Seminář cvičitelů a vedoucích turistiky ve Štířím Dole

Akci připravili členové KČT Havlíčkův Brod
8.–9. října 2022

Na místo nedaleko Vojnova Městce, kde se seminář pořádal, jsme přijeli s Miluškou a Františkem autem přes Přibyslav a vesnici Hluboká. Ráno byla mléčná, téměř stojatá mlha, která pohltila svět – za hezkého počasí je z kopce nad Hlubokou nádherný rozhled do širé krajiny – lze vidět pásmo Železných hor i část Žďárských vrchů. Naposledy jsme do Hluboké zavítali v roce 2018 při akci Zimním Podoubravím a všimli si Olšiakovy sochy Josefína, která upozorňuje na existenci penzionu, před nímž je umístěna.

Plastika Josefína v obci Hluboká je dílem Michala Olšiaka. Foto František Janeček.

Semináře, pořádaného pro turisty z oblasti Vysočina, se vždycky zúčastňovalo více než 60 lidí, tentokrát nás bylo pouze 27. Časy se mění…
My jsme rozhodně nelitovali víkendového pobytu – turisté z odboru KČT Havlíčkův Brod vybrali skvělou lokalitu a pečlivě připravili vycházky i další program.

Před budovou rekreačního střediska Štíří Důl se scházejí turisté z několika odborů na Vysočině. Tuto fotografii, i většinu následujících, mi poskytli manželé Věra a Jiří Veselí – děkuji. 🙂

Pozdravili jsme se se známými, batožinu uložili v sále chaty a v 9.30 se pod vedením Jirky Moliše a Jindřicha Roseckého z pořadatelského odboru vydali na trasu předem ohlášenou v propozicích. Mlha se (snad na objednávku organizátorů 🙂 ) zvedla, ohlásil se slunečný podzimní den.
Ze Štířího dolu jsme přes vesnici Hluboká přešli do lesů a zamířili na nejvyšší kopec v Ranském polesí, Ranský Babylon (673 m n. m.) – les je na vrcholové plošině vykácený, roste tu hustá tráva, v níž jsem se málem ztratila, a výhled žádný. Kupodivu ale nedaleko odtud je Babylonská studánka – vody sice v letošním suchém létě málo, ale přece je.

Babylonská studánka pod vrcholem kopce Ranský Babylon.

Pod kopcem u cesty postavili lesáci prostorný přístřešek, spíše altán, kam se vejde hodně lidí – sešli jsme se tu při svačině s junáky, kteří také pořádali výšlap v této tiché, málo navštěvované krajině.
Jiří Moliš nám povídal o těžbě zdejších železných rud – půda je podkopaná, vytvořila se půvabná jezírka, kde žije množství havěti. Zavedl nás také ke staré důlní štole – v prosluněném lese by se kvůli historii zabalené do podzimních hýřivých barev romantika dala skoro krájet… 🙂

V oblasti Starého Ranska se kdysi dolovala ruda, nyní jsou tato místa prohlášena Přírodní památkou.
V jámách po těžbě vznikla jezírka, kde se daří mnoha živočichům.

Dolování rud na staroranském masivu má staletou tradici. První známky v literatuře o založení hamru na zpracování železné rudy v katastru obce Ransko pochází z roku 1393.
V roce 1623 zakoupil polenské panství, ke kterému náležela i obec Ransko, rod Dietrichšteinů. Na základě zjištěných výskytů železné rudy u Ranska nechal Ferdinand, kníže z Dietrichšteina, roku 1669 postavit první vysokou pec na železnou rudu. Stála pod hrází Ranského rybníka.
Během 18. století byl provoz pece zastaven, ale s rozmachem těžby železných rud na začátku 19. století byla ve Starém Ransku vystavěna nová pec a v následujících desetiletích přibyly další dvě.
Zpracovávala se těžba ze tří dolů a jedenácti povrchových nalezišť.
Výrobky ranské železárny prosluly kvalitou, na kterou měl nemalý vliv též obsah stopových příměsí kovů niklu a mědi v železné rudě.
Těžba byla ukončena v druhé polovině roku 1885.

Jirka Moliš, hlavní organizátor, se staral o zábavu a příjemný pobyt v nádherných lesích.
Všichni účastníci vycházky v Ranském polesí se skvěle bavili.

Zdejší lesy byly plné hub, nebyla jsem zdaleka sama, kdo neodolal a sbíral – během dvou hodin jsme měli plné tašky a batůžky – všichni nadšení.
Taky jsme natrefili vzácnou houbu – pavučinec fialový – opravdu je tmavě fialová!

Radost z množství hub, které jsme jásavě sbírali, byla znásobena pohledem na vzácný nález pavučinců fialových – svolávali jsme se a obdivovali je.

Všude v těch lesích tečou potůčky, které směřují k řece Doubravě – ta pramení kousek nad rybníkem Doubravník (nádherný, listí na březích už hrálo všemi barvami) nedaleko Radostína, pak teče do rybníka Řeka, dále do Ranského rybníka, kolem Krucemburku, stále na severozápad – vlévá se do Labe, délka toku Doubravy je 88 km. Je na ní postavena přehrada Pařížov, známý je kaňon Doubravky nedaleko Bílku.

