Komentovaná vycházka Ústředním hřbitovem
Středa 5. listopadu 2025
Jihlavští turisté se při příležitosti 105. výročí vzniku Turistického klubu Čeřínek sešli na hřbitově, aby uctili památku svých předchůdců, kteří zanechali výraznou stopu nejen v jihlavské turistice, ale i v kulturním a společenském životě města.
Ujala jsem se vedení vycházky a úvodem zmínila vznik turistických klubů v Českých zemích a popsala, jak probíhaly tyto události na Jihlavsku. K tomu bylo potřeba se vrátit až do konce 19. století:
v roce 1884 vznikla Pohorská jednota Radhošť, roku 1888 Klub českých turistů a třetí samostatnou turistickou organizací v českých zemí byl Turistický klub Čeřínek, založený 12. 12. 1920. Jeho vzniku předcházelo v 90. letech 19. století a v prvních letech století dvacátého formování jak turistického odboru, tak klubu velocipedistů i lyžařského spolku – nebylo výjimkou, že nadšenci se angažovali ve všech – tehdy nastal v celé Evropě příklon k tělovýchovnému hnutí i k turistice spojené s poznáváním.
Pro jihlavskou turistiku je významný vrch Čeřínek, který si vlivem výhodného položení a snadné dostupnosti z celého regionu, nádherných možností pro turistiku a skvělých lyžařských terénů vysloužil přízvisko kolébka jihlavské turistiky.
Zopakovali jsme si mezníky v historii našeho klubu:
V roce 1896 vznikl první odbor turistiky, o němž se dochovaly zprávy jen do roku 1900;
v roce 1912 byl založen Český spolek pro zimní sporty – roku 1913 zřídili členové na Čeřínku první lyžařskou chatu na Vysočině, která je dosud v provozu;
12. 12. 1920 byl lyžařský spolek zrušen a jeho členové tentýž den založili Turistický klub Čeřínek, jehož předsedou byl zvolen Mg.Ph. František Srdínko – klub vystavěl roku 1923 nedaleko lyžařské chaty velkou dřevěnou turistickou chatu, která shořela do základů 16. 1. 1934;
v září 1934 byla uvedena do provozu nová, zděná chata s restaurací a možností ubytování – velkou zásluhu na tom měl nový předseda klubu Oskar Herza, který ve 44 letech v létě 1938 zemřel;
nástupcem ve funkci byl Jan Hynek – ten v únoru 1946 spojil Turistický klub Čeřínek s odborem Klubu českých turistů Jihlava, založeným v roce 1927 – od té doby užívá náš odbor název Klub českých turistů Čeřínek Jihlava;
od 50. let 20. století byly turistické odbory začleňovány do Tělovýchovných jednot, majetek našeho klubu přešel do vlastnictví ČSTV – do roku 1980 se v předsednictví odboru střídali Ing. Jan Koday a Ing. Stanislav Ambrož, po Ambrožově úmrtí připadla tíha vedení až do roku 1993 na Ing. Jana Kodaye;
roku 1990 byl obnoven Klub českých turistů, odbor KČT Čeřínek zažádal o registraci a navrácení chaty na Čeřínku, která byla vinou dlouholeté špatné údržby zbourána ve 2. polovině 80. let a tehdejší vlastník, ČSTV, vystavěl a dal do provozu novou budovu roku 1988.
Trasu vycházky jsme přizpůsobili umístění hrobů na hřbitově, nikoliv posloupnosti historické.
První světýlko jsme rozsvítili v místě, kde jsme vzpomínali na Ing. Jana Kodaye, nejvýznamnější osobnost jihlavské turistiky – jeho bohatá činnost se datovala od 30. let minulého století až do prvního desetiletí 21. století. Narodil se 28. 6. 1920, byl tedy o půl roku starší než Turistický klub Čeřínek!
Ing. Jan Koday se postupně stal nepřehlédnutelnou osobností Jihlavy a Vysočiny nejen pro své sportovní výkony – on i členové jeho rodiny se věnovali turistice i orientačnímu běhu, pracovali jako cvičitelé mládeže – ale i kvůli organizačním schopnostem, vědomostem, publikační činnosti a vstřícné povaze. Prakticky nebyla turistická akce, na níž by se nepodílel.
V roce 2000 mu byl udělen Čestný odznak Vojty Náprstka, během let následovaly: Cena města Jihlavy a Čestné uznání KČT.
Ing. Jan Koday, který vychoval generace turistů, zemřel v roce 2014. Na celostátní konferenci KČT v roce 2015 byl nestor jihlavských turistů uveden do Síně slávy české turistiky.
Nelze nepřipomenout, že vytvořil seriál (40 článků) Po turistickém značení Vysočinou, Kroniku rodu Kodayů a Historii rodu Šlerků – obě kroniky sahají do 70. let 18. století.
