Akci připravili členové KČT Havlíčkův Brod
8.–9. října 2022
Na místo nedaleko Vojnova Městce, kde se seminář pořádal, jsme přijeli s Miluškou a Františkem autem přes Přibyslav a vesnici Hluboká. Ráno byla mléčná, téměř stojatá mlha, která pohltila svět – za hezkého počasí je z kopce nad Hlubokou nádherný rozhled do širé krajiny – lze vidět pásmo Železných hor i část Žďárských vrchů. Naposledy jsme do Hluboké zavítali v roce 2018 při akci Zimním Podoubravím a všimli si Olšiakovy sochy Josefína, která upozorňuje na existenci penzionu, před nímž je umístěna.
Semináře, pořádaného pro turisty z oblasti Vysočina, se vždycky zúčastňovalo více než 60 lidí, tentokrát nás bylo pouze 27. Časy se mění…
My jsme rozhodně nelitovali víkendového pobytu – turisté z odboru KČT Havlíčkův Brod vybrali skvělou lokalitu a pečlivě připravili vycházky i další program.
Pozdravili jsme se se známými, batožinu uložili v sále chaty a v 9.30 se pod vedením Jirky Moliše a Jindřicha Roseckého z pořadatelského odboru vydali na trasu předem ohlášenou v propozicích. Mlha se (snad na objednávku organizátorů 🙂 ) zvedla, ohlásil se slunečný podzimní den.
Ze Štířího dolu jsme přes vesnici Hluboká přešli do lesů a zamířili na nejvyšší kopec v Ranském polesí, Ranský Babylon (673 m n. m.) – les je na vrcholové plošině vykácený, roste tu hustá tráva, v níž jsem se málem ztratila, a výhled žádný. Kupodivu ale nedaleko odtud je Babylonská studánka – vody sice v letošním suchém létě málo, ale přece je.
Pod kopcem u cesty postavili lesáci prostorný přístřešek, spíše altán, kam se vejde hodně lidí – sešli jsme se tu při svačině s junáky, kteří také pořádali výšlap v této tiché, málo navštěvované krajině.
Jiří Moliš nám povídal o těžbě zdejších železných rud – půda je podkopaná, vytvořila se půvabná jezírka, kde žije množství havěti. Zavedl nás také ke staré důlní štole – v prosluněném lese by se kvůli historii zabalené do podzimních hýřivých barev romantika dala skoro krájet… 🙂
Dolování rud na staroranském masivu má staletou tradici. První známky v literatuře o založení hamru na zpracování železné rudy v katastru obce Ransko pochází z roku 1393.
V roce 1623 zakoupil polenské panství, ke kterému náležela i obec Ransko, rod Dietrichšteinů. Na základě zjištěných výskytů železné rudy u Ranska nechal Ferdinand, kníže z Dietrichšteina, roku 1669 postavit první vysokou pec na železnou rudu. Stála pod hrází Ranského rybníka.
Během 18. století byl provoz pece zastaven, ale s rozmachem těžby železných rud na začátku 19. století byla ve Starém Ransku vystavěna nová pec a v následujících desetiletích přibyly další dvě.
Zpracovávala se těžba ze tří dolů a jedenácti povrchových nalezišť.
Výrobky ranské železárny prosluly kvalitou, na kterou měl nemalý vliv též obsah stopových příměsí kovů niklu a mědi v železné rudě.
Těžba byla ukončena v druhé polovině roku 1885.
Zdejší lesy byly plné hub, nebyla jsem zdaleka sama, kdo neodolal a sbíral – během dvou hodin jsme měli plné tašky a batůžky – všichni nadšení.
Taky jsme natrefili vzácnou houbu – pavučinec fialový – opravdu je tmavě fialová!
Všude v těch lesích tečou potůčky, které směřují k řece Doubravě – ta pramení kousek nad rybníkem Doubravník (nádherný, listí na březích už hrálo všemi barvami) nedaleko Radostína, pak teče do rybníka Řeka, dále do Ranského rybníka, kolem Krucemburku, stále na severozápad – vlévá se do Labe, délka toku Doubravy je 88 km. Je na ní postavena přehrada Pařížov, známý je kaňon Doubravky nedaleko Bílku.
Od rybníka, do něhož spadlo nebe, nebylo daleko do cíle.
Rekapitulace dnešní trasy:
V 16.30 začal ve společenské místnosti chaty odborný seminář o CHKO Źďárské vrchy – přírodní rezervace Štíří důl, která leží na rozhraní okresů Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, spadá pod její správu. Název rezervace je odvozen od mloka skvrnitého, kterému se zde daří, a jehož lidový název je štír.
Vyměřený čas utekl při velmi zajímavém vyprávění přednášejícího jako voda a ani další program, večeře, nás rozhodně nezklamal. Zapečené brambory s uzeným masem a smetanou doplněné šťavnatým salátem a jablečným štrúdlem jsou hodny vzpomínání.
Obdivuhodné vypravěčce, lektorce Iloně Loužecké, ředitelce oblastního spolku Českého červeného kříže Havlíčkův Brod, patřila večerní část programu – svým vyprávěním nás zcela zaujala, bylo vidět, že má zkušenosti a že výuka První pomoci ji baví.
Potom se dal do díla Jirka Moliš – neúnavně hrál na elektronické varhany a svým příjemným hlasem zpíval písničky nejrůznějších žánrů – velký úspěch slavily ty z první republiky, protože nejsou už tak často ke slyšení. Došlo i na takové, jejichž texty vytvořili brodští turisté (Jarka a Zdeněk Kohoutovi, Lenka Žáková či on) a Jirka k nim přiřadil nějakou známou melodii či nápěv vymyslel – byl to nádherný večer, záviděli jsme brodským turistům, že mají mezi sebou tak šikovného člověka.
V neděli 9. října 2022 po snídani byly v programu uvedeny Informace z dění v oblasti KČT Vysočina. Předseda oblasti Jaroslav Šlechta však na téměř každý dotaz velkou oklikou několikrát opakovanou řekl, že dosud není rozhodnuto… Bylo to tristní, zcela nepřipravené. Shrnutí: líp už bylo!
Okolní nedělně vyšňořená příroda nás ovšem nezklamala – nejdříve jsme se porozhlédli v nejbližším okolí:
Štírový potok je pravostranný přítok řeky Doubravy, délka jeho toku jsou 3 km. Vytéká z Malého Dářka – kolem jeho břehů vznikla Přírodní rezervace Štíří důl – poblíž rybníka Řeka se vlévá do řeky Doubravy. Trochu nepřehledné, že? 🙂
Pod vedením pořadatelů jsme absolvovali vycházku do obory u Hluboké a poté obešli rybník Řeka, abychom si užili zrcadlení a podzimní výbuch barev.
Ve vsi Hluboká jsme odbočili do lesa a zanedlouho se ocitli u obory divokých prasat – zdálo se, že mají jediný zájem – rýt a shánět něco k snědku.
Trasa nedělní vycházky:
Oběd byl zlatým hřebem dne: játrová polévka, vepřový vrabec, bramborové knedlíky a zelí, navrch ještě švestkový koláč s drobenkou – nelze ten skvostný jídelní lístek nezachovat pro dějiny 🙂
Letos, kdy havlíčkobrodští turisté oslavují 130. výročí založení svého odboru, dokázali uspořádáním kvalitního podzimního semináře pro cvičitele a vedoucí turistiky z Vysočiny, že přínos jejich členů pro vysokou úroveň zdejší turistiky je podstatný a že v současné době leží udržitelný rozvoj turistiky pouze na práci odborů.
Související články:
Seminář cvičitelů a vedoucích turistiky na Čeřínku 2017
Oslava 130. výročí založení KČT v Havlíčkově Brodě 2022