14. května 2012
Na rozcestníku, od kterého jsme začínali obnovovat modře značenou trasu lze přečíst, že do Brtnice je 11 kilometrů, tedy z Doubkova, kde po pěti kilometrech skončíme s prací dnes večer, nám ještě zbude poslední úsek v délce šest kilometrů.
Modře značená cesta začíná ve Velkém Meziříčí, prochází Přírodním parkem Balinské údolí, pokračuje vysočinskými lesy až k Hornímu a Dolnímu Smrčnému, přes Doubkov do Brtnice a odtud přes Jalovec do Číchova, celkem 49 kilometrů, ve kterých turista pozná toky a okolí říček Balinky a Brtničky, dvě jedinečná údolí a hezký kout Vysočiny.
Úsek cesty, jejíž značení máme obnovit, vede romantickým údolím říčky Brtničky, pravostranného přítoku řeky Jihlavy, Brtnička pramení v Lesné, západně od svahu Mařenky (711 m n.m.), protéká několika rybníky, přibírá pár potoků, kus za městysem Brtnicí se stáčí na východ a vytváří údolí, které se stalo pro svou výjimečnost přírodní rezervací. Perlou na šňůře krásných míst v údolí říčky Brtničky (oficiální název zní Brtnice, všichni ale s láskou užívají zdrobnělinu) je Rokštejn – ten jsme naposledy navštívili při tradiční zimní vycházce pořádané KČT Tesla. U Rokštejna se třicetikilometrová říční pouť chýlí ke konci, neboť nedaleko, za Přímělkovem, se Brtnička vlévá do Jihlavy a její vody pomáhají zkrášlit další údolí, jímž od roku 2010 vede cyklostezka z Jihlavy přes Třebíč do Raabsu. Podívejte se na mapku:
Tolik všeobecné informace o okolí, začínáme s prací. Na úvod názorně ukážeme, jak od minulé obnovy, kdy tu před třemi lety pracovali naši kolegové, zarostla značka. Takhle vypadalo místo poblíž vesnice, když jsme k němu příšli:
Po chvíli totéž místo:
Proklestili jsme se až k Rokštejnu, ale oči a mysl pro dějiny jsme neměli, zajímalo nás turistické informační místo a jeho kvalita.
Na první pohled jsou všechny namalované turistické značky stejné, přesto je každá originál. Roli hraje mimo jiné i podklad – rozdílné je malování na buku, na smrkové kůře nebo na borovici (o betonových sloupech a kamenných soklících nemluvím, tam to jde skoro samo 🙂 ).
A tak jsme řezali, stříhali, čistili a malovali, až jsme s večerem přišli k Vidourkovu mlýnu na Doubkově (o kterém jsem psala v zimním článku, který jste si možná rozklikli).
To byl konec dnešní, ale zároveň začátek zítřejší obnovované trasy.
Díky za obnovu té modré značky od Rokštejna, zejména za výborné doznačení několika odboček. Teď už by to jen chtělo, aby někdo kompetentní opravil chatrnou lávku před Doubkovem a aby se dořešila stavba plotu na kraji Brtnice a hlavně cesty kolem něj. To ovšem není práce značkařů. Držím palce, aby bylo minimum komplikací.
Děkujeme za jihlavské značkaře za pochvalu značení, všichni se snažíme odvádět dobrou práci :-). Co se týče lávky u Doubkova – v zimě ji značkaři alespoň provizorně opravili – vyměnili jeden kmen, takže přejít se s opatrností dá. Nedávno byla u Rokštejna vyměněna turistická mapa. Ať dobře dojdete po značených cestách a ať nám to všem šlape! 🙂