Cestou k místu posledního odpočinku dalšího turistického činovníka jsme postáli u hrobu Johanna Haupta (1849–1928), obnovitele Jihlavského havířského průvodu (1890).
První doložený průvod, který měl připomínat slávu „stříbrné Jihlavy“, se konal roku 1799, kdy se na základě Hájkovy Kroniky české slavilo domnělé 1000. výročí založení města – iniciátorem průvodu byl magistrátní úředník Johann Heinrich Marzy (1722–1801). Po letech začala popularita slavnosti klesat, proto se Johann Haupt, fotograf a muzejní pracovník, rozhodl průvod obnovit a dát mu historickou věrnost. Průvod vycházel vždy před svátkem sv. Jana Křtitele (24. června) z náměstí ke kostelíku na druhém břehu řeky Jihlavy, který je zasvěcen patronu horníků a podle pověsti vznikl roku 799.
Poslední havířský průvod se konal roku 1944, obnoven byl až v roce 1997 a nyní se pořádá každý lichý rok.
Hřbitovní svíčku u pomníku Oskara Herzy (1894–1938) jsme zapalovali s velkou vděčností: jako dlouholetý místopředseda odboru se po smrti prvního předsedy Mg.Ph. Františka Srdínka ujal na podzim 1933 vedení klubu a hned v lednu následujícího roku se museli členové odboru vyrovnat s dalším neštěstím – turistická chata vyhořela do základů! Oskar Herza byl ten, který organizoval okamžitou obnovu, takže v září téhož roku byla předána veřejnosti nová, zděná chata, která sloužila až do osmdesátých let 20. století. V létě 1938 dostal Oskar Herza zápal plic a ve 44 letech zemřel.
Jeho nástupce ve funkci Jan Hynek (1892–1973) se stal v únoru 1946 po spojení Turistického klubu Čeřínek s odborem KČT Jihlava (vznikl v roce 1927 a věnoval se převážně turistickému značení) předsedou nově vzniklého odboru s názvem Klub českých turistů Čeřínek Jihlava, který dodnes používáme.
Tělesné ostatky Jana Hynka byly uloženy na rozptylové loučce krematoria v Brně.
Další vzpomínka patřila Oldřichu Jelínkovi (1921–2004), celoživotnímu turistovi, který pořádal nádherné výlety a komentované vycházky, pak jsme se zastavili u pomníku JUDr. Osvalda Haičmana (1878–1928) a MUDr. Leopolda Fritze (1813–1895), významných regionálních pracovníků a přešli k místu posledního odpočinku JUDr. Karla Maláta (1848–1907), legendárního starosty jihlavského Sokola a významné jihlavské osobnosti, který se roku 1896 stal předsedou prvního odboru Klubu českých turistů (zanikl 1901).
JUDr. Haičman byl členem ústředního výboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a předseda jihlavského okrsku. Členem Národní jednoty byl i Mg.Ph. František Srdínko. Tato organizace prosadila založení Lidové malírny v Telči – její pracovnice v roce 1915 vymalovaly interiér lyžařské chaty na Čeřínku.
U hrobu Mg.Ph. Františka Srdínka (1874–1933), zakladatele Turistického klubu Čeřínek a jeho prvního předsedy, jsme si připomněli jeho význam pro vznik a stanovení pravidel fungování klubu.
V době, kdy Turistický klub Čeřínek vznikl, byl vrch Čeřínek známý svými sportovními a výletními aktivitami – od roku 1913 tu stála lyžařská chata, která zdaleka nedostačovala zájmům, které lidé po konci 1. světové války a vzniku ČSR měli. Nově založený klub si dal za úkol postavit další budovu, která by zájmy veřejnosti uspokojila. Úkolu se ujal pan lékárník Srdínko se svými spolupracovníky a v září 1923 byla předána do užívání dřevěná chata, která sloužila k naprosté spokojenosti až do ledna 1934, kdy do základů vyhořela. Předseda Srdínko byl této tragédie „ušetřen“ – v říjnu roku 1933 náhle zemřel.
Osobnost prvního předsedy si zaslouží, abychom o něm věděli více:
narodil se ve Vraném u Slaného do velmi dobře situované rodiny a dostal nejlepší možné vzdělání. Po studiu se usadil v Jihlavě a jeho lékárna získala výbornou pověst. Připomněli jsme si osobní vzpomínku, kterou na tomto místě uvedl při příležitosti oslav 120. výročí založení KČT Ing. Jan Koday (je uvedena také v Almanachu vydaném v roce 2020 ke 100. výročí založení KČT Čeřínek Jihlava).
Během jihlavského působení byl František Srdínko kromě svého hlavního zájmu o prosperitu turistického klubu významným činovníkem mnoha spolků a jednot, v nichž měl pro své noblesní vystupování a pracovitost významné postavení.
