PostHeaderIcon Žďár nad Sázavou – náměstí Republiky

Krátká prohlídka nově opraveného centra města

Letos v březnu se ve Žďáře nad Sázavou konalo Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina. Bezmála sedm stovek turistů se tehdy sešlo na žďárském náměstí, které se právě vylouplo z rekonstrukce. Během následujících měsíců byly dokončeny všechny práce, a proto jsme na konci září věnovali zvědavou hodinku jeho prohlídce.

Dominantou je samozřejmě část před Starou radnicí, kde nás nejdříve zaujala kašna Pěti pramenů – ze 48 trysek po jejím obvodu vytéká voda a nad hladinou mísy z mrákotínské žuly tančí a skotačí středový gejzír symbolicky smíchaný z vody pěti řek, které na Žďársku pramení.

kašna Pěti pramenů na náměstí Republiky ve Žďáru nad Sázavou; www.svatosi.cz

Na rohu radnice je připevněno devět zvonků různé velikosti – byly odlity v roce 2011 jako dar městu Žďár k 60. výročí zahájení výroby ve Žďárských strojírnách a slévárnách. Vždycky minutu před celou hodinou (kromě noci) se rozezní zvonkohra, vybavená programovatelným automatem a sladěná s vodním režimem kašny, a hraje vybrané skladby – hudba doplněná šuměním fontány, tryskajícím vodním závojem a světlem vytváří kouzelné efekty…

Od Staré radnice, postavené na přelomu 16. a 17. století a upravené na konci století 18., vede do středu náměstí tzv. časová osa města – do dlažby je zapuštěno šest bronzových desek, na nichž jsou základní historické mezníky ve vývoji Žďáru nad Sázavou.

od radnice do středu náměstí vede časová osa města se šesti deskami s významnými letopočty

První historické datum patří roku 1252, kdy byl založen cisterciácký klášter,

první ze šesti desek v dlažbě na náměstí Republiky

další významné předěly:
1293 – Žďár označen jako městečko
1607 – Povýšení Žďáru na město
1722 – Vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
1898 – Napojení na železniční síť
1951 – První tavba ve Žďárských strojírnách a slévárnách

centrum Žďáru nad Sázavou

Chodník s daty těchto událostí, které měnily život zdejších lidí a určily výslednou podobu města, vede do středu náměstí k baroknímu morovému sloupu ze začátku 18. století, jehož autorem je Jakub Steinhübel.

morový sloup z počátku 18. století

V centru města jsou i drobnější sochařské výtvory, zpříjemňující atmosféru – člověk se rád posadí na lavičku a objevuje novoty, které přinesla rozsáhlá úprava (údajně stála 36 milionů korun).

děvčátko s jeřabinou

sochařská výzdoba náměstí

Zmizel zchátralý hotel Bílý lev, zatím po něm zeje díra a proluka – snad se brzy zaplní tak, aby elegantně dotvářela okolní prostor. Secesní hotel Veliš, který zůstal ušetřen bourání v 70. letech 20. století, kdy na náměstí padla celá fronta domů, místo nichž vyrostl zmíněný Bílý lev, zatím opraven není, ale rekonstrukce je prý už domluvená.
Hotel, který poctily svou návštěvou mnohé významné osobnosti tehdejší doby (včetně TGM), nechal postavit v roce 1906 Otakar František Veliš (1863–1914), starosta Žďáru. K výzdobě fasády pozval akademického sochaře Viléma Amorta (1864–1913), podle jehož návrhu vznikly bohaté štukové dekorace i socha lva na atice.

bývalý hotel Veliš

Na nejvýraznějším štukovém reliéfu je zpodobněn Hus na hranici, medailony po stranách znázorňují Komenského a Chelčického, pod sochou českého lva se zpřetrhanými okovy na předních tlapách je portrét K. H. Borovského – z výčtu je vidět, že všechny užité motivy rozehrávají struny národní.

lev s přetrhanými okovy na atice hotelu Veliš

fasádu secesního domu a sochařskou výzdobu navrhl Vilém Amort; www.svatosi.cz

Podle zpráv z médií byl hotel navrácen rodině Velišů a znovu se zaskví ve své původní podobě.

Vložit komentář

*

Archivy
Počítadlo

TOPlist