Přechod Jihlavských vrchů: Javořice 2015

Druhá část přechodu vedla z Jihlávky přes Javořici do Řásné a Telče
7. února 2015

Den, který byl pořadateli z KČT Tesla Jihlava vybrán pro výstup na Javořici, sliboval už v 7:33  při nastupování do vlaku, že nám dneska dopřeje hojné turistické radovánky, a po hodince, při příjezdu do Jihlávky už bylo jasné, že slib dodrží. Umýval si možná svědomí za mlžnou a srážkově bohatou sobotu při první části přechodu Jihlavských vrchů Křemešník – Čeřínek 2015.

Míla Bradová informovala v Jihlávce o průběhu připravené trasy; foto F. Janeček

Trasa: Jihlávka – Chadimův mlýn – Žižkův kámen ČTZ – Janštejn – U Obrázku ŽTZ – Studánka Páně – Javořice ZTZ – Míchova skála – Velký Pařezitý rybník ČTZ – Řásná – Lipky – Telč – Telč nádraží – 23 km + 5 km po Telči a Jihlavě

z Jihlávky přes Javořici a Řásnou do Telče 7.2.2015

Na startu v Jihlávce se nás sešlo 18, obzvláště mě potěšilo, že sedm turistů bylo z KČT Čeřínek – svou přítomností naznačili, že si váží historické akce, za jejíž zachování vděčíme turistům z KČT Tesla (původně byl dvoudenní pochod založen v roce 1970 Ing. Kodayem z KČT Čeřínek, po třiceti letech zrušen jeho nástupcem Z. Kurkou; na přímluvu Ing. Kodaye se pořadatelství ujali „tesláci“).

na druhou část přechodu Jihlavských vrchů se nás vydalo 18; foto F. Janeček

Sníh, kterého nebylo dost na běžkování, byl zmrzlý, takže jsme se nebořili a cesty v  bezvětrném zimním dni využívali k lehké společenské konverzaci, která však nebránila bedlivému pozorování okolí. V Janštejně jsme se od Míly Bradové dozvěděli, že projektantem koupaliště, otevřeného v roce 1986, byl její tchán Ing. František Brada (stejně jako na Okrouhlíku u Jihlavy).

míříme za světlem - před námi vrcholek Javořice; foto M. Bradová

Javořickými lesy jsme došli ke Studánce Páně, kde jsme pořídili obligátní foto účastníků:

obligátní foto u Studánky Páně; foto F. Janeček

Na vrcholové plošině pod vysílačem bylo zářivě až slavnostně – hloubku modré oblohy zdůrazňoval 164 metrů vysoký ocelový stožár s laminátovým nástavcem, postavený v roce 1989 (první, 55 metrů vysoký vysílač, vznikl na Javořici roku 1961). Panovala tu úplně jiná atmosféra nežli na Silvestra 2014, kdy jsme na nejvyšší horu Vysočiny (837 m) vystoupili naposledy.

u chaty na Javořici v zářivě slunečném dni; www.svatosi.cz

na vrcholové plošině na Javořici; www.svatosi.cz

Večer, nadšení krásným výletem,

Javořice nás přijala velmi vlídně

jsme se ze zpráv dozvěděli, že na střední Moravě, kolem Olomouce, byla během dne sněhová vichřice, dvoumetrové závěje a dost vážná dopravní kalamita…

před cestou z nejvyšší hory Vysočiny je nutné si připít; foto M. Bradová

s javořickým vysílačem za zády; foto F. Janeček

když uklouznutí dobře dopadne... ; www.svatosi.cz

Z Javořice jsme sestupovali po zeleně značené cestě, vedle níž je odpočívadlo se studánkou – přírodní svatyně je v zimě spíše útočištěm pro duši nežli tělo:

studánka pod Javořicí; www.svatosi.cz

Necelé dva kilometry od vrcholu je z turistické trasy vyznačená odbočka k přírodní památce Míchova skála (770 m n.m.), což jsou dvě žulové skalní věže asi 13 metrů vysoké, které vznikly mrazovým zvětráváním. Byl by hřích nezajít:

Míchova skála; www.svatosi.cz

skvělé světelné podmínky na Míchově skále; www.svatosi.cz

Navíc tu Mirek nalezl dychtivé posluchačky, takže rychle vklouzl do role značkaře-osvětáře:

Mirek ukazuje, kde se mu dělá sever; foto M. Bradová

vysvětlení, jak se chodí podle azimutu; foto P. Varhaníková

Dalším místem, na které se každý poutník javořickými lesy těší, je Velký Pařezitý rybník. Přečteme-li si ceduli s informacemi o místní flóře a fauně, s úctou a obdivem pohlížíme na krajinný celek, kterým procházíme.

Velký Pařezitý rybník - nepřehlédněte stožár na Javořici; foto M. Bradová

Rybník jako zdroj pitné vody pro své sídelní město Telč nechal v roce 1565 vybudovat Zachariáš z Hradce (1526–1589); tuto funkci rybník jako záložní zdroj dosud plní. Okolní rašeliniště jsou porostlá různými (vzácnými) druhy bříz, takže celá přírodní rezervace ve výšce kolem 680 metrů připomíná horskou tajgu.

pokaždé jiný Pařezitý; foto M. Bradová

Pohled na kameny vyčnívající nad hladinu rybníka v mé mysli někdy vyvolá zamlžené mystické představy, snad z minulých životů či ze silně prožité četby, jindy mi balvany připomínají útěšnou skalku z japonských zahrad…

tajuplná skalka na zamrzlé hladině Pařezitého rybníka; www.svatosi.cz

vzdušné kořeny javořických smrků; www.svatosi.cz

V restauraci v Řásné jsme si vybrali ze dvou nabízených polévek bramborovou – mám dost jasnou (nehezkou) představu, co se s ní dělo, nežli po hooodně dlouhé době přišla na náš stůl – ve finále asi popletli zadání – styděl se v ní vedle trošky nechutné, původně dlouho a hluboce zmražené zeleniny jeden osamělý brambůrek, zato česneku, který nás společensky deklasoval, v ní bylo aspoň pět kilo! Inu, budeme si to pamatovat…

Červená značka nás vedla k Telči,

okolí Vanova; www.svatosi.cz

tradiční zastavení patřilo osmiboké kapli sv. Karla Boromejského z roku 1663 – o staré i novější historii poutní kaple jsem podrobně psala ve článku Přechod Jihlavských vrchů 2012, tak jen připomenu, že ji vybudovala hraběnka Františka Slavatová jako poděkování za záchranu života syna Karla Jáchyma (spadl do vlčí jámy), kterým nakonec stejně vymřel v roce 1712 rod Slavatů. A v době poměrně nedávné (1961) zde tragicky skonal mladý kněz Vladimír Koukal – tři měsíce po vysvěcení ho při modlitbě zasáhl před oltářem blesk…

kaple sv. Karla Boromejského; www.svatosi.cz

poutní místo blízko Telče; www.svatosi.cz

zastavení na historickém místě; www.svatosi.cz

Zašli jsme i k blízké kalvárii – sochy z mušlového vápence patří ke koloritu zdejšího místa:

kalvárie poblíž kaple; www.svatosi.cz

Ačkoliv trasa dnešního pochodu nepatří k nejkratším, zvládli jsme ji v rekreačním tempu,

pohoda a klid; www.svatosi.cz

do Telče jsme vstoupili alejí V lipkách, v 16:35 odjeli autobusem do Jihlavy a do Bedřichova to pěšky hezky ubíhá… 🙂

O přechodu Jihlavských vrchů v roce 2014 a též odkazy na dřívější ročníky naleznete ve článku:
M+M Svatošovi – Přechod Jihlavských vrchů 2014: Javořice.

2 odpovědi na “Přechod Jihlavských vrchů: Javořice 2015”

  1. Bohužel musím vám závidět a když čtu a prohlížím obrázky , tak je mi smutno. Před rokem jsem tento pochod absolvovala a bylo to nádherné. Letos navíc byl sníh a krásné počasí. Bohužel ta má noha mi to nedovolila, ale snad příští rok si to zopakuji. Aspoň díky Tobě jsem si to virtuálně prošla. Dík. Jarka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*