Rybník Doubravník.

Od rybníka, do něhož spadlo nebe, nebylo daleko do cíle.

Na tomto snímku je vidět, že všichni mají tašky i batůžky plné hub, nešlo je nesbírat.
Na rozcestí jsme potkali houbaře, kteří nakládali své úlovky do auta – kdybyste jen viděli jejich zářící oči… 🙂
Symfonická báseň podzimních odpolední.
Areál rekreačního střediska Štíří Důl.

Rekapitulace dnešní trasy:

Ze Štířího dolu do Hluboké, pak na Ranský Babylon, k Ranským jezírkům, na Synkův kopec, k rybníku Doubravník a vesnicí Hluboká do Štířího dolu = asi 16 km.

V 16.30 začal ve společenské místnosti chaty odborný seminář o CHKO Źďárské vrchy přírodní rezervace Štíří důl, která leží na rozhraní okresů Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, spadá pod její správu. Název rezervace je odvozen od mloka skvrnitého, kterému se zde daří, a jehož lidový název je štír.
Vyměřený čas utekl při velmi zajímavém vyprávění přednášejícího jako voda a ani další program, večeře, nás rozhodně nezklamal. Zapečené brambory s uzeným masem a smetanou doplněné šťavnatým salátem a jablečným štrúdlem jsou hodny vzpomínání.

Společenská místnost chaty ve Štířím dole.

Obdivuhodné vypravěčce, lektorce Iloně Loužecké, ředitelce oblastního spolku Českého červeného kříže Havlíčkův Brod, patřila večerní část programu – svým vyprávěním nás zcela zaujala, bylo vidět, že má zkušenosti a že výuka První pomoci ji baví.

Lektorka z ČČK poskytovala instrukce o první pomoci při úrazech během turistických akcí.

Potom se dal do díla Jirka Moliš – neúnavně hrál na elektronické varhany a svým příjemným hlasem zpíval písničky nejrůznějších žánrů – velký úspěch slavily ty z první republiky, protože nejsou už tak často ke slyšení. Došlo i na takové, jejichž texty vytvořili brodští turisté (Jarka a Zdeněk Kohoutovi, Lenka Žáková či on) a Jirka k nim přiřadil nějakou známou melodii či nápěv vymyslel – byl to nádherný večer, záviděli jsme brodským turistům, že mají mezi sebou tak šikovného člověka.

Všestranný Jirka Moliš zpíval a doprovázel se na varhany.
V sobotu 8. 10. 2022 jsme zažili překrásný společenský večer.

V neděli 9. října 2022 po snídani byly v programu uvedeny Informace z dění v oblasti KČT Vysočina. Předseda oblasti Jaroslav Šlechta však na téměř každý dotaz velkou oklikou několikrát opakovanou řekl, že dosud není rozhodnuto… Bylo to tristní, zcela nepřipravené. Shrnutí: líp už bylo!
Okolní nedělně vyšňořená příroda nás ovšem nezklamala – nejdříve jsme se porozhlédli v nejbližším okolí:

Rekreační středisko Štíří Důl.
Jezírko nad chatou Štíří Důl. Foto František.
Štírový potok ve Štířím dole nedaleko Vojnova Městce.

Štírový potok je pravostranný přítok řeky Doubravy, délka jeho toku jsou 3 km. Vytéká z Malého Dářka – kolem jeho břehů vznikla Přírodní rezervace Štíří důl – poblíž rybníka Řeka se vlévá do řeky Doubravy. Trochu nepřehledné, že? 🙂

Pod vedením pořadatelů jsme absolvovali vycházku do obory u Hluboké a poté obešli rybník Řeka, abychom si užili zrcadlení a podzimní výbuch barev.
Ve vsi Hluboká jsme odbočili do lesa a zanedlouho se ocitli u obory divokých prasat – zdálo se, že mají jediný zájem – rýt a shánět něco k snědku.

Obora divokých prasat v Ranském lese. Foto František.
Krajina v okolí Štířího dolu. Foto František.
Rybník Řeka – vlevo vzadu je rekreační areál a kemp.
Restaurace Moře u rybníka Řeka 🙂

Trasa nedělní vycházky:

Z chaty ve Štířím dole do Hluboké, pak návštěva prasečí obory, po ŽTZ k rybníku Řeka a odtud zpět po rekreačního střediska.

Oběd byl zlatým hřebem dne: játrová polévka, vepřový vrabec, bramborové knedlíky a zelí, navrch ještě švestkový koláč s drobenkou – nelze ten skvostný jídelní lístek nezachovat pro dějiny 🙂

Takový štrúdl a podobné dobroty nám servírovala skvělá kuchařka v rekreačním středisku Štíří Důl.

Letos, kdy havlíčkobrodští turisté oslavují 130. výročí založení svého odboru, dokázali uspořádáním kvalitního podzimního semináře pro cvičitele a vedoucí turistiky z Vysočiny, že přínos jejich členů pro vysokou úroveň zdejší turistiky je podstatný a že v současné době leží udržitelný rozvoj turistiky pouze na práci odborů.

Související články:
Seminář cvičitelů a vedoucích turistiky na Čeřínku 2017
Oslava 130. výročí založení KČT v Havlíčkově Brodě 2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*