Velká Hejšovina – Kudowa Zdrój

Turistický zájezd KČT Tesla Jihlava ve dnech 24. 9. – 28. 9. 2016
Poznávání okolí česko-polských hranic
Den pátý, poslední – středa 28. září 2016

Před odjezdem z Javorníku byla dobrá příležitost pro společné foto na památku. 🙂

jihlavští turisté v Javorníku na konci září 2016

Autobus nás vezl po trase Paczków – Zlotý Stok – Klodzko – Radków, kde jsme z hlavní silnice odbočili a prohlídli si Vambeřice – hlavní program dnešního dne však byl výstup na Wielki Szczeliniec, tedy česky Velkou Hejšovinu. Parkoviště v Karlówě je nejvhodnějším bodem pro začátek poznávacího okruhu po nejvyšším vrchu Stolových hor, 919 metrů vysokém, zajímavém kopci s neméně  zajímavým názvem v polštině i v češtině. Jak ke svému názvu přišel? Do roku 1945 byla oblast součástí Německa a výrazný masiv dostal jméno Große Heuscheuer (v překladu velký seník), protože dominanta kraje, bývalého Kladska, opravdu z dálky může někomu připomínat kupku sena, z toho pojmenování vzniklo slovo Hejšovina; pro polský název platí podobná etymologie.

Odedávna přitahovala tato hora, pozůstatek ustoupivšího druhohorního moře, zvídavé lidi – vystupovali na ni, aby z vrcholové plošiny obdivovali východ slunce a potěšili se labyrintem puklin, chodeb a bizarně utvářených skalních věží – ze starých zápisů vyplývá, že na Hejšovinu vystoupil pruský král, Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) a také John Quincy Adams (1767–1848), pozdější prezident Spojených států.

Nejznámějšími částmi Stolových hor na polské straně hranice jsou Velká Hejšovina a Bludné skály, jejich pokračováním v Čechách je Broumovská vrchovina. V roce 1993 bylo 63 km2 velké území Stolových hor prohlášeno Národním parkem – okrajové části lemují lázně Polanica, Duszniki a Kudowa. Celková délka pěších turistických stezek ve Stolových horách čítá 100 km, větší část NP pokrývají smrkové, bukové a jedlové lesy. Jen kousek odtud leží česká města Hronov a Náchod.

V Karlově jsme se po žlutě značené cestě vydali k výstupovým schodům na vrchol Velké Hejšoviny.

směrovník v Karlově - vydáme se vpravo po ŽTZ ke schodům na vrchol Velké Hejšoviny

Po cestě lemované stánky, kde místní prodávali nejen sýry, med, uzeniny, ale i dřevěné hračky, leštěné kameny a bůhvícoještě, jsme došli na úpatí kopce. Zeleně značený okruh přes vrchol je jednosměrný, měří asi 5 km, ale nedá se uspěchat, takže pro pohodu a vyhlídky je potřeba mít dostatek času.

trasa na vrchol Hejšoviny je jednosměrná

Výstup na vrcholovou plošinu o rozměrech 600 x 300 metrů umožňuje 680 schodů vybudovaných na přelomu 18. a 19. století – s úpravami slouží dodnes.

schody postavené na přelomu 18. a 19. století slouží s úpravami dodnes

Masiv je tvořen pískovci s vrstvami slínovců a také vápenců, které se ukládaly na dně druhohorního moře – vlivem eroze se plošina rozpadla a vytvořily se fantastické útvary přitahující do této lokality tisíce návštěvníků.

skály zvětrávají nestejnoměrně, a tak vznikají malebné útvary

První zastávkou s nádhernou vyhlídkou je plošina u chaty, vystavěné roku 1845 ve výšce 905 metrů (kapacita 42 lůžek) – sem opravdu nevede jiná cesta nežli pěší.

chata na Velké Hejšovině

skalní vyhlídka u chaty

Tady je potřeba zaplatit vstupné (3 zl.) a pokračovat pohádkovým bludištěm – člověk snad nemůže napoprvé ani dostatečně vnímat to množství překrásných útvarů, které příroda za miliony let vykouzlila.

fantasticky utvářené skalní bloky budí představivost

skalním labyrintem vede 680 schodů

Podívejte se na mapku trasy:

vycházka ve skalách Velké Hejšoviny 28.9.2016

Naposledy jsme tu byli v roce 2008 s předsedou oblasti KČT Královéhradeckého kraje Dr. Václavem Hovorkou, naším průvodcem po trasách Letního turistického srazu v Lázních Bělohrad, tedy už byl čas znovu na vlastní oči obhlédnout neopakovatelnou krajinu. Tentokrát se proháněl na vyhlídkách značný vítr, viditelnost nebyla nejlepší, ale účel návštěvy to nijak nezkazilo.

