradským potokem.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930061.jpg)
Trasa dnešního výšlapu:
Vysoké Popovice ČTZ – Lukovany – Ketkovice – Zavřelovo panorama – zřícenina hradu Levnov – Vydrův, čili Ketkovický mlýn – Kantýna – Senoradský mlýn MTZ – kolem řeky Chvojnice – Kozí hřbety – Olšinský mlýn – Kralice nad Oslavou = 21 km + 3 km pochůzky
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/2017levnov.jpg)
Nastala druhá část cesty jedinečnou krajinou, právem označenou jako přírodní rezervace – romantickou stezkou nad řekou Oslavou jsme došli k Senoradskému mlýnu a kousek za ním, tam, kde se do Oslavy vlévá říčka Chvojnice, jsme se po modře značené turistické stezce vydali proti jejímu toku.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930072.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930075.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930076.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930079.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930080.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930083.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930085.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304189.jpg)
Říčka Chvojnice, dlouhá 20 km, pramení u Košíkova nedaleko Velké Bíteše, teče převážně jižním směrem a u Senoradského mlýna svoji pouť končí. Ta část údolí, nad nímž jsou na kamenných ostrožnách zříceniny Levnova a Kraví Hory, je rájem chatařů a trempů, dál vládne divočina – stezka se šplhá na skaliska a hned zase sestupuje až k řece – je třeba přecházet po chatrných můstcích na druhý břeh a při jejich absenci brodit… Paráda!
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930095.jpg)
A navíc – v ten čas tu panovalo bedlové třeštění – místy kolem stezky rostlo takové množství bedlí (jiné jedlé druhy ne), že z toho šla jednomu hlava kolem… Zpočátku jsme sbírali kloboučky a naplnili, co bylo k dispozici – pak jsme to nadělení museli ignorovat… Nezapomenutelný zážitek!
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930106.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304199.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304226.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/20170930103.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304242.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304246.jpg)
V 16:15 odjela většina pochodníků k domovu – my jsme se šli ještě na hodinku projít po Kralicích – návštěvu Památníku Bible kralické a zřícenin tvrze, o níž byla výše řeč, jsme si však schovali na příště. Zatím vezměte za vděk článkem, který vznikl po návštěvě výstavy, jejímž hlavním tahákem byla bible vytištěná roku 1613 v bratrské tiskárně v Kralicích nad Oslavou.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2017/11/lt201709304252.jpg)
Závěr: kromě očekávaných zážitků jsme si přinesli i neplánovanou hromádku hub a dlouho do noci je zpracovávali… 🙂
Děkuji, Vám též a budu se těšit ☺️.
Krásný výlet,vyprávění a fotografie.Děkuji.
Srdečný dík za návštěvu a hezký komentář – přejeme Vám spokojené Vánoce a pevné zdraví v příštím roce.
Těšíme se nashledanou na některé turistické akci. 🙂