PostHeaderIcon Radostná velikonoční neděle 12. 4. 2009

Byl svátek, tak jsme udělali výjimku

a jeli jsme na výlet autem. Měli jsme v plánu mnoho míst – z nich jsem vybrala pět, o kterých si myslím, že by možná zajímala i vás. Trasu jsem sestavila jako celodenní odpočinkový okruh s trochou turistiky (aby se nám nezpěnila krev).

Začneme kousek za Jihlavou, u obce Bílý Kámen – u silnice je kamenný kříž, který rozhodně stojí za zastavení a fotečku.

kamenný kříľ u Bílého Kamene

Jeho původ je dráždivě tajemný a historie zajímavá. Snad na obrázku rozeznáte dvě šipky na sebe navazující, pod nimi je křížek – podle jedné verze byl na místě, kde kříž původně stával, smrtelně zraněn mládenec, který zároveň v souboji zabil svého soka v lásce. Podle jiné verze řešili dva bratři spor o dědictví bojem a navzájem se usmrtili. Dříve kámen stával u staré cesty, v roce 1997 byl umístěn na toto stanoviště. Celková výška kříže je 160 cm, z toho nad terén vyčnívá jeden metr. A představte si, že tenhle kolos byl v roce 1895 vystaven na Národopisné výstavě v Praze! Zasloužil se o to MUDr. Leopold Fritz (narodil se roku 1803 v myslivně Na pouštích blízko Třeště, zemřel v roce 1895), jihlavský vlastenec, lidumil a sběratel. S velkým zaujetím se věnoval soupisu starých křížů, celou stovku jich zdokumentoval, kresby pořizovali venkovští učitelé či kněží, spolupracoval také s baronem Richlým, majitelem zámku v Mirošově, který byl i zdatným kreslířem. Tohle všechno jsem se dozvěděla od jihlavského archiváře pana Ladislava Vilímka, který je studnicí vědomostí o našem kraji. V Praze bylo v roce 1895 vystaveno i 95 kreseb křížů s přesnou dokumentací a dva exponáty z Jihlavska mohli návštěvníci spatřit na vlastní oči – totiž tento kříž od Bílého Kamene a křížový kámen z Dušejova, o kterém se v současnosti nic neví, zachovala se jen kresba barona Richlého. V Praze tehdy vyvolala sbírka Dr. Fritze velký zájem o tento druh sběratelství i o celý náš region.

Snad jste si smlsli, tak ještě jeden bonbónek – nedaleko odtud, u obce Kalhov, je hned u silnice křížový kámen, na kterém přečetl historik Zdeněk Jaroš letopočet 1535 (Pamětní kameny na Jihlavsku), my jsme letopočet v oslnivém nedělním slunci nerozeznali…

křízový kámen u Kalhova

Posbírala jsem informace a tady jsou: na kameni vidíme antonínský kříž, pod levým ramenem je ženská postava, pod pravým mužská. Kámen prý označoval místo, kde byli pochováni milenci, jejichž lásce nepřáli rodiče. Mladí zvolili dobrovolnou smrt, aby mohli být spolu. Kdo chce, může věřit další verzi, že tam byla usmrcena nevěrná žena, a existuje ještě třetí verze, podle které byli zabiti dva vojáci. Kámen byl nalezen v roce 1907 nedaleko odtud při stavbě silnice, prý byl blízko hrobu pruských vojáků ( nalezly se kostry). Možná byl kámen dodatečně upravován a kříž byl kdysi latinský – odlomením části kamene vznikl antonínský; také byl v novější době často přemisťován, snad na tomto stanovišti dojde konečně klidu… Podle místní pověsti prý kámen každé ráno plakal (byl mokrý)…

umístění smírčího kamene

Teď vás zavedu do obce s jedenatřiceti obyvateli, místní části městyse Čechtice na Podblanicku, do Růžkových Lhotic. Mířili jsme do Vlašimi a v tak krásném dni jsme si nemohli nechat ujít příležitost odbočit z hlavní silnice a asi po kilometru zastavit na úhledné návsi s rybníkem, na jehož jedné straně je barokní zámeček z 18. století

barokní zámek Růzkovy Lhotice

a na protilehlém břehu je pár chalup s předzahrádkami plnými žlutých narcisů. Jistě tu bývalo tak krásně i před 170 lety, kdy tu často pobýval mladý Bedřich Smetana (1824–1884), v té době totiž vlastnili zámeček jeho rodiče.

zámek je dominantou malé vísky

O šťastné době mládí se píše na podstavci busty Bedřicha Smetany z roku 1924 autorů O. Španiela a J. Gočára.

upomínka na Bedřicha Smetanu

V současnosti je tu expozice hudebních tradic Podblanicka; kdysi jsme tu byli a já si vzpomínám, že na mě udělal velký dojem Smetanův klavír. Možná by vás zajímal původ jména vsi – tvrz ze 14. století vlastnila a v polovině 16. století přestavěla rodina Růžkova a rozvíjející se obec přijala jejich jméno.

velikonoční výlet

Na mapce jsem červeným čtverečkem označila, kde jsou Růžkovy Lhotice, je tu také Vlašim, což bylo další zastavení a všimněte si, kde je Zruč nad Sázavou, bude o ní řeč.