Mg.Ph. František Srdínko obdržel roku 2004 Cenu města Jihlavy – in memoriam a na celostátní konferenci KČT byl v roce 2011 uveden odbor KČT Čeřínek Jihlava a jeho první předseda František Srdínko do Síně slávy české turistiky. (viz článek Síň slávy české turistiky)
Dále jsme rozžehli světýlka a s vděčností postáli u několika hrobů turistických přátel, kteří zanechali výraznou stopu v regionální turistice a v našich srdcích. Jmenujme Karla Tůmu (1928–2014), který obdržel v roce 2010 Cenu primátora statutárního města Jihlavy za celoživotní přínos v oblasti turistiky a sportu a následujícího roku byl vyhlášen za trenérské úspěchy Nejlepším sportovcem Jihlavska.
Jeho blízkou spolupracovnicí byla Zdeňka Hošková (1937–2015) – s manželem Františkem (1934–2021) se jako učitelé dlouhá léta věnovali výchově mladé turistické generace a pořádali akce pro členy odboru i veřejnost.
Vzpomněli jsme i na Jana Korbela (1950–2024), dlouholetého člena a funkcionáře odboru, častého pořadatele vycházek a skvělých týdenních putování slovenskými horami vždy v září, a na Květu Schovánkovou (1925–2018), aktivní dlouholetou členku a respektovanou funkcionářku odboru, pořadatelku vycházek a pochodů.
Poslední zastávkou, kde jsme uctili památku jednoho z předsedů KČT Čeřínek, byl hrob Ing. Stanislava Ambrože (1926–1980), který s Ing. Janem Kodayem jako předsedové turistických oddílů při Tělovýchovných jednotách, kam byly v 50. letech minulého století začleněny, zajišťovali prosperitu akcí a současně se aktivně věnovali oddílům orientačního běhu. Součinnost obou významných předsedů trvala více než 25 let, až do doby předčasné smrti Ing. Ambrože, a byla známkou stability turistického odboru.
Ing. Ambrož využíval dobrou znalost němčiny a angličtiny jako průvodce cestovní kanceláře Sport Turist a provázel zahraniční účastníky zvláště na túrách ve Vysokých Tatrách, které miloval.
Z této sekce hřbitova jsme odcházeli po zastávce u hrobu prvního českého starosty Jihlavy JUDr. Rudolfa Veverky (1880–1949), který tuto funkci, do níž ho pro jeho výrazné sociální cítění volili jak čeští, tak němečtí občané, zastával v letech 1925–1933.
Cestou k východu ze hřbitova jsme se zastavili u velmi zajímavého objektu hřbitovní architektury, u hrobky průmyslníka Karla Löwa (1849–1930), podnikatele z jihlavské čtvrti Helenín.
Hrobku vybudoval v roce 1912 německý sochař a medailista Felix Georg Pfeifer podle návrhu britského architekta a textilního návrháře Charlese Francise Annesleye Voyseyho (1857–1941). Podle dostupných materiálů se jedná o jedinou spolupráci těchto dvou významných osobností na území České republiky, navíc zřejmě o jediný objekt britského architekta realizovaný v kontinentální Evropě.
Další zajímavé zastavení bylo u hrobu JUDr. Theodora Fischera (1859–1934), prezidenta jihlavského krajského soudu, syna významného hudebníka Heinricha Augusta Fischera (1828–1917). Za záslužnou práci v hudebním životě Jihlavy bylo Heinrichu Fischerovi uděleno v roce 1908 čestné občanství. Oba, otec i syn Fischerovi, byli celoživotními přáteli Gustava Mahlera – Heinrich jako sbormistr Mužského zpěváckého spolku a regenschori dvou jihlavských chrámů byl učitelem mladého Gustava Mahlera, do konce života zůstal s ním ve spojení a sděloval mu jihlavské novinky, spolužák Theodor se staral o vypořádání dědictví po rodičích, když v době jejich smrti (1889) byl Gustav Mahler ředitelem Královské uherské opery v Budapešti a jako významný dirigent cestoval po Evropě.
O hrob se léta starali manželé Poukarovi, v roce 2025 byl sem uložen popel Ing. Josefa Poukara (1944–2025), iniciátora postavení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě.
Poslední vzpomínka patřila Ing. Františku Bradovi, celoživotnímu sportovci a projektantovi lyžařské sjezdovky na Čeřínku,
Samozřejmě jsme uctili památku řady našich přátel-turistů, kteří už kráčejí po nebeských stezkách, a také významných občanů jihlavských, jejichž práce pro veřejnost má přesah do dnešních dob.
Podobná vycházka s názvem Vzpomínka na významné jihlavské členy KČT se konala 23. 11. 2023, zprávu o ní jsem napsala pro web KČT Čeřínek a pro časopis Turista (1-2/2024, str.68, 69).
Dnes jsou ve článku fotografie z roku 2023 i 2025 – jejich autorkami jsou Iva Svobodová, Míla Bradová a Věra Veselá.