K prameni Chrudimky

Předsilvestrovská vycházka
Čtvrtek 30. prosince 2021

Poslední pochod k prameni Chrudimky, který pořádali členové KČT z Hlinska, se uskutečnil v roce 2019, pak vše koronavirus zmrazil. I letos byla akce oficiálně zrušená, ale turisté, kteří byli v tomto čase zvyklí chodit do kopců mezi Filipovem u Kameniček a Čachnovem, kde v lesích Žďárských vrchů vyvěrají zdrojnice Chrudimky, se tam prostě o své vůli vydali.
To jsme udělali i my, tedy Míla a Pavel Bradovi, kteří mě pozvali na vycházku, jíž jsme se s Mirkem zúčastňovali od roku 2009.
Ukázalo se, že podobně se rozhodlo několik stovek těch, kteří už si nechtěli nechat vzít každoroční návštěvu místa, kde byl před několika lety vybudovaný tzv. turistický pramen řeky, která na konci své pouti posiluje tok Labe – během té cesty určuje tvář oblasti, přecházející ze Žďárských vrchů do pásma Železných hor.

Jako vždycky jsme měli klobásky k opečení sebou a kupodivu, oheň byl k dispozici, takže…
Nedaleko byl k mání i svařák, který zahřál nejen nás, ale zřejmě rozpustil i mlhavý příkrov, provázející výstup zeleně značenou turistickou trasou z Filipova k prameni.

Míla Bradová fotograficky dokumentovala vycházku:

Na zpáteční cestě se počasí postupně vylepšovalo, takže v Kameničkách už nás provázelo jasné nebe a jakoby se ve vzduchu téměř tetelilo jaro…
Prošli jsme vesnici s bohatou kulturní historií, na niž navazují dnešní umělci – mluvím o spisovateli Raisovi, malíři Slavíčkovi, sochaři Lidickém a současném uměleckém kováři Pavlu Tasovském. O všech se v případě zájmu dočtete v minulých článcích.

Cestou k Volákovu gruntu, kde ve výměnku bydlíval krajinář Antonín Slavíček, jsme vzpomínali na příběh, který se stal v roce 2011 – před malým stavením v Kameničkách jsme se zeptali náhodného chodce, zdali neví, kde bývala hospůdka V malé chýši, v níž se scházela veselá společnost malířů u babičky-hospodské Kristiny Polanské?
A on řekl: „Stojíte právě před ní a já mám klíče…“
Z původního vybavení se zachoval už jen lustr, ten Mirek tehdy nafotil, a také vývěsní štít z té doby.

Je jasné, že jsme se zastavili i u kostela Nejsvětější Trojice, u kříže věnovaného faráři Josefu Pardusovi, jehož život byl inspirací zdejšímu učiteli K. V. Raisovi pro úspěšný román Západ, který přivedl do Kameniček mnohé umělce, stejně jako u pomníku obětem 1. světové války, díla hlineckého rodáka Karla Lidického.
A tento vzpomínkový okruh u areálu kostela jsme zakončili návštěvou jednotlivých zastavení originální křížové cesty vytvořené uměleckým kovářem Pavlem Tasovským – na kamenných stélách jsou v kovových rámech umístěné biblické postavy.
Toho dne jsem si užila turistiky, poznávání, ale hlavně skvělé společnosti přátel.

Bližší informace a fotografie z minulých akcí směrovaných k prameni Chudinky naleznete ve článku z roku 2019, kde jsou i odkazy na předchozí ročníky.