Výšlap v okolí Žďáru nad Sázavou
Neděle 16. října 2022
Akce, kterou pořádají turisté ze Žďáru nad Sázavou, jsme se s Mirkem zúčastnili naposledy v roce 2017, pak přišlo několik nešťastných let a letos jsem se už jen já mohla s přáteli vydat na říjnové putování.
Jeli jsme, Míla, Libuška, František a já, autem s Václavem. Cestou byla velká mlha, spadlo pár kapek – když jsme ale dorazili do cíle, začalo hustě pršet. Zašli jsme do bývalého Domu dětí a mládeže, kde byl start i cíl pochodu, přihlásili se a současně s popisem trasy dostali od pořadatelů i pamětní list, protože v cíli zůstávali pouze do 14 hodin. Pochod je dvoudenní, a tak jsme chápali, že už touží po odpočinku, ale zároveň jsme nechtěli být limitováni časem.
Na dotaz nám sdělili, že dnes se ke startu přihlásilo 70 turistů, což jsme v deštivém počasí posledních dní považovali za úspěch. My jsme se rozhodli pro 11 km dlouhý výšlap známou (a velice zajímavou) cestou, na níž je možné aspoň očima se dotknout historických a kulturních památek, kterými Žďár a jeho okolí oplývají.
Na trase jsme se setkali pouze s osmi turisty ze Světlé nad Sázavou, kteří podle propozic zvolili jinou ze zdejších mnoha turistických nabídek.
Než jsme se vydali na trasu, popřáli jsme Václavovi k narozeninám, které oslaví zítra – myslím, že je dobré zmínit, že budou 81. – je fit po všech stránkách – to dělá ta turistika! 🙂
Na náměstí vyfotil František, jehož obrázky (až na dvě výjimky) se objeví v celém článku, jen hotel Veliš, u něhož se kvůli krásné domovní fasádě nikdy neopomeneme zastavit.
O deváté nás potěšila městská zvonkohra – dnes byla na pořadu píseň Jede, jede poštovský panáček. 🙂
Po rekonstrukci, která proběhla ve Žďáru před několika lety, stojí náměstí rozhodně za podívání – zájemci naleznou ve článcích Žďár nad Sázavou a Žďár nad Sázavou – náměstí Republiky letní obrázky a informace.
Podle propozic jsme se vydali po ČTZ k zámku – stezka kolem Sázavy byla tichá a vlídná, vítr odpočíval – přestávalo pršet… jak říkávám – turisté jsou pánaboha milý děti…
Došli jsme k Bránskému rybníku, pak k obdivovanému baroknímu mostu a po ŽTZ jsme se vydali na Zelenou horu.
Nechali jsme se prostoupit duchem toho podivuhodného místa, pak se vrátili do reálného světa a po žluté značce přešli dvouobloukový most z roku 1834, který umožňoval přechod přes řeku Sázavu od zámku k baroknímu hospodářskému dvoru Lyra. Dvůr byl také vybudovaný za časů opata Václava Vejmluvy podle návrhu Santiniho, patřil ke klášteru a nyní je ve vlastnictví majitelů zámku.
Vystoupali jsme k Jordánku a přešli na modře značenou trasu vedoucí kolem Starého Dvora, kde jsme obdivovali stádo pasoucích se koní. Že už nepršelo, jsem se asi zmínila?
Na stezce, z níž je krásný výhled na město, byla před lety umístěna jedna z prvních soch žďárského rodáka Michala Olšiaka – dostala název Mamlas. Od té doby se sochy v okolí Žďáru rozmnožily.
Žlutě značený okruh nás od Mamlase vedl kolem rybníku Dívka k Olšiakovu Hamroňovi a pak ke Koni.
Obcí Hamry prochází zemská hranice – v Čechách leží menší část, my jsme se vydali na Moravu, došli do Žďáru a za výkon se odměnili v cukrárně.
Doma na mě čekala zahrada plná spadaných ořechů a jablek. Přesto jsem večer stihla koncert filharmonie Gustava Mahlera.
Krásný, bezproblémový den, děkuju Bohu za něj.
V případě zájmu se při zadání hesla podzimní vysočinou v našem vyhledávači objeví všechny články, které se týkají této akce v minulých letech – jsou tam mapky a popisy tras.