Z Koberovic k jezu u Bělského mlýna na Želivce

Poznávací odpolední vycházka s průvodcem Ing. Pavlem Jenčem, členem KČT Tesla Jihlava
Středa 23. září 2020

Krátce před 12. hodinou jsme odjížděli autobusem z Jihlavy a vystoupili v Koberovicích nedaleko Humpolce. Na návsi u turistické mapy pohovořil vedoucí vycházky o trase, která nás v příjemném odpoledni čekala.

Kaplička na návsi v Koberovicích, kde žije asi 150 obyvatel. Foto F. Janeček
Na vycházku pod vedením Ing. Pavla Jenče z KČT Tesla Jihlava se nás vydalo celkem 9 – foto František Janeček.

Neznačenou cestou jsme mířili k Želivce, první zajímavý objekt na sebe nenechal dlouho čekat – byl jím Bělský dvůr, barokní stavba, která patřívala do majetku kláštera Želiv.

Bělský dvůr nad řekou Želivkou. Foto FJ

Tento hospodářský dvůr i níže položený bývalý Bělský mlýn připomínají původní ves Bělou, která zanikla za třicetileté války.

Ruiny barokního dvora, jednoho z největších, patřících klášteru Želiv. Foto FJ
Bělský dvůr nyní patří do soukromého vlastnictví, do bývalé krásy už zřejmě z popele nevstane. Foto Libuška Bohatá.
Bělský dvůr zarůstá trním a kopřivami. Foto LB
Ještě před několika desetiletími prý část areálu sloužila junákům. Foto LB

Z nedalekého vršku jsme dohlédli na ves Vojslavice (asi 90 obyvatel), která patřívala rodu Trčků, stejně jako Koberovice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vojslavicích. Foto FJ

Kostel, vybudovaný ke konci 17. století, byl v letech 1721–1723 upravován – plány na přestavbu vytvořil Jan Blažej Santini-Aichel, ale objekt nebyl pravděpodobně podle jeho návrhu upraven.
V interiéru jsou zachované fresky od barokního malíře, premonstráta Františka Siarda Noseckého (1692–1753), toho, který je také autorem nástropních maleb a fresek v zámku Herálec.
František Nosecký studoval na jihlavském gymnáziu, pak v semináři. Jeho malby jsou i v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě, ve Strahovském klášteře, v Želivi, v Mariánském Týnci aj.

V údolí na pravém břehu Želivky stával mlýn Bělá, poprvé uváděný k roku 1318. Patříval k vojslavickému statku na panství rodu Trčků, podle údajů v archivech želivského kláštera získal v roce 1794 mlýn do vlastnictví Martin Daněk. Jeho rod zde hospodařil až do roku 1950, kdy byl mlýn znárodněn.
V osmdesátých letech 20. století byla provedena demolice hospodářských budov, turbíny i mlýnského zařízení – zůstala jen část kamenné zdi a jez na řece.

Jez u bývalého Bělského mlýna na Želivce. Foto FJ

Poseděli jsme a poslouchali řeku, druhá část vycházky nabídla výhledy do krajiny, pro mne zcela neokoukané.

Na velmi prořídlém lesním svahu nad Želivkou. Foto FJ
Jdeme směrem k vesnici Lísky. Foto LB
Blízko polních cest a na vyhlídkových vršcích nechybějí kříže, kdysi postavené, nyní už většinou udržované – tenhle je blízko obce Lísky. Foto FJ
Návesní rybník u statku v Lískách. Foto FJ
Kamenný stůl na návsi v Lískách, kde je evidováno asi 20 stálých obyvatel. Foto LB
Kaplička na návsi v Lískách byla postavená na konci 19. století, naproti je studna se stříškou. Foto LB

Po silnici jsme došli na křižovatku zvanou Houka, odkud byl plánován odjezd do Humpolce.

Litinový kříž u Houky na křižovatce silnic Želiv–Koberovice a Jiřice–Senožaty. Foto LB

Měli jsme však dost času a zvedl se silný studený vítr, tak jsme vydali autobusu naproti do obce Miletín.

Po sklizeném makovém poli k Miletínu na autobus, kterým jsme odjeli do Humpolce a odtud přestoupili na Jihlavu. Foto LB

Na následující mapce je záznam trasy, která nám pohladila duši a přinesla zajímavé  informace:

Vycházka z Koberovic kolem Bělského dvora k jezu na Želivce, kde stával Bělský mlýn, pak do Lísek a Miletína.

2 odpovědi na “Z Koberovic k jezu u Bělského mlýna na Želivce”

  1. Ahoj Míšo, byl to krásný den s kupou nevšedních zážitků. Děkuji Ti za milé vzpomínání. Iva

Napsat komentář: M+M Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*