Pekárkův (Pekelský) mlýn v Rantířově

V rámci akce Eurorando 2016 pořádal KČT Čeřínek exkurzi ve mlýně
Středa 24. února 2016

Počasí toho dne bylo doslova proměnlivé – když jsme před desátou dopolední vystoupili z vlaku ve Dvorcích, byla sněhová vánice,

železniční zastávka ve Dvorcích; www.svatosi.cz

o čtvrthodinku později už jsme šli voňavým lesem a slunce se hodně snažilo, abychom si ho všimli… a zanedlouho, skoro bez upozornění, se na nás zase snášely bílé vločky… 🙂

vycházka ze Dvorců k Pekelskému mlýnu a na vlak do Rantířova 24.2.2016

Na přiložené mapce vidíte, že trasa vycházky ze Dvorců směrem severním kopírovala řeku Jihlavu – úsek na jih ke Kostelci je zmíněn ve článku Ohnsorgův mlýn, Cejle. Nejstarší zpráva o vsích Dvorce a Cejle je v listině z roku 1360, která řeší soudní při o mlýn na Jedlovském potoce, z pozdějších dob známý jako Neprašův či Pekárkův (předkové majitelů Pekelského mlýna odtud pocházeli). V listině se píše, že mlýn byl založen za časů českého krále Přemysla Otakara II., tedy jistě před rokem 1278, kdy byl král zabit na Moravském poli.
Tento malý výlet do historie zde uvádím proto, abychom si uvědomili, že od počátků osidlování této krajiny se na řece Jihlavě i okolních potocích stavěly mlýny. Jeden z dosud činných, Pekárkův Pekelský mlýn, byl vystavěn na přelomu 17. a 18. století, když byla vypuštěna vodní nádrž, která zalévala celé úzké údolí řeky Jihlavy. Od roku 1562 zde totiž existovala 10 – 12 metrů vysoká a asi 100 metrů dlouhá hráz zadržující vodu pro potřeby soukenické valchy. (Více o tomto skvělém vodním díle ve článku Za svatým Valentýnem na Rounek, kde naleznete i historii Rantířova a okolních lokalit.)

příchod k Pekárkovu mlýnu

Roku 1928 získal děd současného majitele Ing. Jiřího Pekárka ve dražbě zdejší mlýn poháněný vodním kolem – kvůli nedostatečnému výkonu bylo v roce 1936 kolo nahrazeno dvojicí turbín typu Reinfertein o výkonu 28 a 21 kW. Další etapa začíná v roce 1991, když rodina převzala po více než čtyřicetileté komunistické éře trosku vrácenou v restituci a po generální opravě v roce 1993, kdy byla instalovaná Kaplanova turbína s výkonem 90 kW, začal mlýn znovu fungovat a hledat své místo v zákaznické síti.

náhon přivádějící vodu z řeky ke mlýnu je 600 metrů dlouhý

Jak nám sdělili pracovníci mlýna, moderní zařízení zpracuje denně asi 30 tun obilí, produkují veškerý sortiment pšeničných a žitných výrobků, včetně celozrnných a speciálních, neustále sledují ve vlastní laboratoři kvalitu obilí a mouky.

mlýn vyrobí asi 400 tun mouky měsíčně

Pro každého z 50 účastníků bylo velmi objevné, když stárek popsal krok za krokem výrobu mouky – od nákupu obilí přes přípravu před mletím a poté rozvoz do pekáren a zákazníkům až do okruhu 100 km.

mlýnice

Dozvěděli jsme se také, že tradiční receptura chleba se skládá z 60% žitné a 40% pšeničné mouky – žitná je ale drahá, proto někteří pekaři poměr obracejí, aby ušetřili. Takový chleba však rychle tvrdne – žitná mouka totiž udržuje vláčnost chleba.

v Pekárkově mlýně melou i celozrnnou mouku a další speciality

Majitel mlýna se nám svěřil, že ani jeden ze tří jeho synů se nehodlá mlynářskému řemeslu věnovat – ještě spoléhá na dosud školou povinnou dcerku… 🙂

erb Pekárkova mlýna

Rozhodně nebyla návštěva mlýna ztraceným časem!

Pekárkův Pekelský mlýn

Po červeně značené pěší turistické trase jsme se údolím, kdysi zatopeným, vydali na nádraží do Rantířova, cestou kolem řeky až k lávce, poblíž které stávala hráz vodního díla.

v těchto místech byla vybudovaná v 16. století hráz soukenické valchy

Slunce svítilo a svět byl krásný. 🙂

pohled z železničního mostu na rantířovské chaty u řeky Jihlavy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*