Naučná stezka Čeřínek opravena

Členové Klubu českých turistů a úřad městyse Dolní Cerekev odvedli kus dobré práce
Pondělí 15. února 2016

Naučná stezka Čeřínek, kterou vytvořili členové základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Dolní Cerekvi, slouží veřejnosti od druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Během té doby bylo nutné zprůchodňovat stezku, udržovat značení trasy a opravovat dřevěná zastavení s informačními tabulemi tak, aby stále poskytovala návštěvníkům komfortní služby.
Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina pořádané 19. března 2016 na Čeřínku bylo dobrým důvodem rozsáhlejší revitalizace naučné stezky – organizátoři akce předpokládali zájem účastníků o jedinečnou lokalitu v masivu Čeřínku, a perfektní stav stezky byl tedy žádoucí. Na konci roku 2015 se jihlavští značkaři KČT domluvili na spolupráci se Zdeňkem Jirsou, starostou městyse Dolní Cerekev, který je vlastníkem Naučné stezky Čeřínek, a stanovili harmonogram prací. V mírné zimě, která letos panovala i na Vysočině, bylo možné realizovat hlavní část úkolu v polovině února. Když skupina sedmi turistů přijela v pondělí 15. února do Dolní Cerekve, měla zajištěný potřebný materiál a dřevěné stojany jednotlivých zastavení, které bylo nutné na příslušných stanovištích pevně zabudovat do země, byly ve spodní části osazeny kovovými nástavci.

nakládání betonu a ostatního materiálu

Stěžejním materiálem pro opravu byl beton a hlavním pracovním nástrojem kromě rukou ochotných turistů půdní vrták o průměru 15 cm.

půdní vrták o průměru 15 cm

Mirek Novák, občan Dolní Cerekve a zaměstnanec úřadu městyse, měl na multikáře svědomitě připravené vše, co bude během dne k práci potřeba.

první zastávka je v pískovně u tabulí č. 2 a č. 3

používali potěrový beton PCI Pericem EBF 04

Před vstupem na Naučnou stezku Čeřínek je nejvhodnější doba seznámit se se základními údaji. Stezka je 6,5 km dlouhá, výchozí bod leží v nadmořské výšce 550 m u rybníka Chudý, necelé dva kilometry od Dolní Cerekve, nejvyšší bod se nachází na vrcholu Přední skály ve výšce 712 m. Stezka má 14 zastávek, ke kterým můžeme dojít oběma směry, prohlídka trvá asi 4 hodiny. Návštěvník se na ní seznámí s geologickými a geomorfologickými zvláštnostmi masivu Čeřínku – na území stezky, která vede Přírodním parkem Čeřínek, je řada biologicky cenných lokalit.

zákres trasy Naučné stezky Čeřínek na mapě KČT

V roce 2003 sestavila Ing. Alena Slavingerová, která byla od samého počátku spolu s manželem Ing. Milanem Slavingerem účastnicí budování stezky, dokument Historie vzniku, budování a provozu Naučné stezky Čeřínek, který je souhrnným a přehledným zdrojem informací – nepostradatelné byly i pro tento článek. V odstavci „Zrození myšlenky“ napsala autorka:
„ V šedesátých letech dvacátého století začal působit na Základní devítileté škole v Dolní Cerekvi učitel Ortwin Tauber. Jeho soukromý zájem o přírodu doplněný odborným vzděláním přírodovědného směru ho předurčoval k tomu, aby tuto svou zálibu zaměřil na konkrétní činnost v přírodě. Příroda v okolí Dolní Cerekve, zejména v masivu Čeřínku velmi bohatá botanicky, zoologicky a geologicky, nabízela široké možnosti zkoumání. Během dlouhodobého průzkumu nashromáždil RNDr. Tauber takové množství odborného materiálu, že mohl uvažovat o návrhu trasy naučné stezky, která by několik přírodně zvláště zajímavých míst propojila. Scénář šestikilometrové trasy naučné stezky rozčleněné do 14 zastávek byl jedním z konkrétních výsledků jeho mnohaleté činnosti.“

mapka NS Čeřínek s vyznačením polohy jednotlivých zastávek; zdroj web

O realizaci naučné stezky začali členové ČSOP uvažovat v průběhu roku 1980, práce svépomocí byly zahájeny v únoru 1981 a podílelo se na nich mnoho jednotlivců i organizací – bylo potřeba vytýčit a zprůchodnit trasu, vyrobit značky a informační tabule – s tím bylo spojeno mnoho dalších nezbytných záležitostí.

„V únoru roku 1984 byla trasa naučné stezky oficiálně schválena Krajskou správou státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Naučná stezka byla připravena k otevření. Slavnost se konala dne 26. 5. 1984 u Formanské studny a její součástí bylo také „Otvírání studánek“ píše Ing. Alena Slavingerová v brožuře.

V roce 1984 navázali budovatelé stezky spolupráci se značkaři KČT pod vedením Ing. Ivana Bohatého – ti od té doby pravidelně každé tři roky obnovují značení na trase naučné stezky a průběžně udržují stojan s turistickou vývěsní mapou a směrovník, které instalovali v roce 1985 na „Městečku“ v Dolní Cerekvi. Současně značkaři iniciovali zákres Naučné stezky Čeřínek do mapy KČT č. 79 – Jihlavsko.
Poslední důkladná oprava informačních dřevěných zastávek se uskutečnila v devadesátých letech, takže byl nejvyšší čas pro korekci.

první stříška čeká na usazení

zasypat betonem a zalít vodou

zastavení č. 2 - Geologie - bude zase dobře sloužit

Pro úplnost uvedu texty na infotabulích – jsou vytvořené na podkladě Průvodce naučnou stezkou Čeřínek, která byla tiskem vydaná v roce 1989 – autor RNDr. Ortwin Tauber v ní populární formou zveřejnil své mnohaleté poznatky o lokalitě, která stojí za bližší poznání.

text na infotabuli Geologie; www.svatosi.cz

pokračování textu na infotabuli Geologie

Nedaleko zastavení č. 2 – Geologie umístili tvůrci stezky zastavení č. 3 s názvem Půdy.

usazování přístřešku č. 3 - Půdy

I tento informační stánek byl se zdarem ukotven – máme možnost si před ním představit dnešní výkonný tým:

šest členů Klubu českých turistů z Jihlavy a pracovník úřadu městyse Dolní Cerekev

Na obrázku jsou zleva: Jiří Veselý, předseda KČT Čeřínek Jihlava a Vladimír Holec, člen KČT Tesla Jihlava, dále značkaři Václav Plánka (KČT Tesla) a Mirek Svatoš (KČT Čeřínek), Mirek Novák z Dolní Cerekve, Ladislav Březina z KČT Tesla Jihlava a zcela vpravo je značkař František Janeček z KČT Tesla Jihlava.

text na tabuli zastávky č. 3

Je samozřejmé, že skupina realizátorů nemohla respektovat posloupnost zastávek podle scénáře naučné stezky, ale musela se řídit dopravními možnostmi – nejsnadněji přístupnou lokalitu „u pískovny“, tedy zastavení č. 2 a č. 3, mají za sebou, teď se přesunuli k přístřešku č. 4.

opravárenská dílna se přesunula k zastavení č. 4 nazvanému Vznik údolí, tvar terénu

Půdní vrták byl sice skvělým pomocníkem, většinu jam bylo ale nutné kvůli kamenitému podloží vykopat ručně.

každý přístřešek je usazován v jiném prostředí

korpus má značnou váhu

povedlo se!

text na tabuli zastavení č. 4; www.svatosi.cz

Kvůli přehlednosti a orientaci zařazuji plánek trasy uvedený na začátku NS a připojuji názvy jednotlivých zastávek.

trasa stezky na úvodní tabuli

Přehled zastávek:

  1. Podnebí
  2. Geologie
  3. Půdy
  4. Vznik údolí, tvar terénu
  5. Voda – Formanská studna
  6. Přírodní památka Přední skála
  7. Skalní mísy
  8. Mrazové sruby
  9. Žlábkové škrapy
  10. Přední skála – vrchol
  11. Pseudokar
  12. Rostliny a živočichové
  13. Stříbrné doly
  14. Poznej a chraň přírodu

přesun k zastavení č. 8 - Mrazové sruby

příprava k osazení zastávky č. 8 poblíž kamenného moře

zastavení č. 8 je na západním svahu Přední skály

usadit přístřešek není jednoduché

ještě vyrovnat podle vodováhy...

můžeme betonovat

Vladimír, Jirka a Mirek dokončují práci na zastavení č. 8, ostatní už přecházejí k dalšímu přístřešku

Věřím, že zájemcům se podaří přečíst i následující text „Mrazové sruby“ z infotabule č. 8.

text na tabuli zastavení č. 8

Jen o pár desítek metrů dál a několik metrů výš má své místo zastavení č. 9 pojmenované autorem tajemným názvem „Žlábkové škrapy“ – tato lokalita je jednou z nejpůvabnějších a zároveň nejcennějších na celé trase. RNDr. Tauber o ní píše:
„Pro starší čtvrtohory je typické střídání teplejších a chladnějších období (doby ledové a meziledové). Na Českomoravské vrchovině nebyl vytvořen ledovec, přesto zde panovalo tundrové klima, jehož účinky podmínily vznik kryoplanačních plošin rozpadem skalních výchozů, jejichž pozůstatky dnes tvoří mrazové sruby se svislými stěnami, kamenné proudy, kamenná moře a svahové hlíny na kryoplanačních terasách.
Ve třetihorách, ale hlavně ve čtvrtohorách, vznikly zajímavé mikrotvary na povrchu skalních výchozů nebo na povrchu izolovaných balvanů, v holocénu vznikly činností člověka četné antropogenní tvary povrchu. Pro území naučné stezky je příznačné zachování téměř nedotčeného stavu krajiny, zejména na západním svahu Přední skály a v její hřbetové části, což je z hlediska zachování přírodovědeckých a kulturních hodnot pro studijní účely nesmírně cenné.“

zastavení č. 9 - Žlábkové škrapy - má stanoviště poblíž mrazových srubů (č. 8)

není snadné najít správnou pozici pro usazení nosníků

usazování přístřešku č. 9

zastavení Žlábkové škrapy vstupuje do další fáze svého života

betonování v balvanovém poli

septeto dobrovolníků je virtuózně sehrané

text zastavení č. 9

Zařazuji ofocenou Tabulku geologického času a věřím, že přes nedokonalost obrázku bude k užitku – nikde na internetu jsem totiž nenašla přehlednější než tuto, kterou vytvořil autor stezky:

přehledná tabulka geologického času

Tvůrci stezky z Dolní Cerekve průběžně spolupracovali i s Lesní správou Jihlava, na jejímž území stezka leží – výsledkem je financování a umístění dvou stylových dřevěných přístřešků pro návštěvníky stezky – jeden je od roku 2001 na Přední skále,

altán na svahu Přední skály vybudovala Lesní správa Jihlava

druhý poblíž Formanské studánky:

přístřešek u Formanské studánky

Ze spolupráce s Okresním úřadem Jihlava vzešel roku 1999 propagační materiál pro veřejnost se základními informacemi o stezce – ten je rozebrán a bylo by vhodné další vydání.

Zatím neviditelná dokumentaristka Míla Bradová neúnavně pořizovala snímky průběhu prací i svých horlivých a přičinlivých kolegů:

Václav Plánka z KČT Tesla Jihlava, značkař

Jirka Veselý z KČT Čeřínek Jihlava

František Janeček z KČT Tesla Jihlava, značkař, za ním Mirek Novák z Dolní Cerekve, pamětník začátků budování stezky

Na předešlých obrázcích je dobře vidět i značení stezky a zvětralé zaoblené balvany – je zážitkem pobýt na hřbetu Přední skály…

další štace je zastavení č. 11 - Pseudokar

Pod tajuplným a pro laika nepříliš jasným názvem se skrývá romantické skalisko, které na první pohled nijak neinzeruje svoji jedinečnost.

ojedinělý geomorfologický tvar zvaný "pseudokar"; foto I. Svobodová

Podívejte se, jak Míla Bradová, předsedkyně KČT Tesla Jihlava, dlouholetá značkařka a autorka mnoha dokumentů s turistickou tematikou zachytila průběh opravy zastavení č. 11:

snad jsme vybrali to správné místo pro osazení?

tož zabereme...

musíme to zkusit jinak...

jáma pro podstavec musí být upravena

ano, teď sedí přesně!

ještě uklidit kolem zastávky a jdeme dál!

co je "pseudokar"? - text z infotabule č. 11

Mirek Novák, který řídil multikáru s materiálem a dobře zná zdejší lesní cesty, stanovil v této chvíli jako nejvýhodnější variantu přejezd k zastávce č. 7 – Skalní mísy. Tam přišla podpořit kolegy turisty členka KČT Tesla Jihlava, žijící v Dolní Cerekvi.

k zastavení č. 7 - Skalní mísy - přišla kolegy turisty podpořit členka KČT Tesla Jihlava, bytem v Dolní Cerekvi

Byl už nejvyšší čas opravit zemdlené stanoviště ve svahu posetém balvany s jedinečným uměleckým výtvorem přírody, nádhernými skalními mísami, nositeli poselství z propasti minulých věků.

přístřešek v lokalitě skalních mís se sotva drží na nohách

osazování přístřešku s infotabulí "Skalní mísy"

pracovní souznění u zastávky č. 7

Nyní zařazuji přepis textu z infotabule – věřím, že pro mnoho čtenářů bude zajímavý:
Skalní mísy vznikly přirozeným zvětráváním povrchu horniny. Na počátku vývoje skalní mísy je tzv. zárodečná prohlubeň. Při pečlivém pozorování povrchu balvanů lze tyto nepatrné sníženinky snadno pozorovat. O poznání déle než v okolí se v nich udržuje voda, zadržuje se v nich prach a různé částice. Zde dochází k intenzivnějšímu zvětrávání a prohlubování mísy. Při větším zahloubení se zde tvoří vodní hladina. Přebytečná voda odtéká v nejnižším místě obvodu mísy a postupně se prohlubuje v tzv. odtokový járek. Až dosáhne úrovně dna mísy, nastává poslední stádium vývoje – stádium zániku. V mísách všech stádií se zadržuje organický a anorganický substrát, který působí agresivně na stěny mísy a dochází posléze k jejímu zániku totálním rozpadem mísy nebo celého balvanu.

Rozhodující roli při zahloubení sehrává nerostné složení horniny, klimatické podmínky a agresivita v míse stagnující vody, dále organický substrát, který se spolu s anorganickou složkou stává živnou půdou rostlin, jež značně urychlují proces zvětrávání.
Mísy jsou dílem klimatu starších nebo mladších čtvrtohor, tvoří se i v současném období. V každém případě jsou výsledkem působení přírodních sil. Dříve byly považovány za lidské dílo a dodnes jsou v lidovém podání známy jako „obětní mísy“.

Nastal čas opravy zastavení č. 6 nazvaného Přední skála – chráněný přírodní výtvor. Je to jeden z protáhlých hřbetů masivu Čeřínku, nejbohatší z hlediska tvarů reliéfu.

tak zbědovaně se podpíral stojan s infotabulí č. 6

bylo třeba opravit stříšku...

půdní vrták tu byl účinným pomocníkem

osazování opravené stříšky

sedí dobře?

příčná břevna jsou opravena, stojan bude dále sloužit

je třeba opravit i skromnou lavičku na svahu Přední skály

přístřešek je zavětrován, bude se betonovat

fotografka Míla Bradová u opraveného zastavení č. 6 - Přední skála

informace o Přední skále

Zastavení č. 5 – Voda – nebylo potřeba opravovat, neboť trámce držící stříšku a informační tabuli před několika lety podlehly zubu času, uhnily a byly vyměněny – vlastníci stezky věří, že nyní užité kovové nástavce mají podstatně delší životnost.

zastavení č. 5 - Voda

text z infotabule č. 5

Další informace uvedené na ceduli:
Hustotou toků 0,6 – 1,00 km na km2 se území Čeřínku řadí mezi oblasti se střední hustotou toků. Vydatnost pramenů na svazích Čeřínku se pohybuje 0,011 – 1,5 l/sek. Teplota vody je u jednotlivých vývěrů poměrně stálá, pohybuje se individuálně 5,9 – 10°C podle ročního období. Voda na Čeřínku se označuje jako velmi měkká (0,95 – 4,8N). Chemická reakce se pohybuje v rozmezí hodnot pH5,4 – 6,7.

Koloběh vody
Hybnou silou je sluneční záření. Odpařováním a transpirací se vodní páry dostávají do ovzduší, kde je rozptylují větry a po ochlazení se kondenzují a ve formě srážek spadnou na oceány a kontinenty. Na souši vodu zachytí vegetace nebo půda. Ta je propustí až na nepropustné podloží – podzemní zásoby vody. Část vody odtéká říčním systémem zpět do moří a oceánů.

Pár desítek metrů od srubu pro návštěvníky je Formanská studna – pro její představení použiji oskenovaný obrázek z propagačního materiálu:

propagační materiál s obrázkem Formanské studny, kterou vyfotil Ing. Milan Slavinger

K její existenci se vztahuje tento text na tabuli zastavení č. 5:
Voda ve Formanské studni má zvýšený obsah manganu. Na jaře 1982 byla skupinou ochránců přírody vyčištěna a 15. května se zde konala oficiálně jarní slavnost „Otvírání studánek“.
V minulosti sloužila voda ze studny k napájení zvířat formanů, dopravujících tudy náklady do Dolních Hutí, Rohozné a Dolní Cerekve. V blízkosti studny stávala kůlna pro přespání dělníků a ustájení zvířat.
Studna je hluboká 2,5 m, obsahuje přes 1 m vody.

Při delším přesunu po hydrologické „střeše Evropy“ k zastávce č. 12 si parta dobrovolníků trochu odpočine – práce je těžká a všichni se snaží, aby dílo bylo dnes dokončeno. A čas je neúprosný…

oprava zastávky č. 12 - Rostliny a živočichové - začíná

harmonický pracovní soulad

hotovo!

stručná informace na zastávce č. 12

Atraktivní zastávku č. 13 s názvem „Stříbrné doly“ umístili tvůrci stezky na terénní nerovnosti zvané obval – pamětníci prý toto místo nazývali „U vlčí jámy“. Těžba stříbrných rud, která v těchto místech začala kolem poloviny 13. století, byla prováděna nejčastěji shora kopáním jámy, po jejímž obvodu byla sypána hlušina. Terénní tvar, který takto vznikl a jehož dno je dnes již zasypáno, se nazývá obval. Kromě šachet se těžilo i ve štolách. Úpadek dolování nastal v 15. století a přes pokusy v pozdějších dobách nebyla už těžba rud obnovena.

u obvalové jámy umístili tvůrci stezky zastavení č. 13 - Stříbrné doly

přístřešek stojí na terénním útvaru z hlušiny zbylé po těžbě stříbrných rud v polovině 13. století

dokončovací práce na zastávce č. 13

text na informační tabuli zastávky č. 13

sedm statečných

zasloužená radost

rozverní hoši v modrém

Následoval přesun na začátek naučné stezky, tedy k zastavením č. 1 a č. 14. Úvodní stanoviště také prošlo dřívější mimořádnou opravou, protože okolní terén je značně podmáčený – blízkost dvou rybníků a tůňky je užitečná mnoha živočichům, ale dřevěným nosníkům vůbec neprospívá.
Kromě mapy se zákresem trasy a jednotlivých zastavení jsou na tabuli informace o zdejším podnebí:

zajímavý text z tabule č. 1 na začátku trasy Naučné stezky Čeřínek

Osm vytrvalců úspěšně přestálo drobné nástrahy, které provázejí každou podobnou činnost, ignorovalo poměrně chladné počasí a jejich dnešní práce konečně vstoupila do závěrečné fáze.

zbývá osadit poslední přístřešek - zastavení č. 14

vztyčit dřevěný přístřešek je tvrdá práce

každá ruka tu má svůj úkol

nastává další fáze opravy zastavení č. 14 s názvem "Poznej a chraň"

namíchaný beton usnadňoval práci

dokumentaristka Míla zachytila věrně každý pracovní postup

konečný úklid posledního zastavení

konec díla

Ing. Alena Slavingerová zakončila text brožury o historii Naučné stezky Čeřínek slovy:
„Od doby vzniku přivedla stezka do krásných zákoutí Čeřínku tisíce lidí. Učila je všímat si zvláštností, které tu příroda připravila a snažila se vést je k poznání, že lidé se bez přírody neobejdou.
Stopa v krajině v podobě naučné stezky, kterou v ní skupina ochránců se svými pomocníky zanechala, zůstane snad stopou trvalou. Přejme si, aby ti, kteří na jejich dílo navážou, pokračovali se stejným zanícením a nadšením. Vždyť některé věci se dělají především srdcem.“

památeční foto

dobré dílo se podařilo!

Krátká návštěva u starosty Dolní Cerekve Zdeňka Jirsy, který s potěšením vyslechl hlášení o zdárném dokončení plánovaných prací a ocenil příkladnou součinnost turistů, přinesla příslib budoucího zkvalitnění zastávek na naučné stezce.

posezení u kávy se starostou Dolní Cerekve Zdeňkem Jirsou

A teď už vám nezbývá než vypravit se na Čeřínek a projít naučnou stezku – nebudete zklamáni! 🙂

7 odpovědí na “Naučná stezka Čeřínek opravena”

  1. Ahoj M+M,
    perfektně jste zpracovali dokumentaci pro archiv a já jsem si konečně v klidu pročetl obsah tabulí na jednotlivých panelech. Skvělá práce.
    Díky F.

    1. I já jsem se divila, kolik zajímavého je na panelech NS – venku to člověk tak rychle a dobře nevstřebá 🙂
      Děkujeme za návštěvu a pochvalu, udělala nám radost! 🙂

  2. No,klobouk dolů!!! Dobrá parta a láska k překrásnému kousku Vysočiny. To je super!Všichni jste odvedli velký kus práce. Moooc Vám všem děkuji za turisty a všechny návštěvníky Čeřínku. Jezdila jsem do těchto míst už dříve,ale vidím,že stále je co objevovat.Moji zkušenost budu předávat dál!Díky za pro mne nové a zajímavé informace.Jíťa

  3. Děkujeme Jitce i Vaškovi za návštěvu a přečtení toho dlouhého článku – jsme rádi, že stezka je výrazně opravena a věříme, že mnoho lidí to potěší – na Čeřínku je opravdu krásně!

  4. Je skvělé, že se povedla oprava stezky před zahájením na Čeřínku a taky, že se našla parta
    lidí ochotných přiložit ruku k dílu.

  5. Ahoj Svatoši, moc hezky zpracováno. Kdybych to věděl, že se to chystáte zveřejnit ani bych si to při „Zahájení turistické sezóny“ nemusel znovu procházet a zvolil bych jinou trasu. Je to moc zajímavé a poslouží to veřejnosti cennými informacemi.
    Vydržte, jen tak dál.
    Vašek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*