Mikulášská vycházka na Čeřínek 2023

Sobota 2. 12. 2023

Přišla opravdová zima a sněhu se během 3 dnů navalilo až 60 cm, a stále padal další. Nebylo tedy možné použít k výstupu na Čeřínek trasu, původně navrženou pořadateli vycházky Věrou a Jirkou Veselými. Jediná schůdná cesta vedla po silnici, protažené pluhy. V posledních letech už nebývá tolik sněhu, proto jsme si toho obdarování užívali – Vysočina běloskvoucí, hodná obdivu.
Fotografie, zařazené do tohoto článku, mám od Veselých, čtyři mi poslal František Janeček, ty označím – všem srdečně děkuji za sněhobílou, zářivou mikulášskou nadílku.
Nejdříve několik fotografií budov na Čeřínku, bůhví, kdy příště je takhle uvidíme:

Chata, postavená v roce 1988 na místě původní z roku 1923, patří odboru KČT Čeřínek Jihlava.
Obě chaty vystavěli turisté a v 90. letech 20. století je získali zpět do svého majetku.
Tato chata byla postavena v roce 1913 Českým spolkem pro zimní sporty, který se v roce 1920 přejmenoval na Turistický klub Čeřínek.
Při otevření tzv. lyžařské chaty vznikly v roce 1913 v této oblasti první turistické značky, po nichž toho dne podle dobových zpráv přišlo na Čeřínek 2 000 lodí.

V 8.42 jsme z Jihlavy odjeli vlakem do Kostelce a odtud šli po silnici na Čeřínek – znovu hustě padalo, takže pod sněhem se skrývaly zmrazky a dost to klouzalo. Bylo nás celkem 14 a cestu na Čeřínek (asi 5 km) jsme šli 2 hodiny – silný studený protivítr hnal sníh do očí.
Na obvyklém místě jsme se archivně 🙂 vyfotili a po mnoha karambolech došli na Čeřínek, nikomu se ale po pádu nic vážného nestalo.

I v Kostelci u nádraží bylo množství sněhu.
Vycházky se zúčastnili také členové odborů Tesla Jihlava a Bedřichov. Foto František
Výstup z Kostelce na Čeřínek.
Pravidelná zastávka na rozcestí u Cejle. Foto František
Podivuhodná lesní cesta na svahu vrchu Čeřínek.
Každá roční doba má na Čeřínku svoje kouzlo a stojí za to podívat se tam.
Hájovna v zatáčce nedaleko turistických chat na Čeřínku. Foto František
Dřevěná lyžařská chata byla v roce 1913 první turistickou chatou na Vysočině. Foto František
Množství sněhu na zahrádce u chaty s restaurací, kde byl cíl mikulášské vycházky.
Přípitek v cíli.

Na marcipánového čertíka, kterého pro nás vyrobila Věra, byla radost se podívat, stejně tak i na její perníčky – na ty jsem se ale nedokázala jen dívat 🙂

Tyto rošťáky upekla Věra pro každého účastníka.
K mikulášské nadílce patřily i perníčky – byly nejen krásné a voňavé…
Jiří Veselý pro nás vyrobil lístek do turistického památníku.

Vyšli jsme stejnou cestou zpět víc než 2 hodiny před odjezdem vlaku (15.17 hod.), abychom nemuseli spěchat – cesta z kopce byla kupodivu bezpečnější a rychlejší, a tak jsme měli i čas ohřát se v nové, krásně vybavené čekárně na nádraží v Kostelci.

Vzrostlá lípa pamatuje začátky turistiky na Čeřínku.
Z Kostelce se na Čeřínek kvůli množství sněhu dalo jít pěšky jen po silnici, stejnou cestu jsme zvolili při návratu.

Odpoledne sněžilo vydatně, před naším domem byla taková halda sněhu, že jsem se nemohla probít ke dveřím. Začala jsem ho tedy zběsile uklízet, protože jsem neměla moc času – v 18 hodin začínal koncert Zpěvy adventní – setkání sborů v kostele sv. Ignáce – já musím už v 17.15 vyrazit, abych tam přišla včas.
Podařilo se. Účinkovaly sbory: Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie se sbormistrem Pavlem Salákem (písně Adama Michny z Otradovic), Schola Iuventus Jihlava se sbormistrem Františkem Křepelou, který řídil i Komorní orchestr Bohumila Boudy, pak Pěvecké sdružení Campanula Jihlava pod vedením Pavla Jiráka, nakonec všichni provedli Hymnus adventualis od Františka Xavera Thuriho (1939–2019).
Skvěle prožitý den!

V neděli 3. prosince jsem si dopřála další koncert:

Pozvánka na nedělní koncert
Zpěvačka paní Dana Dubová s doprovázejícími hudebníky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*