Ve Vlašimi jsme jen koukli na náměstí a hned jsme upalovali do překrásného zámeckého parku.

socha rytíře Rolanda na vlaąimském náměstí

Náměstí je právě v rekonstrukci a bude jistě hezké, socha prošla v roce 2003 opravou, protože už v polovině 19. století ji městu věnoval rodák František Šebek (to se dočtete na podstavci).

Zlatým hřebem dnešního výletu byla Božíhodová vycházka v jednom z největších parků v Čechách (75 ha). Byl založen před koncem 18. století a postupně v něm majitelé, knížata z Auerspergu, vybudovali množství romantických staveb a zákoutí, takže se ve spojení s krajinářskými lahůdkami a vodou protékající řeky Blanice stal park už v době svého vzniku jedinečný. Současným vlastníkem je město Vlašim, je tu zřízena naučná stezka, ze které jsme bohužel mohli projít jen část, ale i ta stála zato.

Každého zaujme vchod do zámeckého areálu Vlašimskou branou, na které jsou erby majitelů zámku.

Vlaąimská brána

Na ostrohu nad řekou Blanicí stával od počátku 14. století gotický hrad, ten byl rozšiřován, opevňován, pak na počátku 17. století přestavěn na renesanční zámek. Dnešní podobu získal v první polovině 19. století při velkých stavebních úpravách, prováděných knížaty z Auerspergu.

zámek od vchodu do parku

Dnes je v zámku kromě školy a sídla několika firem muzeum Podblanicka a turistické informační centrum.

sváteční pohled na vlasimský zámek

V parku jsme zdaleka nebyli sami, dokonce se dá říci, že tu bylo hodně živo, je vidět, že vlašimští jsou zvyklí trávit tu volný čas. Nemůžeme se jim divit, v každé roční, ale i denní době tady mohou ulovit pro sebe něco hezkého.

hrádek na ostrohu nad řekou

Čínský pavilon

řeka Blanice v zámeckém parku

Boľí hod ve vlasimském parku

stezky jsou skvěle udrzovány

romantický výhled k zámku

jarní vody

v parku je několik přechodů přes Blanici

můstek nad bočním ramenem

Poslední zastavení, o kterém se zmíním, bylo asi 10 km za Zručí nad Sázavou, v Ostrově u Bohdanče. Minulý rok jste možná zaslechli, stejně jako my, zprávu o dokončení celkové rekonstrukce areálu zámku a poplužního dvora v Ostrově. Chtěli jsme výsledek vidět na vlastní oči. V roce 2004 koupil zdevastované objekty podnikatel Ing. Mičánek z Bohdanče pro svoji lesní a dřevařskou společnost a v letech 2005–2008 probíhala oprava v ceně 120 milionů. Tvůrci měli snahu nejen zachovat, ale i zdůraznit historickou hodnotu staveb a ducha místa, což se podařilo. Teď je tu sídlo firmy, na bronzových deskách se dočteme, že už ve 12. století bylo místo osídleno, že v době koupě byl celý areál naprosto zchátralý a že v roce 2008 povstal z popela.

zámeček v Ostrově

budovy na druhé straně silnice

areál protíná silnice do Bohdanče

harmonie místa

Majitel prý tehdy řekl, že někdo kupuje ostrovy v Karibiku či ve Středomoří, on že koupí Ostrov na Vysočině.

bronzové lesní ľínky dovádějí

v ráji pozemském

Jestli budete mít cestu do těch míst, označila jsem pro snadnější orientaci Ostrov červeným čtverečkem…

areál zámku a popluzního dvora

Prožili jsme krásný sváteční den a potěšilo nás, že jste dočetli až sem!

4 komentáře - “Radostná velikonoční neděle 12. 4. 2009”

  • zuzi says:

    Taky díky za návštěvu, ta vlašimská zahrada mě láká!!!

  • M+M says:

    Milé káně,jsem ráda, že jsi dolítlo až k nám, prolítlo až na konec a nepřelítlo bez komentáře, jak teď zhusta činím z nedostatku času já. Ty turistické žně mi dávají zabrat, musím si konečně vybrat a ne se s tím babrat.
    O výslužku z každého výletu se snažím, ne vždy se ale povedou buchtičky pěkně křupavé :-)) Díky, zdravím

  • buteo says:

    Fotoalbum s komentářemOno je to u mě následovně:
    Když někdo nabídne fotoalbum míst, kde jsem byl a aspoň trochu znám, moc rád si prohlížím známé věci z jiného zorného úhlu /jiných očí – zní přesněji/.
    Když vy nabídnete obrázky z cest s komentářem a většinou ještě fundovaným, je jedno, zda jsem tam byl nebo ne, vždy se zájmem prohlížím.
    Obrázky bez, můžou být kýčovitě krásné, když nevím o co jde, prolítnu a většinou ani nedolítnu na konec /už mluvím jak to káně sakryš/.
    Mnoho hezkých jarních výletů, nezapomínat na výslužku pro věrné!!!

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist