První výročí

Návštěvník našich stránek si možná všimne v oddílu „archiv“, že první zápis je z května 2007. Je to tedy jeden rok, co jsme podlehli sladkému mámení, které nás obestře s každou pochvalou od čtenáře. Má za následek puzení vyloudit znovu nějaké vlídné slovo…

O prvním výročí se zmiňuji proto, že nevím, bude-li nějaké další…

Chci vysvětlit, jak se stalo, že jsme si troufli oslovovat veřejnost. Věřili byste, že jsme to měli nařízené? Aby to neznělo tak kategoricky, změním výraz na „bylo záhodno“. Zúčastnili jsme se totiž kurzu GPS na VŠP a nahrání prošlé trasy na blog a její popis doprovázený fotografiemi byl součástí závěrečné práce. Nedokážu smysluplně vysvětlit, proč jsme v té zprvu klopotné (ale vzrušující) práci pokračovali. Kurz ovládání přístoje GPS má ten výsledek, že už se ani mašinky ani amerického družicového systému nebojíme, ale prý budeme mít za pár let naši, odlišnou evropskou navigaci, takže… Přístroj byl zapůjčený ze školy, zatím zůstalo jen naše povídání a fotky na blogu.

Právě teď jsem (už jen já) účastnicí kurzu Historie našeho regionu a situace při těch přednáškách nejsou pravda tak akční jako byly např. při převodu souřadnicového systému S 42 na WGS 84, ale ani tady není nouze o vzrušující momenty. Jeden z nich se odehrál při exkurzi v jihlavském archivu, když nám tamější pracovnice ukázala originál nejstarší jejich uchovávané listiny z roku 1269, na které je Jihlavě potvrzeno tzv. Právo skladu (převážené zboží muselo býti kupci ve městě nabízeno na vyhrazeném místě k prodeji – velmi laicky řečeno). Pergamen je dokonale zachovaný, latinský text čitelný (prý), akorát vosková dvoustranná pečeť ztratila svoji původní červenou barvu – při pohledu na dokument jsem si uvědomila sílu psaného slova, pak se mě dotkla hloubka času a na chvíli jsem se ztratila ve středověku – mám holt asi bujnou představivost.

Civilnější, ale neméně silný zážitek byl, když jsem se při jedné z přednášek o historii regionu Vysočina dozvěděla o existenci knižní edice Turisticko-vlastivědných průvodců obcemi a jejich okolím. Zatím mám sedm svazků, slíbené mám další tři… Paráda.

Kurz historie ještě zdaleka nekončí, jsem si jista, že mě v budoucnu čekají další uhranutí. Zatím ale v současnosti každý den radostně žasnu, že se najdou ti, kdo věnují svůj čas našemu blogu – zjistila jsem, že váš zájem je kromě turistiky ten nejlepší způsob dobíjení našich baterek.

květen

3 odpovědi na “První výročí”

  1. GratulaceI já se připojuji ke garatulantům k prvnímu výročí blogu. Velice rád tento blog navštěvuji a je pro mě ctí, že jsem Vás do něj uvrtal. Sám také píšu občas nějaké články na web a vím, jak časově náročná je to práce. Proto přeji mnoho trpělivosti a inspirace při psaní.

  2. I my se připojujeme s gratulací k prvnímu výročí.
    Moc ráda se dívám na vaše fotky a čtu vše.I já někdy netrpělivě čekám na další příspěvky.J+J Korbelovi

  3. Ahoj M + M !
    Gratuluji k prvním narozeninám Vašeho úspěšného turistického blogu. Těším se na další pokračování – pište, fotografujte, dokumentujte! Pročítám a prohlížím si Vaše stránky moc ráda, někdy dokonce netrpělivě klikám a divím se, že ještě nic nového nevyšlo, obvykle se pak objeví delší článek s mnoha fotkami. A to je paráda! mb

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*