30. ročník, neděle 1. května 2014
Bedřichovský dálkový pochod je jeden z mála, ve kterém ještě pořadatelé zajišťují trasy (a zázemí) pro turisty, kteří si troufají na 100 kilometrový pochod, z toho první padesátka se jde v noci ze 30. dubna na 1. května. (Viz M+M Svatošovi – Jak šel Přemek stovku).
Letos prý na start nastoupili čtyři „stovkaři“, jeden z nich byl vedoucí jihlavského značkařského obvodu Standa Balík.
Takové výkony můžeme samozřejmě pouze obdivovat – v krásném prvomájovém počasí jsme z několika nabízených pěších tras a cykloputování zvolili kvůli potěšení z pobytu v přírodě krátkou kolojízdu v okolí Jihlavy (měli jsme ještě další program).
Start i cíl všech cest byl tradičně v autokempu Pávov, kde mívají bedřichovští pořadatelé svůj hlavní stan. Zastihli jsme je ve výtečné pohodě, s úplně novými tričky pořízenými ke 30. výročí akce. 🙂
Každý dobře zavedený pochod, kterého se většinou pravidelně zúčastňujeme, má svou charakteristickou atmosféru – tento je vysloveně domácký – vždycky se těším na dostaveníčko s pořadateli, dlouholetými známými, a na rituální okruh okolím Jihlavy.
Letos se zúčastnilo akce 92 lidí – 69 pěších a 23 cykloturistů, všichni dostali krásný pamětní list, který měl připomenout, že 30. výročí konání dálkového pochodu není jen tak něco běžného (nezapomeňme, že se koná 1. máje) – to už je třeba vyvinout dost velkou invenci organizační, jinak by lidé nepřišli – tenhle zákon je neúprosný…
Naše výletní cesta byla příležitostí nafotit na Heroltické ulici jeden ze čtyř jihlavských hraničníků, který jako jediný z nich stojí přímo na zemské hranici procházející Jihlavou. Zdejší hranice byla v roce 1750 určena rozhodnutím císařovny Marie Terezie, čímž byl vyřešen spor o její průběh mezi Čechami a Moravou severně od řeky Jihlavy.
Stavbu čtyřbokých jehlanů z hrubozrnné žuly o výšce necelých pět metrů zadala sama císařovna, jejich autorem je známý polenský sochař Viktor Václav Morávek (1715–1779), který je dokončil za dva roky – byly tedy na svá místa osazeny v roce 1752.
Z latinského nápisu na dvou protilehlých stranách se dozvídáme o účelu umístění hraničních kamenů a také to, že donátorkou je Marie Terezie (*1717, vládla 1740–†1780), na stranách přivrácených k zemím koruny jsou oba znaky – moravská orlice
a český lev.
Další identické hraničníky najdeme na Pávovské ulici, pak na rohu ulic Sokolovské a Jiřího z Poděbrad a v Polenské ulici – tyto nepřehlédnutelné historické objekty stojí však pouze v blízkosti hranice, nikoli přímo na ní.
Na mapce jsem zaznamenala polohu fotografovaného barokního zemského kamene na Heroltické ulici (a taky „generální štáb“ bedřichovských turistů u Pávovského rybníka :-)):
Související články a odkazy v nich uvedené:
M+M Svatošovi – Ježek Vysočiny 2013,
M+M Svatošovi – Ježek Vysočiny 2011.