Silvestr na Chrudimce 2019

Hvězdicový pochod k prameni Chrudimky pořádal KČT Hlinsko
30. prosince 2019

S Václavem, Mílou a Františkem jsme odjeli v 8 hodin autem z Jihlavy a zaparkovali u kostela v Kameničkách. Po červeně značené turistické trase jsme se vydali směrem na Chlumětín, před obcí odbočili vlevo na neznačenou cestu, která nás dovedla na Paseky, odtud bylo po zelené značce jen pár kroků k Filipovskému prameni Chrudimky. Už po 36. se v lese u louky pod prameništěm, kde byl před několika lety zasazen kámen s označením pramene, hvězdicově scházeli účastníci oblíbené akce.
Předposlední den roku využívají pochodníci nejen, aby si popřáli zdraví a šťastné turistické kilometry v příštím roce, případně se pochlubili svými „úlovky“ v roce, kterému zbývají do uzávěrky už jen hodiny, ale pořadatelé jim dali možnost udělat dobrý skutek a přispět v rámci celostátního „Novoročního čtyřlístku“ na budování bezbariérových stezek pro vozíčkáře – do kasiček přibývaly nejen mince, ale i „papírová měna“ a pořadatelky odměňovaly dárce odznáčkem a kalendářem.
Vše bylo, jak má být a už téměř čtyřicet let na tomto místě je! 🙂

Podívejme se na fotografie, na nichž Míla a František zachytili dění končícího roku 2019 a laskavě mi je dali k dispozici – na Mirkovy dokumentační obrázky si musíme ještě nějakou dobu počkat.

Stoupání silnicí ke Chlumětínu zdaleka nebylo nezáživné – jako vzácná bílá perla s tmavým zdobením nás přitahoval vpravo usazený Volákův kopec nad Kameničkami, který by bez Antonína Slavíčka zůstal jen neznámým pahorkem porostlým lesem.

Na letošní pozvánce uvedli pořadatelé s pýchou, že v roce 2018 se u pramene Chrudimky sešlo 1460 turistů, kteří přispěli na konto Novoročního čtyřlístku 27 110 Kč, což byla nejvyšší vybraná částka z šedesáti podobných akcí v celé České republice!

Že se i letos měli čím pochlubit, jsem se dočetla v chrudimském deníku, kam jeden z pořadatelů pochodu napsal dne 7. 1. 2020:
„První k prameni letos přišel v 9 hodin pan Dopita ze Slatiňan a poslední přišli dva mládenci z Kladna, už za tmy s baterkou. U pramene se letos sešel rekordní počet účastníků. Měli jsme připravených 1920 pamětních listů a hodinu před koncem nám došly. Většina účastníků přišla pěšky, někteří si cestu zkrátili autobusem. Přijelo také několik cyklistů. Už po několikátý rok přijíždí k prameni skupina jezdců na koních. Příchozí přivítala příjemná atmosféra blížícího se Silvestra. Mnozí z nich si popřáli do nového roku a svá přání často zapili medovinou, kterou prodával pan Řezníček.“

Zmínila jsem, že kolem poledne se dalo do práce slunko – bylo tak snaživé, že dokonce vymetlo celou oblohu, takže výhledy byly, bez přehánění, úchvatné! Dokladem je následující obrázek krkonošského hřebene:

To už by mohlo k vrchovaté spokojenosti stačit – přesto jsme získali ještě jeden, ne tak efektní, přesto cenný obrázek: křížová cesta u kostela v Kameničkách je sice na místě od roku 2017, ale pro nás byla její prohlídka premiérou. Oslovující po stránce umělecké i duchovní.
Je umístěna za kostelní zdí, kterou ve vzdálenosti asi 70 metrů kopíruje.

Křížová cesta ústí v parku s lavičkami, prý oblíbeném a hojně navštěvovaném, jehož součástí je i Pomník padlým od sochaře a medailéra Karla Lidického (1900–1976), rodáka z Hlinska.

Uvádět, že obec Kameničky proslavil spisovatel Karel Václav Rais (1856–1926), který svým románem „Západ“, inspirovaný životem zdejšího P. Josefa Parduse, ovlivnil pražské umělecké kruhy natolik, že se mnozí malíři, z nichž jmenujme především Antonína Slavíčka (1870–1910), který zde vytvořil na 70 obrazů, či spisovatelé, rozhodli pro pravidelné návštěvy a tvorbu v této rázovité oblasti, bylo by nošením dříví do lesa.

Naproti kostelu, na druhé straně parčíku, je Galerie Antonína Slavíčka, v jejímž průčelí jsou umístěny bysty obou výše jmenovaných umělců a jejich pamětní desky na protější škole.

Abychom naplnili všechna očekávání a zvyklosti této akce, zajeli jsme alespoň na krátkou návštěvu jedinečného hlineckého Betléma. Architektonicky ojedinělý soubor lidových staveb leží v centru města na pravém břehu řeky Chrudimky mezi náměstím a návrším s kostelem. První dva domy jsou doloženy již na mapě z roku 1731.
Zástavba původních obecních pastvin probíhala od poloviny 18. do poloviny 19. století a souvisela se zrušením nevolnictví a možností poddaných se stěhovat. Z původní zástavby čítající kolem dvou set domů se dochovalo pouze 24 objektů, které byly po rekonstrukci vyhlášeny v roce 1995 památkovou rezervací lidové architektury.
V části domků jsou expozice, některé jsou využívány k pořádání sezónních výstav, několik domů je obydleno, v jiných jsou služby návštěvníkům či obyvatelům Hlinska.

Související články:
Silvestr na Chrudimce 2018 – zde jsou odkazy na články od roku 2009, kdy se akce „Chrudimka“ zúčastňujeme.