Neradostné zimní měsíce

Neutěšený prosinec, nadějnější leden

Rok, v němž jsem byla přinucena začít užívat jednotné číslo, odporující mottu našich stránek „Co děláme, jak se máme“, mi ke svému konci nadělil ještě koronavirus, který na dlouhé týdny ovládl můj život.

Odpoledne toho dne (12. 12. 2020), kdy uplynulo přesně 100 let od vzniku KČT Čeřínek Jihlava, se přihlásila zimnice a několik dní se střídala s vysokými horečkami – bylo jasné, že musejí zasáhnout odborníci.
Pobyt v nemocnici i samotu doma se mi přátelé snažili zpříjemnit jak to jen šlo – byli mým spojením se světem a oživovali spící naději. V úvodním příspěvku roku 2021 zveřejňuji fotky Silvy Poukarové, které mi během toho období poslala – možná se vám budou zdát smutné, ale já jsem je prohlížela se zalíbením, přesně vystihovaly moji zádumčivou náladu i niterný vztah k místům pro mne důležitým.

Park Gustava Mahlera v Jihlavě
Ptačí brána v Parku Gustava Mahlera
Pomíjivost a stabilita
Tušení zázraku
Prchavá krása
Staleté jihlavské hradby
Zlato z nebes si vybralo Jihlavu
Socha Gustava Mahlera je dílem profesora Jana Koblasy
Podivuhodný večer v Parku Gustava Mahlera
Jihlava magická
U farního kostela sv. Jakuba Většího
Příběh
Partie z centra Jihlavy
Kašna Amfitrité na dolním náměstí, dílo sochaře Jana Václava Prchala z roku 1797. Spolu s horní kašnou, která patří Neptunovi, jejímu božskému manželovi, tvoří dominanty jihlavského centrálního náměstí.
Památný buk u kostela na Jakubském náměstí.

2 odpovědi na “Neradostné zimní měsíce”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*