Zimní den, který se v kopcovité krajině opravdu povedl
Sobota 15. ledna 2022
Při této akci, mnoho let pořádané turisty z odboru KČT Tesla Jihlava, se nás ve vlaku, do kterého jsme postupně přistupovali, sešlo 12, tedy nikoli závratný počet. Navržená trasa je 25 km dlouhá, ale my, stálí účastníci víme, že se celkově ušlapané denní penzum se všemi zacházkami blíží ke 30 km, a proto během let se s přibývajícím věkem počet zájemců snižuje. Dá se tedy říci, že jsme podnikli téměř rodinný výlet.
Asi v půl desáté jsme vystoupili v Zajíčkově a vydali se klasickou cestou po žlutě značené turistické trase přes Radňov vzhůru ke Křemešníku. U hájenky Na Horách jsme odbočili na neznačenou lesní silničku, po které jsme došli ke Stříbrné studánce.
Cesta od Stříbrné studánky vedla po zelené turistické značce na Korce, pak po neznačené lesní silničce k Zázračné studánce a kapli sv. Jana.
Po čeveně značené turistické cestě jsme vystoupali po svahu lemovaném kapličkami křížové cesty na Křemešník. Tam jsme si za slunečného a bezvětrného počasí, s mrazíkem málo pod nulu, prohlídli všechny objekty a historické zajímavosti (fotografie i texty už byly na našich stránkách zveřejněny).
Dobrá hovězí polévka v restauraci hotelu na Křemešníku nám přišla k chuti, odtud pak se většina pochodníků vydala po vlastní trase. Miluška a já jsme nejdříve zašly k nedaleké rozhledně Pípalka – věděly jsme, že turisté z Pelhřimova tam dnes mají cíl Memoriálu Ludvíka Kosa a přišly jsme je pozdravit. Chovali se k nám velice přátelsky a pohostili nás. Pořadatel pochodu Pavel Pípal samozřejmě pozdravil svým obvyklým pozdravem Slunce v duši. 🙂
Pak jsme se s Mílou samy dvě vydaly na Čeřínek po červeně značené turistické trase, která přechází Jihlavské vrchy. Všechno bylo dobré, dokud jsme nedošly na obrovskou paseku, obehnanou oplocením – značka zcela zmizela. Opravdu se nedalo ani určit, kudy vedla, proto jsme po zralé úvaze vykročily směrem, o němž jsme předpokládaly, že nás zavede do Nového Rychnova. Vykáceno a téměř neprůchodné bylo širé území, takže jsme pak odbočily na silnici Rychnov-Sázava a došly pohodlně do zmíněného městyse.
Odtud jsme pokračovaly po červené značce vzhůru k Přírodnímu parku Čeřínek. Všude se nabízely neobvyklé pohledy, které vznikly kácením širokých pásů a celých lesních oblastí.
Zřejmě jsme, my turisté, přivykli tomu, že v místech, kde dříve bývaly lesy, jsou teď často holiny s jednotlivými stromy jako strážci bývalého lesního království, a ve slunečném dni dokážeme oceňovat výhledy na kopce, dříve neviděné – dnes obhlížíme samu dřeň Jihlavských vrchů a nacházíme radost v této možnosti, kterou nám příroda poskytla.
Provázeny nezvyklými výhledy, došly jsme k Čertovu hrádku, pak do Dolních Hutí a nahoru na Čeřínek.
Slunce se pomalu chýlilo k západu, intenzivně zalévalo krajinu svým světlem – byly jsme zcela uneseny, i když už trochu unavené. Na Strnadově stezce jsme potkaly paní, která měla tři psy – vlčáka, pak křížence ovčáckého psa a malamuta – byly nádherní a já jsem tak (skoro) dostála své řeči, v níž jsem Míle zrána sdělila, že musíme dávat pozor, neboť je na Vysočině hlášen výskyt vlků.
V restauraci na Čeřínku jsme si s Mílou objednaly segedínský guláš s knedlíky a moc si na předložené krmi pochutnaly. A pak, to by se Mirek hodně divil, jsem si poručila Birel a s chutí celou láhev vypila. 🙂
Z našich pochodníků došel na Čeřínek jen Jirka, s nímž jsme pak po setmělé a velice kluzké silnici absolvovali pětikilometrový sestup do Kostelce k vlaku.
Do odjezdu v 18.59 zbývalo 5 minut, čekali jsme na nástupišti. Přijel a zase odjel vlak do Tábora – a náš nikde…
Rozhlížíme se, a opodál, za stanicí, mává průvodčí rukama a volá: „Tak co, jedete nebo čekáte na ranní vlak?“
Nikdo další na nádraží nebyl a nenastupoval, takže se dá říct, že jsme my tři měli vlakový taxík do Jihlavy. Jízdenka stála 5 Kč, průvodčímu jsme srdečně děkovali za pozvání k jízdě, on na oplátku říkal: „Takže 3x studentský lístek, že ano?“ Prostě nádhera.
Po půlhodince dovezl vlak své tři pasažéry do stanice, kde končila služba i průvodčímu. 🙂
Doma mi dlouho zůstal ten báječný pocit z dobře stráveného dne.
Související články, v nichž jsou odkazy na další texty a fotografie:
Křemešník – Čeřínek 2020: přechod Jihlavských vrchů,
Křemešník – Čeřínek 2016: přechod Jihlavských vrchů.