Dědova vyhlídka

fantazii se meze nekladou

V ČR byl dneska státní svátek a mnoho občanů se vydalo do atraktivních hor kousek za hranicemi, aby na sv. Václava využili začátku podzimu k turistice – tomu odpovídala návštěvnost místa.

dnes, o sv. Václavu, bylo na Hejšovině množství Čechů

turistům se splnila jejich očekávání

jeden ze známých útvarů má název Hlava opice

Úžas všech budí skalní rozsedlina 100 metrů dlouhá a 20 metrů hluboká s názvem Peklo či Peklíčko – sníh se v ní prý drží někdy až do poloviny června.

pohled do bludiště zvaného Peklíčko

sestup do Peklíčka patří k romantickým zážitkům na Hejšovině

Protikladem je blízká skalní brána a kamenné bloky nad rozsedlinou.

dramatické partie stezky - útvar zvaný Skalní brána

druhohorní moře nám zanechalo tyto bohatě tvarované skály

Skály zvětrávají nestejnoměrně, tak v bludišti není nouze o prapodivné tvary a neobvyklá kamenná seskupení.

labyrintem chodeb provede návštěvníky spolehlivá stezka

Ďáblova kuchyně

skalní rozsedlina pod vrcholovým plató

nerozumní návštěvníci absolvovali okruh Hejšovinou s kočárky

okruh dlouhý jen asi 5 km nelze uspěchat

na každém kroku se otevírají zajímavé obrazy

labyrint na Hejšovině prošel i pruský král, Goethe a další slavné osobnosti

poslední úsek před výstupem na vrcholovou plošinu

Z vrcholové plošiny byly výhledy spíše do blízkého okolí, ale na atraktivitě jim to neubralo – užili jsme si, co se do nás vešlo!

vrcholové partie Velké Hejšoviny

vyhlídky na okraji skalního masivu

Odtud byla už jen cesta zpět…

sestup po ZTZ do Karlova

až 60 metrů vysoké strmé skalní stěny

pískovcové skály Velké Hejšoviny

závěrečné dechberoucí partie skalního okruhu

Značená stezka nás dovedla na rozcestí, odkud jsme kolem stánků mířili do vesnice – tentokrát jsme neodolali nákupu domácích sýrů a část jich hned s chutí snědli. 🙂
Ještě obrázek fotografa, který pro vzpomínání pořídil všechny snímky při pětidenním zájezdu, jehož programovou autorkou i organizační vedoucí byla Iva Svobodová z KČT Tesla Jihlava.

snaživý dokumentarista Mirek

Pro hlubší poznání kraje zařadila Iva kromě turistiky také návštěvu lázní Kudowa Zdrój, tedy česky Lázně Chudoba, které leží kousek od náchodského hraničního přechodu. Lázně pod Stolovými horami, i v celoevropském měřítku velmi staré, existují od 15. století – první zmínka o nich pochází od syna Jiříka Poděbradského – tehdy bylo Kladsko součástí zemí Koruny české. Léčí se zde nemoci cévní, zažívací, štítná žláza a řada dalších – celé městečko, v současnosti obývané asi 11 tisíci obyvateli, je opečované a po všech stránkách příjemné. Dobrou pověst měly lázně asi vždycky, protože se pyšní návštěvami významných osobností jako jsou Goethe, pruský král, Churchill, Jirásek, Sládek, Šalda a jiní.
Sláva lázní je založena na devíti pramenech vyvěrajících v parku (využívá se jich pět).

sanatorium Polonia v lázních Kudowa

léčivé prameny vyvěrají v lázeňském parku

Prošli jsme se po kolonádě, kde někteří účastníci zájezdu zazpívali Ivě písničky jako poděkování za skvěle připravený poznávací výlet. Chvilka až krásně dojemná…

na kolonádě zazpívali někteří účastníci zájezdu písničky jako poděkování Ivě za skvělý pětidenní program

Pět dní, které jsme strávili turistikou (ušli jsme asi 80 km) a systematickým poznáváním Javornicka, nám ne příliš známého koutu Slezska, každého jistě nějakým způsobem oslovilo – vracíme se a toužíme se tam znovu vrátit…

finito - jedeme domů! www.svatosi.cz

Související články:
První den zájezdu: Králíky – Hora Matky Boží – Ladek Zdrój,
Druhý den: Zámek Jánský vrch a putování Rychlebskými horami,
Třetí den: Po hřebeni Rychlebských hor: z Borůvkové hory do Bílé Vody,
Čtvrtý den: Wroclaw – historické památky na Tumském ostrově, ale také Kamieniec Zabkowicki,
Pátý den: Vambeřice – Dolnoslezský Jeruzalém.

4 odpovědi na “Velká Hejšovina – Kudowa Zdrój”

  1. 2. Vážení a milí „Svatoši“,
    odpusťte mi tuto převzatou zkratku – oslovuji Vás tak oba dva najednou a současně tím věrně vyjadřuji své pocity, dojmy a opakované zážitky z četby a prohlížení Vašich úžasných slovních i obrazových záznamů. Ano, každá chvilka, když jsem se do nich ponořil, se stávala hodinou a byly to pro mne chvíle přímo „sváteční“! Ten, kdo umí sváteční chvíle rozdávat, zasluhuje uznání a chválu, neboť dokazuje, že sám žije ve svátečním čase a navíc obdarováváním druhých, přenáší sváteční náladu i na jiné a to bych chtěl potvrdit!
    Takto jsem dočetl poslední, šestý článek Vašich poutavých fotoreportáží.
    Klobouk dolů, smekám, děkuji a rád bych Vám popřál ještě hodně dalších takovýchto kvělých výletů a šťastných návratů a také, ať Vám síly neubývají a jejich prameny nevysychají.
    FT

    1. Milý Františku,
      po přečtení Tvého komentáře mně na hodnou chvíli opanoval stav, který obvykle popisuji slovy: nechodila – tančila, nemluvila – zpívala… 🙂

      Oba dva Ti děkujeme – budeme si to na Tebe pamatovat! 🙂

  2. Míšo, jsi skvělá spisovatelka a glosátorka. Budu se ráda vracet prostřednictvím tvých textů a Mirkových fotek k těmto 5 vydařeným dnům. Děkuji.
    Iva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*