PostHeaderIcon Sochy W a W

Hlavní nádraží v Praze

Neděle 9. října 2011

V neděli kolem osmé hodiny ranní jsme přijeli na pražské Hlavní nádraží a náš přítel Jarda Vála, který nás pozval na „Kapličkovou barokní cestu“ z Prahy do Staré Boleslavi, nám nabídl na úvod možnost zajímavé exkurze za sochařským uměním doby nedávné. Za okamžik jsme se ocitli na prvním nástupišti před sousoším Flor Kentové představujícím sira Nicholase Wintona s dětmi odjíždějícími v roce 1939 do Anglie.

sousoší na Hlavním nádraží v Praze

Sousoší bylo na Hlavním nádraží odhaleno 1. září 2009 při odjezdu historického Wintonova vlaku z Prahy do Londýna, kam souprava dorazila 4. září 2009 a na její příjezd čekal toho roku stoletý Nicholas Winton. Vlakem cestovalo po stejné trase, kterou odjížděly před sedmdesáti lety z předválečného Československa, dvaadvacet zachráněných židovských dětí a jejich rodinní příslušníci.

Sir Nicholas Winton, tehdy třicetiletý, zorganizoval od poloviny března do začátku srpna 1939 vypravení osmi vlaků, kterými odjelo 669 dětí, jejichž příbuzní, zůstávající v Československu, až na výjimky nepřežili období války. Sir Winton o svém činu nehovořil, na veřejnost se dostala zpráva o dětech zachráněných jeho zásluhou od historičky holocaustu Elizabeth Maxwellové, pak byl o siru Wintonovi natočen filmový dokument a jeho ušlechtilé počínání v roce 1939 vešlo ve známost.

Nicholas Winton s dětmi

Sochařka Flor Kentová se narodila ve Venezuele, žije v Londýně a dlouhodobě se zajímá o předválečné akce na záchranu židovských dětí – už v roce 2003 vytvořila památník umístěný na jedné z londýnských ulic, který představoval děvčátko stojící vedle vitriny ve tvaru kufru, kde byly autentické věci transportovaných dětí. Památník byl v poslední době přemístěn do muzea války a na londýnském nádraží je jiný se stejnou tematikou. Na webu jsem našla volně šiřitelnou fotografii:

sousoší Flor kentové na nádraží v Londýně

I na vídeňském nádraží mají vzpomínku na Kindertransport – v roce 2008, kdy si Rakousko připomínalo 70. výročí násilného připojení k hitlerovskému Německu, byl odhalen památník vytvořený Flor Kentovou k poctě zachráncům a na památku dětí odjíždějících z obsazeného Rakouska do nových domovů.

Kindertransport memorial na nádraží ve Vídni

Přenesme se teď znovu do Prahy.

Věděli jsme, že před pár dny se do blízkosti pražského nádraží, které kdysi neslo jeho jméno, vrátil americký prezident Woodrow Wilson.

socha Woodrowa Wilsona v praze u nádraží

Původní Wilsonova socha autora Albína Poláška (1879–1965) byla odhalena v roce 1928, ale dne 12. 12. 1941, tedy den poté, co Německo vyhlásilo válku Spojeným státům americkým, byla německými vojáky stržena. Teprve 5. října 2011 byla navrácena Praze bronzová kopie původní sochy, vytvořená týmem sochařů. (Vzpomínáte na spor a pranici některých z nich o práva pracovat na soše?)

Nová, tři a půl metrů vysoká socha stojí ve Vrchlického sadech proti nádražní hale, kousek od původního místa, které je už zastavěné. Wilson je zpodobněn, když na Versailleské konferenci (1919) právě povstal z křesla a rozpaženýma rukama žehná svobodným národům Evropy. Woodrow Wilson (1856–1924) byl americkým prezidentem v letech 1913–1921 a vedle T. G. Masaryka měl zásluhu o vytvoření samostatného Československa.

socha amerického prezidenta ve Vrchlického sadech

Součástí památníku je tzv. Cesta svobody, na níž jsou do desek lemujících chodník vyryta jména dárců, kteří finančně přispěli na vznik díla.

O autorovi sochy Albínu Poláškovi, rodáku z Frenštátu pod Radhoštěm, žijícím v Americe, jste už na našem blogu četli ve článku Beskydy 2009, když jsem psala o jeho Radegastovi a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti, které vytvořil pro svůj rodný kraj v roce 1931.

Tolik o našich necestovních zážitcích z pražského Hlavního nádraží.

3 komentáře - “Sochy W a W”

  • Zlobím se na techniku, protože tento komentář vkládám po několikáté, nedaří se a teď ještě zlobí písmo. Promiňte.

  • Naprosto rozumímvaší lítosti, i já mám pocit beznaděje, dívám-li se na současné politické dění. A protože vím, že náprava není jednoduchá a rychlá z důvodu propojenosti špinavostí a hlavně nechuti podstatné části naší reprezentace, obracím se, stejně jako mnoho jiných, ke vzorům, které potřebujeme k dalšímu životu, tedy k ušlechtilým činům, jasným a s dobrým koncem.
    Možná vás moje odpověď neuspokojí, ale mám jen všeobecné informace, nestuduji do hloubky současné dění, proto nemohu na úrovni diskutovat – což neznamená, že nevidím duševní marasmus mocných naší doby a nepřeji si nápravu.
    Díky za komentář, zachovejte přízeň našemu blogu.

  • idol says:

    Sir N. Winton a asociace na současnostPřipomínku nezištných zásluh zmíněného sira Nicolase Wintona z roku 1939 jsem shlédl letos na jaře na Vyšehradě. Měl jsem z toho silný pocit lítosti, že náš současný stát nereprezentují lidé ušlechtilí jako on, nýbrž po nekalém zbohatnutí na úkor druhých toužící zištní mravní ubožáci /x/.
    x) vč. toho na Hradě

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist