Stezka korunami stromů – Lipno

Zážitková neděle v šumavské přírodě
23. srpna 2015

Jsem ochotná uvěřit, že před odjezdem z Horní Plané, kde byla letos základna putování Krajem pětilisté růže, jsme z Dobrovodského vrchu nad městečkem spatřili ve vodách Lipna proslulé „srdce Vltavy“ – dívali jsme se na hladinu, značně sníženou v letošním suchém roce, a docela jasně viděli jak se v pruzích čeří a vykresluje srdce v místech, kde kdysi koryto řeky vytvářelo ten známý obrazec… Nebo že by přání bylo otcem myšlenky? 🙂

Z Horní Plané jsme podél lipenského jezera a kolem Frymburka, který českokrumlovští pořadatelé zvolili hlavním městem putování Krajem pětilisté růže v roce 2010, dojeli na velké parkoviště u Lipna a postavili auto do společnosti těch stovek dalších, které už tu byly zaparkované.
Přijeli jsme sem, abychom na Kramolíně prošli Stezku korunami stromů a vystoupili na vyhlídkovou věž.
U pokladen bylo možné zvolit různé varianty přesunu na vrch Kramolín – my jsme vzhledem k ≈ 80 kilometrům ušlapaným v minulých dnech vybrali čtyřsedačkovou lanovku, která nás pomalým, ale plynulým tempem, jehož jsme využívali k odpočinku a prohlídce okolní šumavské přírody, vyvezla na kopec do výšky 900 metrů nad mořem.

Vzpomínali jsme na návštěvu Stezky korunami stromů v Neuschönau, která byla v květnu 2012 součástí programu zájezdu do okolí Železné Rudy – celý areál, ale obzvláště výhled z „bavorské Eiffelovky“, 44 metrů vysoké vyhlídkové věže ve tvaru vejce, nás tehdy velice nadchl, a proto jsme využili příležitosti podívat se na podobnou atrakci, která podle plánů téhož německého architekta, Josefa Stögera, vznikla na našem území. (Vzdálenost mezi Neuschönau a Kramolínem je necelých 100 kilometrů.)

Je samozřejmě možné vystoupat na kopec pohodlnou pěší cestou či vyjet tam na kole, ale my jsme si dopřáli ten luxus dostat se na vrch bez vlastního přičinění. 🙂

Stezka korunami stromů a vyhlídková věž s tobogánem vznikly v rekordně krátkém čase 60 dní v roce 2012, stavba stála 62 milionů Kč.

Nejen pohled na tobogán poutá pozornost – také vítězné výkřiky borců, které 52 metrů dlouhá kovová roura v pravidelných intervalech vyplivuje na cílovou plošinku, se nedají přeslechnout – jsou dostatečnou inspirací vyzkoušet si tu pekelnou jízdu také… 🙂

Na obvodových sloupech jsou tabulky se zajímavými informacemi – dozvěděli jsme se mimo jiné, že nejdelší použitý šroub měří 80 centimetrů, že v areálu je 21 dřevěných soch a při osvětlení stezky je použito 16 milionů barev (!)…

Mirek a Míla neodolali vábení, zařadili se a srdnatě očekávali věci příští…

S tlukoucím srdcem jsem byla připravena udělat co nejlepší cílovou momentku… 🙂

Letošní prázdninový pobyt na Šumavě nalezl po vystoupení z lanovky nedaleko břehů lipenského jezera svůj konec. 🙁

Hlavním tématem rozhovoru během cesty domů byly kromě výměny zážitků a pocitů z adrenalinové skluzavky upřesňující informace o výletu do Duchcova – za pár dní tam začíná Pochod Giacoma Casanovy… 🙂