Odměna

Jsme na seznamu

Během roku jsme si několikrát vzpomněli, jak se asi mají, jestli nemají hlad nebo strach, jestli jsou spolu či dokonce zda ještě vůbec jsou… Jestli je někdy uvidíme… Čas turistům šlape na paty, nedá jim vydechnout a příliš se ohlížet, a tak najednou přišla zima, asi týden už ležel sníh a mrzlo – a ve středu 11. ledna 2010 jsme měli důvod připít si dobrým vínem! Proč?

Protože se na naši zahradu vrátily koroptve, chlubivě říkáme „naše koroptve“. V příspěvku z února 2009 píšeme o radosti z hejníčka šesti koroptví, které u nás trávily zimu. Když teď sdělím, že jich letos přiletělo čtrnáct, řeknete si jistě, pročpak zrovna my máme takové štěstí? Inu, příroda má svoje vrtochy a my jsme se asi dostali na seznam pro ni použitelných lidí. A považujeme to za mimořádnou odměnu.

Nevím, zdali byly koroptve minulou zimu u nás tak dobře živené, že se hodně rozmnožily nebo jestli letos vzaly na rekreaci v naší zahradě ještě spřátelené hejno. Myslím, že a) je správně. Každopádně nám udělaly velikou radost, že si zapamatovaly, kam mají v případě potřeby zaletět. Čtrnáctihlavé hejno těch hnědých čiperných slípek sezobe denně pěkný příděl zrní, tak má Mirek možnost znásobit svoji sociální práci mezi ptactvem… Koho ale jejich přítomnost vůbec nenadchla, jsou naši domorodí kosi, kteří mají na zahradě trvalé bydliště. Dokonce se přestali prát mezi sebou, což jinak běžně dělají, a snaží se vyhnat koroptve, ale mladí kohoutci jsou dost bojovní a předvádějí se v odvaze.

Někdy u nás stráví skoro celý den – hrabou, zobají, pospávají, probírají si peříčka, ale občas je vyruší spanilé sousedovic kočičí veličenstvo, které si přes naši zahradu zkracuje cestu domů; koroptví si sice nevšímá, ale ve mžiku se ozve temný krátký zvuk vzlétajícího hejna… Kosové si oddychnou, ale já doufám, že se plachá koroptví rodinka brzy vrátí…

Svěřím se, že naše domácnost strádá – nemám na nic čas. Věčně stojím u okna a zírám na boj o zrno u všech krmítek a poslouchám, jak cenné ptačí klenoty křičí a vřískají, mile pípají, tíkají, čiřikají, švitoří a čimčarují a snažím se to hemžení řádů a čeledí přes dvojité sklo a zdálky zachytit objektivem. Z mnoha špatných obrázků jsem vybrala ty trochu snesitelné, abyste byli účastni toho nádherného divadla na naší zahradě a já nezůstala jen jediným divákem.

čtrnáct krasavic

hejno pod dohledem

kdo je v tom okně?

raději půjdeme dál

je třeba mít přehled

ten kos pořád otravuje

sojky si nás nevąímají

pod kdoulovým keřem je stále plno

čekáme

rychlé přesuny

kos přednásí vrabcům o slusném chování

vyčkávací taktika

strakapoudi jsou velmi neposední

zdálky a přes dvoukřídlé okno

barevný krasavec

tři sojky přilétají pravidelně jen na chviličku

i z jiných oken je stejný výhled

sněhová královna

revize zbytků po koroptvích

Jistě rozumíte mé obavě, když se podívám z okna na zahradu a „naše“ koroptve nevidím…

6 odpovědí na “Odměna”

  1. Pingback: Rozjaření
  2. Že jsme rádi přečetli,co jsi napsal, to asi nemusíme příliš zdůrazňovat. Jsme si jisti, že lidé na stejné vlně nám rozumějí a neusmívají se přezíravě při líčení ze života živé přírody jako někteří, zaujatí "rádoby" velkými tématy politickými, kteří říkají něco ve smyslu: "vaše starosti bych chtěl(-a) mít". My naopak jsme přesvědčeni, že aktivní podpora zvířat a ptáků (nejen v zimě) je věc pro nás všechny důležitá a endorfiny, které si touto činností vytvoříme, potřebujeme, abychom zvládi život, ovlivňovaný "velkou" politikou :-)). Pozdravuj své srnky i jestřábí rodinku, pozoruj hemžení v přírodě a pak nám o tom napiš – těšíme se (a jistě nejen my). M+M

  3. Hodiny stojím u okna a jen se kochámTak v tyto dny, kdy u nás přes den to nevyleze nad – 10°C, je to celkem příjemná činnost. Sehnal jsem hodně levné slunečnice a tak je sníh po zahradě jak pomakovaný a kolem krmítek je celý den živo. Hned na zahradě mám nový krmelec, když v lese u našeho zakázali lesáci, tak jsou srnky celé dny u mě.No a tak, nesleduji TV, nepíší články a mám radost ze živé přírody.
    Koroptvičky Ti nezávidím, tady by nepřežily. Někde v polesí sídlí rodinka jestřába, už několik let, psal jsem. Sojka už není vidět a tuto zimu decimuje kosí bratři. Letos už jsem viděl několik přeletů.
    K té vaší koroptví rodince. Párek klade sice 10-20 vajíček, ale první rok jich tolik nepřežívá, přál by to těm vaším. Přikláněl bych se k tomu, že jste profláknuti, jako dobrá adresa. Ornitologové proto užívají kroužkování.
    Já, nemyslivec to mám se srnkami. Myslivci taky krmí, ale 1xza týden, v sobotu traktorem rozvezou pytle krmení. Já každé ráno po 8. hodině 3 kg, půl roku. Když se opozdím, tak tam stojí a čekají.
    Váš blog čtu rád, ale dnešním článkem jste mě zas potěšili hódně. Jen tak dál, je to zdravá radost, takové levné psychofarmaka. Pták ze severozápadu.

  4. Prohlédla jsem si i loňské ptáky, s pěnkavou jíkavcem jsem se také nedávno setkala, na blogu se vyvinula debata, co se zraněným ptákem nalezeným uprostřed lesa …

  5. Máte na zahradě pěkně živoa je to zřejmě zajímavá podívaná. Také jsem v zimě krmil, ale místo koroptví mi tam chodil jeden bažant. Mimo něj kosi, sýkorky a jiná drobotina leckdy soupeřící o sousto…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*