Vycházka Jablunkovským mezihořím
29. července 2018 – neděle
Být ve Slezských Beskydech a mít možnost udělat si vycházku Jablunkovským mezihořím, místy, kde se každým krokem umenšuje vzdálenost k nejvýchodnějšímu bodu setkání naší republiky se dvěma sousedními státy – každý pravověrný turista se v tomto případě bez uvažování chystá na cestu. 🙂
Poblíž parkoviště hotelu Grůň v Mostech u Jablunkova, v areálu sportovního centra, jsme se napojili na červeně značenou turistickou trasu vedoucí lesnatými svahy až na Gírovou, která byla cílovým bodem dnešní vycházky.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/2018girova.jpg)
Pár slov o Fojtském grúni, kopci s nadmořskou výškou 676 metrů: u jeho paty se rozložil největší srubový hotel v České republice, na úbočích vzniklo obří sportovní centrum.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729111.jpg)
Fotografie hotelu Grůň jsou ve článku z roku 2015.
V okolí hotelu bylo o tomto víkendu rušno – na svých dílech tu pracovalo asi 15 šikovných lidí z Česka, Slovenska a Polska – motorové pily kvílely a s každým zářezem do dřeva se zhmotňovala představa autorova, rodil se tvar.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729148.jpg)
Samozřejmě jsme výkony soustředěně pracujících výtvarníků po nějakou dobu sledovali, ale pozornost Věřina i moje patřila i našim mužům, kteří se pyšnili památečními tričky ze včerejšího Legionářského marše.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729109.jpg)
Z Jablunkovského průsmyku (553 m n.m.) jsme vystoupali na Fojtský grúň, užívali si dalekých výhledů na Beskydy a zanedlouho došli k chatě Studeničné pod stejnojmenným vrchem (717 m n.m.).
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729116.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729118.jpg)
V roce 2015 jsme se zúčastnili akce Eurorando, která se konala v turisticky atraktivní oblasti na Trojmezí u Hrčavy, v případě zájmu klikněte na odkaz, jehož součástí jsou fotografie hraničních jehlanů tří zde se setkávajících států.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729119.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729121.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729122.jpg)
Cesta vedla po stráni, která před několika lety získala proslulost, když se po mohutných deštích dalo úbočí hory do pohybu a změnilo tvářnost okolní krajiny.
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729126.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729133.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/201807291332.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729131.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729130.jpg)
Po půl kilometru mírného stoupání jsme byli v cíli cesty – horská chata Gírová, stulená pod vrcholem nejvyššího kopce této oblasti, nabídla odpočinek a občerstvení. Vzpomněla jsem si, že kdysi dávno, v mládí, jsme tudy při přechodu hraničního Beskydského hřebene procházeli a mínili si v chatě odpočinout, ale bylo zavřeno. Zklamání jsme vložili do výpravné básně o putování, z níž mi naskočil jen úryvek: rozplynuli se naši snové, zavřeno je na Gírové…
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729139.jpg)
![](http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2019/07/20180729136.jpg)