Rakovník – Lány

Den české státnosti a návštěva hrobu TGM
Neděle 28. září 2025

Pozvánka sokolského pěveckého sboru Foerster Jihlava k účasti na oslavě Dne české státnosti v Rakovníku se nedá odmítnout! Program začínal v 10 hodin, proto jsme z Jihlavy vyjeli autobusem v 6.30. V Rakovníku byla připravena velká oslava nejen ke Dni české státnosti, ale také ke 100. výročí vzniku Světového svazu sokolstva.

Program v hudebním pavilonu Čermákových sadů byl skvělý – defilé významných historických osobností našeho státu bylo pastvou pro oči i duši!!

Program ukončilo vystoupení jihlavského Pěveckého sokolského sboru Foerster a rakovnického sboru Hlasy, závěrem oba sbory i účastníci slavnosti zazpívali Hašlerovu Českou písničku – kdo tam byl, pamatuje si ten silný pocit sounáležitosti!

Je jisté, že po ukončení programu a prohlídce tělocvičny jsme měli zájem poznat město Rakovník, což nám pořadatelé akce umožnili.

Město Rakovník, písemně připomínané už v roce 1252, náleželo k panství královského hradu Křivoklátu. V současnosti tu žije asi 16 500 obyvatel.
Nejdříve připomenu významné osobnosti nejen pro Rakovník – jejich někdejší činnost pro zušlechtění lidské společnosti zdaleka přesahuje dobu, v níž žili.

Původní sochu prvního prezidenta ČSR, kterou v roce 1930 vytvořil akademický sochař Josef Fojtík, zničili nacisté. Po jejím obnovení ji v roce 1953 zničili komunisté. Nová, instalovaná roku 1997, je dílem akademického sochaře Miroslava Pangráce.

Stejnou bronzovou sochu Čtenáře v křesle jsme viděli na Starém Městě v roce 2022 při procházce Silvestrovskou Prahou za historií.

Jeho starší bratr Karel (1870–1924), tenorista, se narodil v Rousínově u Rakovníka. Karel a Emil Burianové tvoří asi nejslavnější sourozeneckou pěveckou dvojici v dějinách opery. Působili po celém světě po boku nejslavnějších pěvců (Ema Destinnová, Enrico Caruso). V roce 1932 byly urny s popelem bratří Burianů uloženy do památníku v urnovém háji v Rakovníku. Odkaz slavných pěvců si město každoročně připomíná hudebním festivalem Rakovník bratří Burianů.

Druhá polovina komentované vycházky patřila historické části města:

Mariánské barokní sousoší je tvořeno sloupem s Pannou Marií a čtyřmi sochami českých patronů: sv. Václava, sv. Víta, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Chrám byl vystavěn na místě, kde ve 13. století stál kostel sv. Mikuláše, který ve století 14. vyhořel. Do dnešní podoby pozdně gotické kamenné stavby byl kostel přestavěn na samém počátku 16. století a zasvěcen sv. Bartoloměji. Zvonice ze stejného období byla postavena v těsné blízkosti chrámu. Autorem novogotické úpravy kostela z konce 19. století je architekt Josef Mocker.

Obdivuhodná Pražská brána z počátku 16. století byla prvním počinem pro výstavbu městských kamenných hradeb.

Na webu města jsem se dočetla, a zde přidávám, že zdejšími významnými obyvateli (kromě již jmenovaných) byli:
František Otta (1848–1939), významný český podnikatel, výrobce mýdla, tvůrce slavné průmyslové značky, jehož Ottovo rakovnické bílé mýdlo s rakem je dodnes známým pojmem a synonymem kvality.
V Rakovníku vyrůstal divadelní a filmový herec, dramatik, scénárista, jedna z nejvýraznějších hereckých osobností českého divadla dvacátého století Zdeněk Štěpánek (1896–1968).
Zikmund Winter (1846–1912), historik, spisovatel, autor řady kulturně-historických studií, povídek a novel (Rozina Sebranec, Mistr Kampanus atd.). Působil v letech 1874–1884 jako profesor dějepisu, zeměpisu, češtiny a němčiny na reálné škole v Rakovníku.

Sbormistr Ing. Pavel Brada zajistil k radosti všech prohlídku zámku v Lánech, kde téměř nikdo z nás jihlavských dosud nebyl. Průvodce byl vynikající, viděli jsme historické místnosti, známé dosud jen z televize a užívali jsme si té možnosti při zajímavém komentáři.

Při skvěle komentované prohlídce jsme se seznámili s reprezentačním patrem zámku a jeho historií – prohlédli jsme si mimo jiné pracovnu TGM, Knihovnu s krbem, Žlutý audienční salon a Modrou jídelnu. Spojovací chodbou jsme pak prošli do Hudebního salonu a Velké jídelny – příval radosti nás neopouštěl.

Další část návštěvy jsme strávili procházkou v parku a žasli nad výhledy, které se z různých míst nabízely. Skutečně to byl krásný den, kdy jsme oslavili a ocenili vznik naši republiky a pro tu chvíli zapomněli na skutečnosti, které se v nynější politice dějí.

Před odjezdem ještě prohlídka artefaktů před bránou do zámeckého parku:

Nelze odjet z Lán (a zvláště ve Státní svátek Dne české státnosti) bez pietní návštěvy hřbitova:

Jsem ráda, že nám Míla ukázala i původní hrob Charlotty Garrigue Masarykové, která zemřela dříve než její manžel.

Související článek:
Křivoklát – Lány – Stochov